Měsíc je sice čtyřistakrát menší než Slunce, současně je k nám ale čtyřistakrát blíže. Proto mají obě vesmírná tělesa při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost: kolem půl stupně. Pohodlně je tudíž zakryjete malíčkem na natažené ruce.
Bohužel, úplné zatmění Slunce je patrné pouze z velmi omezené části naší planety -- v pásu širokém nanejvýš tři sta kilometrů a dlouhém až dvacet tisíc kilometrů. Měsíční stín přitom celou tuto trasu urazí za několik málo hodin. Proto je také z konkrétního místa zemského povrchu úplné zatmění pozorovatelné pouze jedenkrát za několik set roků. Třeba z České republiky uvidíme podobný úkaz až v říjnu 2135 (pokud ovšem v té době bude něco jako Česká republika vůbec existovat). Na druhou stranu se však stačí přesunout o několik stovek kilometrů jinam a úplné zatmění spatříte i několikrát během svého života. Nejbližší šance se pro nás nabízí 29. března roku 2006, kdy plný měsíční stín přeběhne například přes Turecko, Kypr, Libyi nebo Niger.
Nejčastěji bývá patrné částečné zatmění Slunce, kdy temný měsíční kotouč zakryje jenom část slunečního disku (samozřejmě proto, že je úkaz patrný z poměrně rozsáhlého území). Podobný jev byl vidět i v sobotu 31. května 2003.
Pokud Měsíc na několik okamžiků zakryje celý sluneční disk, objeví se sluneční atmosféra a my můžeme vidět úplné zatmění Slunce. Bohužel tento výjimečně krásný úkaz bývá patrný pouze z velmi malého území. Navíc trvá jenom několik minut.
Vzdálenost Země a Měsíce kolísá v rozmezí 356 až 407 tisíc kilometrů: Náš vesmírný soused proto může mít také o něco menší úhlový průměr než Slunce. To jinými slovy znamená, že i když se Měsíc ocitne mezi Zemí a Sluncem, celý sluneční disk zakrýt nedokáže: vykukovat bude velmi úzké mezikruží. Takovému představení se říká prstencové zatmění Slunce.
6. květen 2008
8 679×
287 slov
