Dějiny biologie

Původní představy o tom, co je to život, odkud se vzal, jak vznikla příroda, rozmanité tvary organismů, proč jsou takové a jak se mění atd., byly pochopitelně poznamenány úrovní společenského vědomí určité doby.Jedním z nejstarších názorů byla představa, že živé organismy vznikají nejen množením organismů předchozí generace, ale také z anorganických látek.Tato představa vznikla také např. Číně, Indii, Egyptě nebo v Babylónii.Tato představa byla přijímána celý středověk až do 19. století.
Jedny z nejstarších zpráv o stavu poznatků starověké společnosti máme z 3. tisíciletí př. n. l. z Egypta.V první polovině 3. tisíciletí př. n. l. v Sumeru prokazatelně existoval školský systém, který sloužil k výchově chlapců, kde se vyučovalo také znalostem mezopotámské fauny a flóry.
V 6. století př. n. l. vznikla tzv. iónská přírodní filozofie.Je spojena se jmény Thales, Anaximandros, Anaximénes a Anaxagorás.
V 5 st. př. n. l. Démokritos mj. sestavil první antický receptář léčivých rostlin.
V první polovině 1. st. př. n. l. Plinius vydal knihu Naturalis historia - Přírodověda, která obsahuje všeobecné přehledy biologie, včetně botaniky.
Otec a syn Jansensové, holandští brusiči drahých kamenů a skla, optikové, jsou považováni za vytvoření první konstrukce mikroskopu.Užití mikroskopu ovlivnilo další období vývoje biologie.

DALŠÍ VÝVOJ BIOLOGIE:
1686 - Robert Hooke objevil buňky tvořící tělo rostlin.
1735 - Carl Linné ve svém spise Systema Naturae(Soustava přírody roztřídil rostliny, živočichy a minerály.
1855 - J. Liebig rozpoznal princip výživy rostlin.
1875 - E. Suess zavedl pojem biosféra, pro část zemského povrchu, která je osídlena živými organismy.
1877 - K. A. Möbius zavedl termín biocenóza.
1924 - A. I. Oparin publikoval knihu Původ života, v níž vyslovil teorii o vzniku a vývoji života na Zemi.
1961 - M.Calvinovi byla udělena Nobelova cena za výklad fotosyntézy.

VÝVOJ BIOLOGIE V ČECHÁCH A NA SLOVENSKU DO KONCE 19. STOLETÍ:
Tadeáš Hájek z Hájku (1525 - 1600) - Český přírodovědec, pracoval nejen v oblasti botaniky, ale zabýval se také astronomií, geodézií a matematikou. Byl osobním lékařem Rudolfa II.Do češtiny přeložil Mattioliho herbář.

Adam Zálužanský ze Zálužan (1555 - 1613) - Český lékař a botanik, který roku 1592 vydal herbář Methodi herbariae libri tres.Mluví již o pohlavnosti květů.

Filip Maxmilián Opiz (1787 - 1858) Založil v Praze výměnný ústav, který přispěl k rozvoji botaniky v Čechách.
Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869) - Podal nástin buněčné teorie, kde dokládá podobnost živočišných a rostlinných buněk.Za hlavní součást buňky považoval její obsah, který nazval protoplazma.

Jan Svatopluk Presl (1791 - 1849) - Vytvořil základ českého přírodověckého názvosloví.Autor Všeobecného rostlinopisu, který byl vydán v roce 1846. S bratrem Karlem Bořivojem, což byl český botanik - morfolog a systematik. vydal v roce 1819 latinsky psané dílo Flora Čechica, což byl první pokus o úplný soubor české květeny.Dále vydali také Rostlinář.

August Corda (1809 - 1894) - Č. mykolog a fytopaleontolog.Podle něj byly označeny výtrusorodé rostliny permu (Cordaites).

Ladislav Čelakovský (1834 - 1913) - Žák J. E. Purkyně.Vydal Prodromus květeny české.Byl přesvědčen ozáknitém vývoji rostlin.

Josef Ĺudovít Holuby (1836 - 1925) - Slovenský botanik, člen Přírodovědeckého klubu, nejstaršího vědeckého spolku, sdružujícího téměř všechny české přírodopisce. Byl založen v Praze roku 1869. Vznikl ve výzkumu květeny Slovenska.

ČESKÁ A SLOVENSKÁ BIOLOGIE VE 20. STOLETÍ
Josef Velenovský(1858 - 1949) - Český botanik a fytopaleontolog, napsal dílo Srovnávací morfologie rostlin a také se věnoval systematice rostlin výtrusných.

František Polívka (1860 - 1923)Autor Názorné květeny zemí koruny české a Přehledného klíče.

Bohumil Němec (1873 - 1966) - Český botanik .Experimentoval v oboru rostlinné fyziologie. Byl žákem Vejdovského. Zjistil například absorpci ultrafialového světla buněčným jádrem.

Josef Podpěra (1878 - 1954) - Český botanik, který se zabýval květenou Moravy, zajímal se zejména o mechy a svoje studia zaznamenal do jeho nejvýznačnějšího díla s názvem Prodromus mechů.

Artur Brožek (1882 - 1934) - Český biolog, který studoval dědičnost u rostlin, ale i živočichů a člověka.Napsal knihu s názvem Nauka o dědičnosti.

František Nábělek (1884 - 1965) - Český botanik, který se zabýval květenou Malé Asie.

Rudolf Dostál (1885 - 1973) - Český botanik.Zakladatel experimentální morfologie rostlin.

Jaromír Klika (1888 - 1957) - Český botanik - fytocenolog.Jeho hlavním dílem je Rostlinná sociologie.

František Antonín Novák (1892 - 1964) - Český botanik, který se zabýval především fylogenezí rostlin.

Bohuslav Fott (1908 - 1976) - Český botanik, který studoval morfologii, taxonomii a ekologii řas.Jeho hlavním dílem je kniha Sinice a řasy.

A na závěr:
Jan Futák (1914 - 1983) - Slovenský botanik.Zabýval se fytogeografií, geobotanickým mapováním a ochranou přírody na území Slovenska. Jeho hlavním dílem je publikace Flora Slovenska.