Vesmír je vše co existuje - hmota, prostor, energie a čas. Jsou to všechny hvězdy, planety a další objekty ve vesmíru. Velikost vesmíru hraničí s lidským chápáním. Viditelné části mají rozlohu 1,6 • 1024 km a nikdo neví, jak daleko sahají doposud nepoznané části vesmíru. Bylo vytvořeno mnoho teorií vysvětlujících, jak vesmír vznikl a jak se vyvíjel až do dnešních dnů. Obvykle uznávaná teorie velkého třesku tvrdí, že vesmír byl vytvořen obrovskou explozí před 15 miliardami let. Tato jedinečná událost stvořila nejen hmotu, ale i energii, prostor a dokonce i čas. Je nesmyslné mluvit o době před velkým třeskem, protože žádná neexistovala. Astronomové se domnívají, že po velkém třesku byl vesmír nesmírně horký a plný záření. Po deseti sekundách se vytvořili elementární částice (protony, neutrony a elektrony), ale atomy samotné (vodík a helium) se vytvořili až po několika stovkách tisíc let, kdy se vesmír rozpínal a ochlazoval. Astronomové odhadují teplotu vesmíru na zhruba 3 K neboli 3 stupně nad absolutní nulou. Vesmír se skládá z hvězd a prostoru. Hvězdy však nejsou v prostoru roztroušeny libovolně, jsou společně seskupeny v obrovské útvary, které nazýváme galaxie. Všechny hvězdy, které vidíme na noční obloze, jsou hvězdy naší galaxie. Je mnoho druhů galaxií: eliptické, spirálovité - sem patří naše galaxie, sombréro, podivně spirálovité, spirálovité s široce rozptýlenými rameny, spirálovitě s těsně přitaženými rameny, vodní výr a tabulkovitá galaxie. Ve vesmíru nejsou jenom galaxie, ale i planety a jejich měsíce, slunce, hvězdy, mlhoviny, pulsary, kvasary (vysílají velmi silné rádiové záření), komety, meteory, supernovy a černé díry. V už zmíněných mlhovinách - obrovská oblaka prachu a plynu, většinou vodíku - vznikají hvězdy. Životnost hvězdy je tak dlouhá (někdy až desítky miliard let), že astronomové nemohou žádnou hvězdu sledovat po celou dobu její existence. Hvězdy se rodí, když se hmota uvnitř mlhoviny začíná shlukovat. Nikdo neví, proč ke shlukování dochází a co ho spouští. Existuje mnoho druhů hvězd. Vyvíjejí se a zanikají už mnoho milionů let. Hvězdy se dělí do pěti skupin: superobři, obří hvězdy, střední hvězdy, červení trpaslíci a bílí trpaslíci. Jsou zde i tzv. dvojhvězdy. Obecně bývá jedna složka dvojné soustavy větší než druhá a prochází svým cyklem životnosti mnohem rychleji. Takže se změní nejprve na červeného obra a potom na bílého trpaslíka, zatímco její družka je stále normální hvězdou. Když se družka změní na červeného obra, začnou se dít věci. Bílý trpaslík začne přitahovat plyn z rozpínajícího se obra. Plyn se na bílém trpaslíku hromadí a ten se tím ještě více stlačuje. Po přibližně 100 000 letech stoupne teplota a tlak natolik, že spustí reakci jaderné syntézy. Vrstva plynu prudce vybuchne a způsobí, že trpaslík zvýší svůj jas až milionkrát. Pozorujeme-li takový jev ze Země, nazýváme jej výbuchem NOVY, protože vypadá, jako by se zrodila nová hvězda. Vesmír je tak obrovský, že část, která je prozkoumána, tvoří pravděpodobně pouze 8% a zřejmě nikdy ani celý prozkoumaný nebude.
16. srpen 2007
6 183×
470 slov
