dýchání = respirace
- výměna plynů mezi vnějším prostředím a plícemi
a) vnější – mezi plícemi a krví
b) vnitřní – mezi krví a tkáněmi (buňkami)
- koordinaci mezi oběh. a dých. soustavou zajišťuje centrum v prodloužené míše
dělíme na:
1) nosní dírky + nosní dutina
- nachází se zde řasinkový epitel – zabraňuje vniknutí nečistot
2) hltan
- v jeho horní části se nachází nosohltan (nosohltanové mandle – význam pro imunitu)
Eustachova trubice
- spojuje nosohltan se středním uchem = srovnává tlaky
3) hrtan
- je tvořen z chrupavek (ta největší se nazývá štítná), nacházejí se zde hlasivkové vazy (hlasivky), jako další se tu nachází hrtanová příklopka - epiglottis – zabraňuje aby se potrava dostala do dých. cest
4) průdušnice (trachea)
- chrupavčité, prstencovité útvary (cca 12cm), obsahuje hlen a řasinkový epitel – dále se dělí na = >
5) průdušky (bronchy)
- tvoří je hladká svalovina, při chorobných stavech vzniká křeč = astma bronchiale
6) plíce (pulmo)
- vlastní dých. orgán kuželovitého tvaru v dutině hrudní
- pravá plíce – 3 laloky, levá plíce – 2 laloky
- plíce se skládají z průdušek, které se větví na průdušinky (větší a menší trubice), které jsou zakončeny plicními váčky - v jejich stěnách je velké množství vlásečnic <= tomu říkáme plicní sklípky – ve váčcích a sklípkách dochází k výměně plynů
- na povrchu plic je blána = poplicnice a na vnitřní straně hrudníku je pohrudnice = mezi se nachází pohrudniční dutina, zde je 10-15ml tekutiny, která zajišťuje rozpjatost plic
nádech – aktivní děj výdech – pasivní děj
- břišní a žeberní svaly napomáhají dýchání + bránice – pohyb jako píst
A) žeberní dýchání – u žen
B) brániční/břišní dýchání – obvykle u mužů a dětí
frekvence dýchání: dospělí 16-18 nádechů u dětí až 25, zrychluje se při námaze, rozrušení, stresu atp.
vitální kapacita plic – max. objem vzduchu, který lze max. nadechnout x vydechnout
spirometr – měří vit. kapacitu plic
Horáková Linda
28. prosinec 2012
2 804×
334 slov
