Chování zvířat

Gepardí matka učí svá mláďata lovit již od šesti týdnů, sledují ji. Od čtyř měsíců se do lovu zapojují aktivně. Schopnost učit se pomocí pokusu a omylu je důležitá pro přežití u mnoha živočišných druhů.

Kudlanka nábožná velmi často svého partnera ihned po páření shltne, pokud se mu nepodaří rychle utéct.
Trubce včely medonosné po páření čeká smrt vždy, protože své genitálie zanechávají v pohlavním ústojí královny jako zátku.
Mladí lvi, kteří se chtějí pářit se samicemi často vyženou ze smečky vůdce a zabijí všechna lvíčata ve smečce, aby přiměli samice k páření.
Mnoho živočichů se rodí se speciálně vyvinutými drápy či zobáky, někteří používají k získání potravy jed, kterým kořist ochromí.
Evropští mravenci podnikají zase výpravy k mravencům černým, aby si odnesli larvy a vajíčka; vylíhnutí jedinci slouží jako otroci.
Makakové jsou pověstní tím, že prohrají-li boj se soupeřem, napadnou jeho mladého a zranitelnějšího příbuzného.
Dokonce i zebry bojují, na počátku rozmnožovacího období spolu soupeří hřebci o harém a tlučou se kopyty i koušou do krku.
Chování zvířat i hmyzu může vypadat krutě. Během několika minut může být ukončen jeden život a jedinec se stává potravou. Nelze odsuzovat kukačku za to, že klade vejce do cizích hnízd ani vylíhnuté mládě, které vystrčí z hnízda i nevlastní sourozence, aby spořádali potravu sami.

Seznámíme-li se podrobněji s životem mnoha druhů, mohli bychom vést plamenné řeči o nespravedlnosti a krutosti. Obžalovat Přírodu či Boha ? Člověk se mnohokrát inspiroval u zvířat.
Delfíni používají zvuk až 265 decibelů k usmrcení nebo paralyzování ryb. Brouk prskavec odpálí na svého nepřítele doslova žíravinu; housenky otakárků i dospělí otakárci vypocují v případě ohrožení páchnoucí látku s repelentním účinkem, která je ochrání. Některá zvířata vylučují či vystřikují jedy, která mají útočníka ochromit či odstrašit.

Dokonce i psi mají u řitního otvoru anální žlázky, které sloužily jejich předkům zejména k označování teritoria - z análních žlázek prudce vystříkne velmi zapáchající tekutina, sekret je v nich shromážděn pod velkým tlakem. Běžně se obsah análních žlázek vylučuje po velmi malých částech společně s trusem, v extrémních situacích nebo při snaze zastrašit útočníka pes anální žlázy může i jednorázově vyprázdnit (silný zápach) a potřísnit sekretem okolí.

Mnoho pravidel v říši zvířat, hmyzu i rostlin zcela odporuje lidským pravidlům slušného chování, morálce a slušnosti i etice tak, jak ji chápeme my lidé. Tím, že se zajímáme podrobně i život a zvyklosti určitého druhu můžeme být blíže pochopení.

Například u psů, velmi blízkých společníků člověka, je ještě velmi mnoho způsobů chování i jednání neobjasněno a nepotvrzeno s konečnou platností. Základy etologie položil rakouský vědec Konrad Lorenz a některé jeho knihy jsou k mání i u nás.
Ačkoliv jsou některá fakta uvedená v jeho knihách dnes již zmapována lépe, přesto by mohli některým milovníkům zvířat pomoci orientovat se v živočišné říši.
Dnes existuje mnoho etologů, kteří se věnují bádání v oblasti chování psů a jejich výsledky nám umožňují chování psů lépe porozumět.