Kapradiny

Mnoho lidí zná kapradiny jen jako domácí nebo zahradní rostliny nebo jako doplňkovou zeleň, kterou květináři přidávají k řezaným květinám, snad také znají jeden nebo dva druhy s krajkovými listy, které rostou ve vlhkých , tmavých lesích.
Kapradiny jsou však hojně rozšířená skupina rostlin, jež zahrnuje asi 10 000 druhů. Nejčetnější jsou v teplých a vlhkých tropických oblastech, ale některé zasahují až na sever do tundry, jiné rostou na suchých skalách a několik jich žije dokonce přímo ve vodě. Existují druhy tak malé, že se podobají kobercům mechu, jiné jsou vysoké jako stromy.

Jak kapradiny rostou
Kapradiny patří mezi početné rostliny, které nemají květy, přesto však mají listy, stonky a kořeny. Stonky často nevidíme, protože se většinou plazí pod zemí. Viditelná část rostliny sestává pouze z listů, které v určitých vzdálenostech vyrůstají z podzemního stonku. Když se listy poprvé objeví, mají špičky pevně stočené jako pérko u hodinek. Jak se list prodlužuje, postupně se rozvinuje. Křehké mladé výhonky některých druhů se používají jako zelenina.
V chladném klimatu listy většiny kapradin na podzim odumírají a na jaře je opět nahrazují listy nové. V teplých oblastech roste mnoho druhů kapradin jako rostliny přisedavé, rostoucí na kmenech a větvích stromů; tyto epifyty zůstávají zelené po celý rok.

Co jsou to tečky na listech kapradin
Mnohého milovníka rostlin vyděsily malé tmavé skvrny na spodu listu jeho oblíbené kapradiny. Skvrny neznamenají ani nemoc, ani hmyzí žír; jsou to shluky výtrusnic. Skvrna se nazývá kupka neboli sorus; u některých druhů jsou holé, u jiných je každá kupka přikryta malou chlopní. Kupky jsou kulaté nebo zakřivené nebo dlouhé a tenké a mají ještě mnoho dalších tvarů: závisí to na druhu kapradiny.
Drobounké tečky shluků výtrusnic jsou sice pro kapradiny typické, u některých druhů jsou však výtrusnice uspořádány odlišným způsobem. Někdy se výtrusy vytvářejí jen na zvláštních výtrusodárných listech kapradiny, které se jejím normálním listům vůbec nepodobají. Nebo se výskyt výtrusnic omezuje jen na několik lístků nebo úkrojků z celého listu. Kapradiny s takzvaným přerušeným listem mají na některých listech místa, kde se vyvíjejí shluky stočených hnědých lístků nesoucích výtrusnice.

Jak se kapraďorosty rozmnožují
Výtrusnice jsou u kapraďorostů uspořádány mnoha způsoby, ale jejich konečný osud je tentýž; když výtrusy dozrají, výtrusnice praskne a zrnka podobná prachu se rozlétnou ve větru. Když výtrus přistane na příhodném místě, vyklíčí v malou plochou rostlinku, která má obyčejně srdcovitý tvar a jmenuje se prvoklíček neboli prokel. Prvoklíčky často neměří ani jeden centimetr.
Prokely kapradin vytvářejí – podobně jako u plavuní a přesliček – samčí a samičí buňky, tedy spermatozoidy a vaječné buňky se po dozrání spojují. Z každé oplozené vaječné buňky vyrůstá nová kapradina, schopná vytvářet výtrusnice.
Kapradiny se rozmnožují i jinými způsoby. Z podzemních plazivých stonků vyrůstají další trsy listů a tak vznikají nové velké kolonie rostlin. Některé kapradiny mají na spodku lístků maličké cibulkovité výrůstky. Zralé cibulky vypadnou a vyrostou z nich nové rostliny. Některým druhům se říká kráčející kapradiny; jméno dostaly podle toho, že se nové rostlinky vytvářejí na konečcích kopinatých listů; listy se obloukovitě ohnou, a když se dotknou půdy, rostlinky můžou zakořenit a tak popojít.

Co jsou to stromovité kapradiny
Kapradiny velké jako stromy rostly běžně v bažinatých lesích, které dosáhly vrcholu v období karbonu, před více než třemi sto miliony let. Kmeny některých druhů měřily v průměru kolem metru a dosahovaly výšky až 30 metrů. Byly zakončeny korunou krajkových vějířovitých listů, dlouhých až 3 metry, a velice se podobaly současným palmám. Jejich odumřelé zbytky byly stlačeny společně se zbytky obrovitých plavuní a přesliček, jež rostly ve stejných lesích a společně se proměnily v dnes vyhledávaná uhelná ložiska.
Stromové kapradiny podobného vzhledu žijí ještě dnes v mnoha částech světa, zejména v teplých a vlhkých tropických lesích. Některé dosahují výšky přes dvacet metrů a představují tak největší žijící kapradiny. Například na Havajských ostrovech rostou tito obři někdy v celých porostech. Takové háje kapradin jsou kouzelná místa : jsou vlhké a potemnělé, prosvětlené skvrnami světla pronikajícího bladachýnem vějířovitých listů : mají moc přenést návštěvníka nazpět v čase a připomenout mu ony dávno zmizelé lesy, jež známe jen díky zkamenělinám.

Kapradiny napr.: netík Venušin, jelení jazyk a nebo podezřeň královská