Mars

tisíciletý zdroj okouzlení a fascinace

Mars, rudá planeta Sluneční soustavy, dostal své jméno podle jeho pozorovatele Marse Schiaparelliho, objeven byl však již dříve. Někteří lidé od té doby začali věřit, že na planetě existuje život. Tuto teorii však vyvrátila sonda Mariner 4 svým průletem kolem Marsu v roce 1965, díky kterému mohla vyloučit život na planetě.

Svůj červený povrch získala planeta díky svým rozsáhlým pouštím oxidu železa, proto můžeme říci, že je planeta ,,zrezlá“. Při bouřích, které jsou na Marsu velmi časté, se zvedá červený prach do atmosféry a rozprašuje se po celém povrchu planety. Na Marsu se také nalézá největší sopka ve Sluneční soustavě. Její jméno je Olympus Mons a tyčí se do výše 24 km nad povrchem planety. U pólů planety se podle ročního období tvoří polární čepičky. Celkově se dá říci, že se jedná o planetu velmi suchou a chladnou, voda se zde vyskytuje pouze ve formě ledu a páry. Zapříčiňuje to tenká atmosféra, která špatně udržuje teplotu. Povrch je hornatý s koryty nebo kaňony, ve kterých možná kdysi byla tekoucí voda. Většími dalekohledy můžeme za příznivých pozorovacích podmínek vidět jednoduché útvary na povrchu planety.

Mars se v podstatě skládá ze tří částí: jádra, pláště a tenké kůry. Poloměr jádra je odhadován na 1700 km a jeho hustota na 5000 - 8000 kg/m3. Je o polovinu menší než Země a má pouze desetinu její hmotnosti.

Mars je jeden z nejjasnějších objektů na naší obloze. Obíhají kolem něj dva měsíce, Fobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Tvarem připomínají brambor a jedná se pravděpodobně o planetky, které Mars zachytil svojí gravitací. Zatímco Deimos se od planety pomalu vzdaluje (jako Měsíc od Země), Fobos jednou v budoucnu dopadne na její povrch.Mars by se mohl stát v budoucnosti druhým tělesem po Měsíci, na který člověk osobně vstoupí.