Hadi

HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ(Boa constrictor):obývá lesnaté, křovinami hojně zarostlé krajiny v Jižní a Střední Americe. Hojný je v Brazílii, Venezuele, Ecuadoru a v Peru. Tvoří několik zeměpisných ras lišících se od sebe především zbarvením.
Základní barva hroznýše královského je rozmanitá, od růžové až po červenohnědou.Kresba na těle je tmavohnědá až černohnědá. Největší známý exemplář měřil 5,60 m, ale obyčejně dorůstá jen čtyř metrů a i takoví jdinci jsou poměrně vzácní.
Hroznýš je noční tvor. Přes den se ukrývá v jeskyních, ve skalních rozsedlinách nebo mezi kořeny stromů. Po soumraku se vydává na lov. V temnějších pralesích však loví i za dne. Hroznýši rádi číhají na kořist na stromech, kde v přítmí nejsou mezi hustými větvemi vůbec vidět.
Kořistí hroznýšů jsou různí menší obratlovci jako ptáci, krysy, myši. Jen velcí jedinci loví i mláďata menších druhů jelenů apod.
Člověku není hroznýš nebezpečný, pokud ho člověk nechce chytit. Pak se ovšem had brání a velký exemplář by jediného člověka snadno přemohl a udusil.
Mladí hroznýši vychovaní v zajetí odmalička jsou naopak velmi krotcí, a dá se dokonce říci, že i přítulní. Nikdy je nenapadne kousnout ani stahovat smyčky, i když lezou po krku nebo po ruce. I třímetrové a větší exempláře jsou pak stejně krotké. Někteří domorodci si drží takové hroznýše v domácnostech jako psíky. Hroznýš je domorodcům velmi užitečný, protože chytá krysy a jiné hlodavce, kteří vniknou do jejich příbytků. Také prý se domům s krotkými hroznýši vyhýbají jedovatí hadi. Některé domorodé ženy dokonce dávají vedle spících dětí hroznýše, který je má hlídat před jedovatými hady.
V jiných krajích domorodci dospělé hroznýše v pralese zabíjejí a jedí jejich maso, které prý má výbornou chuť. Tuk hroznýše pak slouží jako lék a z kůže se vyrábějí různé ozdobné předměty nebo kabelky a dámské boty.
Hroznýš královský se dožívá v průměru dvaceti až třiceti let. V zajetí žije dlouhá léta.

ANAKONDA VELKÁ(Eunectes murinus):je největší had Jižní Ameriky a druhý nejdelší had na světě. Obývá tropické pralesy, především v povodí Amazonky. Dorůstá až přes devět metrů délky. Největší známý exemplář měřil 9,40 m. Svou váhou je však anakonda nejtěžším hadem na světě(až 250 kg).
Proti delší krajtě mřížkované má anakonda mnohem robustnější tělo.
Zbarvení tohoto hada je olivové nebo žlutohnědé, s velkými okrouhlými černými skvrnami rozptýlenými po těle.
Anakonda se zdržuje poblíž řek a většinu svého času tráví ve vodě, kde také loví svou kořist. S oblibou číhá ve vodě u břehu a jakmile se přiblíží nějaké zvíře napít, anakonda prudce vyráží a uchvacuje kořist. Takovým způsobem chytá kapybary, aguti a mladé tapíry. Ráda však chytá i vodní ptáky a jsou známé i případy, že uchvátila a pak pohltila mladého kajmana. V Brazílii jí říkají "vodní hroznýš" a domorodci ji nazývají "sucuri".
Jako jiní hroznýši rodí i anakonda živá mláďata. U velkých exemplářů jich je až přes sedmdesát a jsou dlouhá kolem devadesáti cm. Obvykle však rodí kolem třiceti živých mláďat. Mláďata jsou velmi čilá a loví hned drobné hlodavce a malé ptáky. V zajetí žerou mladé anakondy a oblibou ryby.
V místech, kde v období sucha vysychají toky a bažiny, přespává anakonda nepříznivé období zahrabána v bahně ve stavu strnulosti. Je to vlastně jakýsi letní spánek podobný spánku zimnímu.
Jsou zaznamenány i ojedinělé případy, kdy anakonda pokládala za svou kořist i člověka. Téměř ve všech případech šlo o menší děti.
< V Eze anakonda málem sežrala desetiletého chlapce. Otec se synem chtěli sbírat v divočině ovoce a přistáli u písčitého břehu. Hoch zůstal na stráži u člunu a otec vnikl do lesa. Nic netušící chlapec si hrál ve stínu stromů u vody, kde byl náhle napaden velkou anakondou, která se připlazila zcela nepozorovaně, a dříve než mohl chlapec utéci, ovinula se mu kolem těla. Zoufalý výkřik dítěte přivolal ještě včas otce, který chytil anakondu za hlavu, vyvrátil jí čelisti a synka zachránil.