Kapradiny, Plavuně a přesličky jsou staré rostliny, které se vyvinuly přibližně před 350 mil. let. Patří do skupiny nazvané rostliny cévnaté a do podskupiny rostlin, která se nazývá kapraďorosty. Vyznačovaly se pokročilejšími rysy jako je vnější vrstva buněk bránící vysychání (kutikula), specializované tkáně pro přepravu vody a živin (cévní svazky) mezi orgány absorbující tekutiny (kořeny) a orgány produkující živiny (listy). Některé rostliny dorůstaly obrovských výšek. Především těmto rostlinám vděčíme za vznik uhlí a ropy, jež jsou základními zdroji pro vývoj moderní populace.
Kapradiny, plavuně a přesličky patří mezi výtrusné rostliny. Tělo je složeno z kořenů, stonků a listů. Cévním systémem a stavbou těla (liší se od mechorostů, které mají přídatná vlákna, lodyhu a lístky) se kapraďorosty podobají rostlinám semenným nebo kvetoucím.
Každý vyvinutý list, až na pár výjimek, se skládá z centrální osy s menšími postranními lístky (složený list zpeřený). Stonek kapradiny může být různý – od vysokých svislých kmenů až po vodorovné oddenky – krátké stonky či vztyčené stonky. U některých stromových kapradin vyrůstají listy přímo ze stonku a potom odumírají. Kořeny kapradin vyrůstají přímo ze stonku ve svazcích, označují se jako náhradní (mají hlavní cévu, jíž vedou vodu, a mají navíc kořenové vlásky pro absorpci vody). Kořeny kapraďorostů, na rozdíl od kořenů kvetoucích rostlin, netloustnou.
Existuje přibližně 10 000 druhů kapradin, které se vyskytují téměř všude, dokonce i v Americe. Některé kapradiny rostou až v nadmořské výšce 5 000 metrů, ale největší množství se nalézá v tropech. Existují také tzv. nepukalky, což jsou kapradiny, které plavou na hladině klidné vody.
U kapraďorostů se při rozmnožování střídá pohlavní generace (gametofyt) s nepohlavní generací (sporofyt). Tělo kapradiny je sporofytem a gametofyt, zvaný prvoklíček je velmi drobný, zpravidla mikroskopický, na sporofytu nezávislý a výživou samostatný. Kapradiny produkují spory (výtrusy) – částečky obsažené v kapslích – výtrusnicích. Výtrusnice jsou seskupeny do tzv. kupek (na spodní straně vějířovitého listu). Když dozrají, kapsle prasknou a spory se rozptýlí . Až se spora usadí na vhodném místě, dojde ke klíčení. Vzniká pohlavní generace (gametofyt). Růst srdcovité nedospělé kapradinky (prvoklíčku) trvá několik měsíců. Tato rostlinka nese samičí i samčí pohlavní orgány a jejím úkolem je produkce pohlavních buněk. Prvoklíček je ukotven v půdě vlákny. Samčí část (pelatky) jsou na špičatém konci prvoklíčku a obsahují spermatozoidy. Samičí části (zárodečníky) jsou umístěny na opačném konci. K oplodnění dojde pouze tehdy, pokud jemný film vody pokryje prvoklíčky, a tak umožní spermatozoidům, aby mohly plavat. Po oplodnění se vaječná buňka rozdělí a vznikne nepohlavní generace (sporofyt).
Exotické kapradiny byly poprvé dovezeny do Británie v roce 1699, ale ve větším množství byly rozšířeny až r. 1795. Tehdy byly dostupné pouze velmi bohatým sběratelům. K rozvoji kapradin přispěl anglický lékař Nathaniel Ward, který je pěstoval v miniaturních sklenících (tzv. Wardovské skříňky). Díky tomuto objevu se začali hojně představovat nejrůznější druhy kapradin.
30. červenec 2008
5 590×
454 slov
