Ekologie, trvale udržitelný rozvoj

= věda, která zkoumá vztahy organismů. A to nejen k vnějšímu životnímu prostředí, ale také jejich vztahy mezi sebou, mezi organismy počítáme pochopitelně také člověka a jeho vztahy k prostředí, ve kterém žije a mimo jiné to jak chová k živočichům a rostlinám, se kterými tuto planetu sdílí

Člověk svou činností v krajině nejen mění její kvalitu, ale je jí také sám ovlivňován. Životní prostředí, jeho kvalita a jeho problémy jsou předmětem jednání a myšlení lidí a jejich vztahů k potřebám krajiny. Aby se snažení mnoha lidí o zachování životního prostředí neminulo účinkem, je třeba začlenit celý stát do výchovně vzdělávacího procesu. Snad všechny vyspělé státy se potýkají s problémy spjatými s nápravami škod vyvolaných hospodářskou činností člověka.

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

V roce 1987 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj pod vedení norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové zveřejnila zprávu nazvanou Naše společná budoucnost. V ní navrhla, aby problémy životního prostředí byly řešeny takzvanou koncepcí TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, který by byl zárukou zachování života na planetě Zemi. Má jít o rozvoj, který zamezí ničení přírody a nezmenší biodiverzitu, neohrozí zájmy jiného národa a napomůže zachování přírody dalším generacím. To všechno však znamená zavedení technologií, jež jsou šetrné k přírodě, a také klást nižší nároky na materiály, což umožňuje recyklaci surovin.

VYČERPATELNÉ A NEVYČERPATELNÉ ZDROJE

V dnešní době je asi tím největším problémem využívání vyčerpatelných, energetických nebo jiných, zdrojů, které nám naše planeta poskytuje. Mezi ně patří, podle mého názoru, především těžba nejrůznějších rud, ze kterých se získává především železo,
ale i další chemické prvky. Například andaluzit, apatit, grafit, sádrovec a mnoho jiných. Další velkou skupinu tvoří suroviny pro výrobu
cementářských výrobků. Mimo jiné skupina nerostných surovin
používaných jako paliva. Tam patří především ropa, různé typy uhlí,zemní plyn, asfalty, ropné písky, nebo také rašelina. Dnešní lidská společnost spotřebuje asi 32 miliard tun materiálů§ ročně. V tom nejsou zahrnuty tuny nadložních hornin, které překáží těžbě a proto musí být přemisťovány. Den ode dne spotřeba většiny surovin stále stoupá.
V poslední době se lidé snaží nahradit vyčerpatelné zdroje zdroji nevyčerpatelnými, tím myslím v běžné spotřebě. Z kovů je to například postupná náhrada barevných kovů ocelí,temperovanou litinu nahrazujeme hliníkem, hořčíkem, nebo titanem, jejichž celkové zásoby jsou v zemské jádře poměrně vysoké. Velmi důležité je, aby nenahraditelná látka, která je ve spotřebě nenahraditelná,
byla upotřebena právě v tomto oboru, a aby nebyla plýtvána na místech, kde s dá použit něco jiného a bude to mít stejný účinek, nebo ještě lepší ( v případě polymerů s upravenými vlastnostmi se můžeme setkat s lepšími vlastnostmi, než mají původní (přírodní) látky ).
Však dojem, že devastování přírody je specialitkou nynějšího a právě uplynulého století, obrovská mýlka. Už ve starověku se sídla zakládala na místech s dostatkem přírodních surovin. Důkazem této činnosti starověkých lid jsou například sejpy ( kopečky po rýžování zlata z náplavů provázejí koryta řek zejména na Šumavě a jejím podhůří), pinky (prohlubně po hlubinném dolovaní), nebo také boční štoly ve skalní stěnách.

EKOSYSTÉM

Dnešní ekosystém trpí v podstatě v každém směru. Ať je to v ohledu cestovního ruchu, průmyslu, zemědělství, a mnoha jiných. Lesy se kácí, a něž škodu nahradí stromky vysázené v lesních školkách, je už škoda mnoha násobně větší.Ovzduší se znečišťuje, hnojí se velmi škodlivými látkami a nikdo nic nedělá. Myslím si, že by bylo za potřebí zřídit organizaci na ochranu ekosystému, která by měla pravomoc trestat viníky ekologických škod formou napravení toho co způsobili, to znamená : když znečistím les, musí to dá zase do pořádku.

LIDSKÉ ZDRAVÍ

Lidské zdraví se podle mého názoru jeví stále jako křehčí a křehčí záležitost i přes pokrok v medicíně se stále objevují nové
Choroby, se kterými si lékaři neví rady. Tyto choroby jsou způsobeny mimo jiné také vlivem nebezpečných odpadů, kterých je zeměkoule díky chování člověka plná. Důvodem je mnohdy také nebezpečné oteplování na Zemi. A mnoho dalších vlivů.

ZÁVĚREM

Pokud si lidé neuvědomí co je skutečnou prioritou, jestli vedení nesmyslných válek, a nebo záchrana planety, nechtěla bych být v kůži příštích generací. Nám zbývá jenom doufat, že naši matičku Zemi odevzdáme těm dalším a co nejlepším stavu, podle našeho vědomí i svědomí.