Hyena a zebra

Hyena ( Hyaenidae )

Hyena patří mezi psovité šelmy. Zastává funkci zdravotní policie v afrických savanách. Patří také mezi největší šelmy. Samice je větší než samec a rodí jedno až čtyři mláďata. Na délku měří až 1,7m, ocas má dlouhý 35cm, v lopatkách je vysoká 90cm a její hmotnost je 80 kg. Má silné a dlouhé přední nohy, zadní jsou kratší. Vyzna-
čuje se velkou hlavou mohutnými čelistmi se silnými žvýkacími svaly. Umožňuje jí to vyvinout nejsilnější skus ze všech šelem. To spolu s robustními zuby na drcení kostí tvoří dokonalé ústrojí na požírání zdechlin. Při lovu se sdružuje 10 až 30 členných smeček, které dokáží používat různé lovecké strategie podle druhu kořisti. Největší podíl její potravy však tvoří zdechliny velkých kopytníků. Její výkonný trávicí systém dokáže využít i organickou hmotu kostí, kopyt, rohů a kůže. Takovou schopnost nemá žádné jiné zvíře. U ostatních šelem přijde až 40 % úlovku vniveč, hyena zužitkuje ze zdechliny prakticky všechno.

Druhy hyen: Hyena skvrnitá ( Crocuta crocuta ) - Její hlas připomíná štěkání, vití, dokonce i lidský smích či pláč.
Hyena žíhaná (Hyaena hyaena )
Hyena čabraková ( Hyena brunnea ) - hrozí jí vyhynutí
Hyena hřívnatá ( Proteles cristatus ) - je ojedinělá tím, že se živí pouze termity

Hyena skvrnitá a hyena čabraková žijí v Africe, hyena žíhaná v pásmu od sv. Afriky zasahuje přes Arábii a Palestinu do Indie.
Hyena určitě není zvíře ošklivé, zákeřné a bezcitné, jak se o ní tvrdí.

Zebra ( Equus )

Tito zástupci skupiny koňovitých lichokopytníků žijí obvykle v rodinných skupinách, které jsou tvořeny jedním hřebcem doprovázeným klisnami a mláďaty. Samci, kteří si uhlídají skupinu samic, bývají ti nejsilnější a nejzdatnější jedinci. Mladší a starší zvířata se sdružují do oddělených samčích stád. Jakmile mladí samci dospějí, obsazují teritoria starších hřebců a nahrazují je. Nejprve samec vyzývá soupeře hrozícím rituálem, který se může vyvinout ve vážný boj, při kterém se oba kopou a koušou.
Po úspěšném páření nastává březost trvající rok. Jako u ostatních koňovitých se rodí jedno mládě; pokud se někdy narodí dvojčata, obvykle nejsou životaschopná obě. Po narození měří mládě v kohoutku kolem 84 cm a váží průměrně 35 kg. Během hodiny se postaví a začne běhat, čímž je sníženo nebezpečí, že se stane kořistí lvů nebo jiných predátorů.
Ačkoliv se mláďata příležitostně pasou již ve věku jednoho měsíce, období odstavu je mnohem delší, většinou trvá 8-13 měsíců. Samice je schopna páření téměř ihned po porodu, ale stává se to poměrně zřídka. V průměru mívá klisna mládě jednou za tři roky.
Ve stáří dvou let opouštějí samce stádo a většinou se připojí k procházejícímu samci. Mladí samci se dočasně sdružují do mládeneckých stád, když byli předtím donuceni původní skupinu opustit. Ve věku asi pěti let si vytvoří vlastní teritorium se skupinou samic. Za normálních okolností se zebry dožívají 20 let, v zoologických zahradách, kde jim hrozí méně nebezpečí, i více.

Otázka

Proč má zebra pruhy?

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že pruhy, které zebra má, jsou určitým druhem maskování. Nyní se však vědci domnívají, že pruhy mají jiný účel. Mohou oslnit lvy a jiné kočkovité šelmy, když na zebru útočí. Nebo také mohou pomáhat členům zebřího stáda, aby se navzájem rozeznali.

Literární prameny: REKORDY Živý svět - ZVÍŘATA
Velká kniha Otázek a Odpovědí
Mláďata
Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích ( Díly 2 a 4 )
Království zvířat