Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z devíti planet, obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno.
Naše Země je součástí Sluneční soustavy. Středem této soustavy je hvězda, nazvaná Slunce . Okolo Slunce obíhá devět planet, které se dělí na malé a velké a ve vztahu vůči zemi na vnitřní a vnější. Malé planety jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars a Pluto. Mezi velké planety patří: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vnitřní jsou planety,obíhající uvnitř dráhy Země. To jsou Merkur a Venuše a vnější jsou Mars, Jupiter, Saturn,Uran, Neptun a Pluto.
Merkur
Je první planeta sluneční soustavy nejbližší Slunci. Hmotnost Merkuru je 0,055 hmotnosti Země, tato planeta má průměr 4 880 km a obíhá ve střední vzdálenosti 57,91.106 km od Slunce jednou za 88 dní. Nemá téměř žádnou atmosféru, teploty na povrchu dosahují 350 až -170 °C. Merkur navštívila jediná sonda a to Mariner 10, která vyfotila tuto planetu připomínající náš měsíc. Na Merkuru je den delší než rok. Jeden den tu trvá 176 našich dnů a jeden rok,to znamená jedno oběhnutí kolem slunce je tu dlouhý 88 pozemských dnů.
Venuše
Druhá planeta sluneční soustavy. Její hmotnost je 0,815 hmotnosti Země, průměr 12 103 km a obíhá ve střední vzdálenosti 108,21 .106 km od Slunce jednou za 224,7 dne. Má hustou neprůhlednou atmosféru složenou z 97% oxidem uhličitým, který tu vyvolává silný skleníkový efekt. Otáčí se od východu k západu, to je v opačném směru než naše Země jednou za 243 dny. Teplota na povrchu dosahuje někdy až 480 °C, tlak je tu 9 Mpa. Venuše je viditelná po západu Slunce a před východem Slunce.
Země
Země je ve sluneční soustavě naprostým unikátem, narozdíl od jiných planet je aktivní. To znamená, že prostřednictvím sopečných činností a všech zemětřesení se povrch Země neustále mění a tak regeneruje. Země je jediná planeta, která obsahuje takové množství vody. Například planety nejbližší zemi: Mars je příliš studený, Venuše naopak horká. Ale atmosféra Země se téměř nedá srovnat s atmosférami ostatních planet, ve kterých převažuje oxid uhličitý, naopak naše planeta je bohatá na kyslík a dusík. Zemská atmosféra také brání průchodu škodlivého intenzivního záření Slunce a chrání povrch před ničivými údery meteoritů. Proměňující se povrch, oceány a ochranná atmosféra jsou základem ještě unikátnějšího života na Zemi.
Země obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 149,6 mil. km po eliptické dráze a průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Otáčí se, se spodními vrstvami atmosféry od západu na východ jednou za 23 H 56 min a 4 sec. Což vědecky znamená jeden siderický den. Osa rotace není kolmá na rovinu oběžné dráhy, ale svírá s ní úhel 66° 33' a při oběhu kolem Slunce zachovává stejnou prostorovou orientaci, proto jednotlivá místa na zemském povrchu jsou v průběhu roku vystavena různé délce a intenzitě slunečního svitu . Země má rovníkový poloměr 6 378,1 km. Na pólech je zploštěná , rovníkové zploštění je velmi malé. Povrch Země je 510 miliónů km2 a její objem 1,08 bilionů km3. Hmotnost této planety je 5,97.10Z' kg.Průměrná hustota je 5 520 kg.m3. Zemské těleso se skládá ze zemské kůry, zemského pláště, vnějšího a vnitřního zemského jádra. Pro existenci života na Zemi má základní význam teplota povrchu, její atmosféra a vodní obal zvaný hydrosféra. Kolem země krouží její přirozená družice nazvaná Měsíc. Stáří plynné Země se odhaduje na 5 mld. let a stáří pevné Země na 4,6 mld. let. Začátek živočišné říše této planety je přibližně před 3,5 mld. lety, potom kdy vznikla její atmosféra.
Mars
čtvrtá planeta sluneční soustavy. Mars má hmotnost 0,11 hmotnosti Země, jeho rovníkový průměrně 6 794 km a obíhá ve střední. vzdálenosti 2,28.108 km od Slunce jednou za 1 ,88 roku. Mars má řídkou atmosféru a na povrchu vysoké kuželovité vyhaslé sopky, největší je Olympus Mons, dále horské hřbety, údolí, koryta vyschlých řek. Kolem pólů se objevují polární čepičky z jinovatky vody a oxidu uhličitého. Teplota na povrchu je 20 až 80 °C. Mars má 2 měsíce, které se nazývají Phobos a Deimos. Podmínky pro život na Marsu se moc neshodují se zemskými, ale přesto je Mars hned po Zemi pro život nejpříznivější.
Jupiter
Je to největší planeta sluneční soustavy. Jeho hmotnost je 318 hmotností Země, má rovníkový průměr 142 984 km a obíhá ve střední vzdálenosti 778,34.106 km od Slunce za 11,9 roku. Atmosféra tlustá asi 4 000 km je tvořena mraky z vodíku a helia, seskupenými do světlých a temných pásů a pruhů, pohybujících se rychlostí až 500 km/h. Na jižní polokouli je proměnlivý útvar, který má červenou barvu. Je to velká rudá skvrna, atmosférický vír o rozměrech asi 15 000 - 40 000 km. Jupiter má 16 měsíců.
Na měsíci nazvaném Lo byly objeveny činné sopky. Má také tenké prstence drobného prachu a ledu. V roce 1994 došlo ke srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9 z Galileiho měsíce.
Saturn
Šestá planeta sluneční soustavy. Hmotnost Saturnu je 95 hmotností Země. Má rovníkový průměr 120 536 km a obíhá ve střední vzdáleností 1,428.109 km od Slunce jednou za 29,5 let. Atmosféra je tvořena hlavně dusíkem s menší příměsí methanu. Oblačné útvary, které se pohybují rychlostí až 1 500 km/h jsou ze čpavkových krystalků. Saturn je obklopen soustavou tenkých prstenců s vrstvou asi 100 m silnou, tvořenou drobnými i většími částečkami pokrytými tenkou vrstvou ledu. Má asi 17 větších měsíců, z nichž největší je Titan o průměru 5 150 km, který je větší než planeta Merkur. Titan má svou vlastní atmosféru.
Uran
Sedmá planeta sluneční soustavy o hmotnosti 14,7 hmotností Země.Má rovníkový průměr 51 324 km a obíhá ve střední vzdálenosti 2,87.109 km kolem Slunce jednou za 84 let. Má silné magnetické pole, kolem sebe soustředí tenké tmavé prstence o šířce několika kilometrů oddělené tisíci kilometry prázdného prostoru. Uran má 15 měsíců. Byl objeven roku 1781 F. W. Herschelem.
Neptun
Osmá planeta sluneční soustavy. Neptun má hmotnost 17,2 hmotnosti Země s rovníkovým průměrem 49 660 km. Obíhá ve střední vzdálenosti 4,5.109 km od Slunce jednou za 165 let. Teplota na povrchu je -220 °C. Neptun má 8 měsíců a je obklopen soustavou tenkých prstenců s proměnnou hustotou. Existenci Neptunu předpověděli z jeho gravitačního působení na Uran U. J. J. Le Verrier a J. C. Adams a na základě jejich výpočtů byl nalezen roku 1846 J. G. Gallem.
Pluto
Nejvzdálenější planeta sluneční soustavy o hmotnosti 0,002 3 hmotnosti Země.Pluto má průměr asi 2 300 km a obíhá ve střední vzdálenosti 5,9.109 km od Slunce za 248,5 let. Nad povrchem planety je řídká atmosféra tvořená převážně methanem. Pluto má kolem sebe slabý prstenec. Následkem velké výstřednosti dráhy je Pluto někdy blíže ke Slunci než Neptun, děje se to od roku 1979 do roku 1999. Pluto byl objeven roku 1930. V roce 1978 byl nalezen též jeho průvodce Charon, který je desetkrát méně hmotný než Pluto. Charon má průměr asi
1 200 km, obíhá ve vzdálenosti sedmi poloměrů Pluta. Obě tělesa mají pravděpodobně vázanou rotaci, tvoří takzvanou dvoj planetu.
7. srpen 2008
5 103×
1194 slov
