komety

Dnes jak vidíte budu psát o kometách. Víme že jsou to malé, křehké, nepravidelně tvarované objekty složené z prachu, ledu a zmrzlých plynů. Komety mají velmi protáhlou eliptickou dráhu.Předpokládá se že komety vznikají v Oortově mračnu(Je to kulový zásobník dlouhoperiodických komet) pojmenovaném podle holandského astronoma Jana Hendrika Oorta.Jejich rychlost se zvedá při přiblížení k slunci kdy zmrzlí oxid uhličitý a oxid uhelnatý se začnou přeměňovat z pevného skupenství do plynného (sublimování) když se kometa dostane až mezi planety vnější soustavy se začne odpařovat i voda, potom se jádro rychle obklopí rozpínajícím kulovým oblakem plynu a prachu =koma=ohon komety. Ohon však nemusí mít jen jeden. Při každém přiblížení ke slunci se kometa zmenší a nakonec se z ní stane vyhaslá kometa nebo se rozpadne na částice prachu a ledu a způsobuje meteorické deště.

Složení komet

Jádro má průměr několika km (800m až 50 km). Koma tvoří hlavu komety. Koma vzniká z materiálu, který se vypařuje z jádra.((Vyskytují se v něm tyto chemické látky: OH, NH, CO, CN, CH, C2, C3, NH, NH2 a jemný prach. Jsou to části molekul kyanovodíku HCN(?), metylkyanidu CH3CN, čpavku NH3 a metanu CH4. V blízkosti Slunce se ve spektru komet objeví i čáry kovů.))Ohon má dvě části - prachový a plazmový ocas. Prachový chvost zůstává za kometou pozadu, proto je zakřivený. Zato modře fluoreskující plazmový chvost je rovný. Ohon některé komety nemají. Zdá se že ohon odráží tolik světla, že je velice hustý. Ale není to pravda. Je vidět jen proto, že se nám promítá na tmavou oblohu. Isaac Newton při svých pokusech zjistil, že stejné množství světla by odrážel pruh vzduchu široký 1 - 2 palce. Ohon vzniká z par, plynů a prachu, které již kometa neudrží v komě. Kometa většinou odvrací ohon od Slunce. Způsobují to malé elektrické částice, tzv. sluneční vítr, které částice komy odpuzují. Někdy ale převládne gravitace a ohon se přitočí poslušně ke Slunci. To je další typ ohonu – protichvost . Vodíková koróna je velice slabá atmosféra z vodíku, která je několikrát větší než koma. Jasnost komet, kometa začne zářit, když se začne vypařovat led a plyny, které jsou v jádře komety. Vznikne pára, která odráží Sluneční světlo. Kometa je pozorovatelná ze vzdálenosti asi 10 AU od slunce, dobře je pozorovatelná ale asi až ze vzdálenosti 3 AU od Slunce. Ale jasnost komety záleží hlavně na jejím složení a hmotnosti. Komety, které se nevracejí ke slunci bývají jasnější než ty které se vracejí, protože nevracející se komety potkávají Slunce jen jednou a proto je menší riziko vypaření komety.Existují jakési rodiny komet např. Jupiterova jsou ty komety, které se přiblížili např. k Jupiteru.

Chápání komet v minulosti

Ve velmi vzdálené historii byli na pozorování komet nejaktivnější Číňané, ostatní komety skoro nepozorovali. Od roku asi 1400 př. n. l. do roku 1000 n. l. zaznamenali alespoň 338 jednotlivých objevení komet. Od roku 2140 př. n. l. zameškali návrat Halleyovy komety pouze jedenkrát. Bylo to roku 164 př. n. l.. Roku 1970 při vykopání hrobu v Číně blízko města Changsha byla objevena velmi vzácná věc: ilustrovaná učebnice tvarů komet kreslená na hedvábí. Byla napsaná kolem roku 300 př. n. l. a byla součástí díla týkajícího se věcí, které si lidé tehdy neuměli vysvětlit (mraků, zázraků, duhy, kruhů okolo měsíce a samozřejmě našich komet). V knize je 29 druhů komet rozdělených podle vzhledu a podle druhu neštěstí, které kometu provází.

Číňané měli na tak dávnou civilizaci dokonalé pozorovací "deníky komet". Bylo v nich zapsáno datum objevení, druh komety, souhvězdí kde byla kometa objevena, další pohyb, barva, zdánlivá délka, jak dlouho trvalo než zase zmizela a případně nápadné změny ve vzhledu komety. Číňané přes všechnu tuto dokonalost pozorování nikdy nepřemýšleli nad tím, co komety doopravdy jsou.

Řecko

Demokritos:Když jedna hvězda prolétne okolo druhé hvězdy, vznikají komety.Aristoteles:Jupiter sice prolétl blízko hvězdy z blíženců, přitom ale ke vzniku komet nedošlo.

Komety nemají nic společného s planetami, protože nelétají okolo ekliptiky, ale i mimo ní. Komety se také mohou rychle měnit. Proto jsou projevem počasí. Tento názor byl sice zpochybňován, ale udržel se asi 2000 let. Aristoteles věřil, že Země je nehybná a okolo ní se otáčí několik průzračných sfér, které nesou Slunce, Měsíc a planety, a horní část atmosféry. Potom např. z nějakého vulkánu uniká horký suchý plyn a ten stoupá až do výšek, kde ho Slunce zapálí. Meteory a polární záři považoval za podobný úkaz. Komet je ovšem málo, protože většina plynů se spotřebuje na neustálé hoření mléčné dráhy. Demokritos ale tvrdil, že mléčná dráha je shluk hvězd. které jsou tak daleko, že je od sebe nemůžeme odlišit a to je přesně ten správný názor.

Seneca :Nesoudím, že by kometa byla jen náhlý oheň, ale myslím, že patří mezi věčná díla přírody.

Názory starých kmenů a národů

Bantu-Kavirondo vše je stejná kometa - obávaná Awori s dýmkou,Masajové (Afrika)-přijde hlad.Zulové

(východní Afrika)-bude válka. Eghapové (Nigerie)-přede mor. Diagové (Zair)-lid onemocní neštovicemi. Lubové (Zair)-zemře náčelník. Kungové (Nambie) - příchod dobrých časů.