Delfíni

Asi v páté třídě jsme jezdili na plavání. Na konci tohoto kurzu byl každý z nás ohodnocen diplomem. Nejhorší plavci získali řád pulce, jiným se dostalo třeba kapra, no a na ty nejzdatnější čekal řád delfína.
A právě toto poslední zvířátko si podle mě zaslouží, aby se o něm někdo zmínil, byť jen ve škole za účelem referátu.
Když se řekne „moře“, tak asi první co nás napadne, vedle obrovské plochy slané vody, jsou delfíni, kteří se stali hlavními hrdiny mnoha filmů. A snad také proto mají přívlastek nejznámější a nejoblíbenější mořští savci žijící při pobřeží Atlantského oceánu, v severní části Tichého oceánu, Rudém moři a v indomalajské oblasti.
Delfíni patří do řádu kytovci, podřádu ozubení a čeledi delfínovití.
Jejich průměrná délka je až 3,6 metrů a hmotnost 150-200 kg.
Jako všichni živočichové, tak i delfíni se rozmnožují. Mají však oproti suchozemským savcům na první pohled nerozlišitelné pohlavní orgány. Tzn., že bychom je našli buď bližším ohledáním zvířete nebo vůbec ne, jelikož jsou ukryta uvnitř. To proto, aby vystupující útvary nenarušovaly hydrodynamický tvar těla.
Obvyklá doba páření je na jaře nebo v zimě. Samice je březí 10-12 měsíců, a poté porodí jedno mládě, velké asi 130-140 cm, které kojí nejméně 16 měsíců. Při porodu matce pomáhá několik „porodních bab“, které ji chrání před žraloky cítící krev.
Tato zvířata si ale pomáhají i v jiných situacích. Např. když jsou zraněná, nemocná a při lovu, což je pro jejich život nezbytné.
Delfíni jsou velmi společenští, a tak jen těžko někde uvidíme jednotlivce. Možná si myslíte, že se nijak nedorozumívají, ale není to tak docela pravda. I oni mají soubor znaků, které my vnímáme jako jakési kvílivé zvuky o frekvenci 0,25 kHz, až ultrazvuky v rozmezí 80-220 kHz.
Tyto jejich zvuky zřejmě při lovu zneklidňují ryby. Další potravou, ale jen v malé míře, jsou hlavonožci a jiní bezobratlí živočichové nebo na hladinu usedající ptáci. Lov probíhá ve velkých skupinách tvořících zcela pevnou hradbu. Ve dne loví ryby plovoucí ve volné vodě nebo když táhnou v hejnech a v noci sépie či ryby žijící na mořském dně.
Do styku s člověkem se dostává tehdy, jestliže oba rybaří. Je mnoho případů, kdy delfíni lidem zachránili život. Nabízí se tedy otázka. Proč se jim lidé odměňují jejich záhubou?
V Severním moři jich totiž žije posledních 130. Každoročně umírají v rybářských sítích další a další přírůstky. Průměrná délka života je 50 let, ale tímto drastickým vymíráním se značně snižuje.
Samozřejmě existují organizace na záchranou delfínů, ale jak je vidět, stále ještě to nestačí.
Spousta lidí tak zůstává k této situaci stále lhostejná. A tak se asi brzy budeme na zbytky delfíní populace jezdit dívat pouze do vodních parků!!!