Klonování

Poprvé v historii se podařilo stvořit duplikát živé bytosti. Jedno skotské jehně dokázalo znepokojit statisíce lidí. Klonováním lze totiž „vyrobit“ časově opožděného dvojníka, trojníka nebo mnohočetníka. Ještě donedávna se klonování považovalo za pouhou sci – fi. Ale teď ???

Sedmiměsíční jehně Dolly z experimentální farmy poblíž Edinburgu je identickou kopií své matky a bylo počato bez spermatu. Za pomoci elektrického výboje byla provedena fúze genetického materiálu somatické buňky Dollyiny matky a zárodečné buňky další ovce, která byla zbavena genetického materiálu. Výsledná buňka byla inplantována do dělohy náhradní ovčí matky. Obvyklá tvrzení, že tento pokus byl uskutečněn z čistě vědeckých důvodů, činí událost mnohem hrozivější. Zároveň téměř vše co bylo člověkem vynalezeno, se vzápětí obrátilo proti němu. Fantazii každého tak dráždí nejvíce otázka, zda se bude moci využít klonování i u lidí.

Roslin je největším institutem na výzkum života zvířat v Anglii. Byl založen roku 1919 jako stanice pro výzkum života zvířat. V r. 1947 došlo k rozdělení na tři střediska: středisko výzkumu drůbeže, živočišné výroby a živočišné genetiky. Počátkem šedesátých let nastupuje do střediska živočišné výroby i Ian Wilmut, dnešní „tvůrce“ Dolly. Koncem osmdesátých let byl na středisko podniknut pumový útok, který byl s největší pravdě-
Podobností výstražnou akcí ochránců zvířat.

Jak uvedl vedoucí týmu Roslinova výzkumného ústavu u Edinburgu, Ian Wilmut, dostali vědci po úspěšném naklonování Dolly mnoho dopisů od lidí, kteří jim blahopřáli a povzbuzovali jejich výzkumy. Podle Wilmuta však zůstává stále nevyřešený výzkumný úkol laboratoře, jelikož zatím musejí být oplodněné vaječné buňky vsazovány do děloh žijících ovcí. Proto jsou registrovány „velké ztráty“ a nelze kontrolovat, co se děje při růstu plodu. Pokud by se podařilo embrya pěstovat přímo v laboratoři, bylo by to mnohem účinnější. Přesto však lze touto technikou vyvinout genetické kopie lidí. Je proto otázkou času, než k podobnému experimentu dojde.

Bývalý prezident Bill Clinton vyzval Národní poradní komisi pro biologickou etiku, aby posoudila práci vědců. Komise má zvážit, jaký dopad má pokus na možnost produkce zcela totožných lidí. Republikán John Marchi, člen Senátu státu New York, navrhuje, aby klonování lidských bytostí bylo považováno za těžký zločin. Klonování je podle něj naprosto v rozporu se všemi kulturami. I když lze předpokládat, že v dohledné době nebude klonování v demokratických zemích oficiálně povoleno, bylo by iluzí se domnívat, že podobný pokus nebude jednou uskutečněn i na člověku.

Člověk již několikrát prokázal, že si přivlastňuje právo zasahovat do evoluce bez ohledu na to, jaké výsledky to přinese, čistě jen kvůli pochybnému zisku či slávě. Sejdou li se tyto tři součásti – okouzlení možnostmi vědy, silné osobní ambice a šance vydělat jmění – může buď někde v tichosti anebo v zemích, které se klonování nebrání dojít k naklonování lidského dvojníka docela dobře. Například bezdětný miliardář, hvězda šoubiznisu toužící po bytosti, která by pokračovala v jeho díle a navíc nesoucí jeho vlastní geny, najde snadno náhradní matku i genetického inženýra, kteří mu toto nákladné přání splní. A že je k tomu zapotřebí speciálně vybavená laboratoř a kvalifikovaný tým provádějící klonování? Výroba atomové bomby se také zdála za začátku neuskutečnitelná mimo laboratoř v Los Angeles a dnes je to prakticky záležitost pro domácího kutila.

Ještě před patnácti lety se klonování zdálo být nemožné, protože odnětí buněčného jádra z buňky lidského embrya by v první vývojové fázi usmrtilo celé embryo. V dalším vývojovém stádiu jsou embryonální buňky příliš odlišné a nesou v sobě zárodky orgánů jedince, který se má narodit. A představa, že by bylo možné použít právě takto diferencovanou buňku, byla vyhrazena spíše autorům filmových scénářů či vědecko – fantastické literatury. Ale pro Hollywood už je klonování obehraným tématem. V komedii „Twins“ z r. 1988 se autoři filmu snaží podívat na klonování s humorem, když představují Arnolda Schwarzeneggera a Dana DeVitto jako produkty nepodařeného genového inženýrství. DeVitto nakonec zjišťuje, že jako tlusté Schwarzeneggerovo dvojče je produktem genetického odpadu. Aniž by si to tvůrci filmu uvědomovali, poukázali na jednu závažnou skutečnost. Lidský klon bude mít zřejmě stejnou genovou výbavu, ale charakter by mohl být zcela odlišný. Velkou roli ve vývoji jedince hrají vnější vlivy, jakými jsou těhotenství, porod, prostředí, silné zážitky apod., jež jsou v každém případě výjimečné. Proto právě u těch znaků, pro které by se mohlo klonování uvažovat ( jakou jsou inteligence a agresivita ) není vůbec jisté, jak vybavený klon by se narodil. Mohlo by se tak klidně stát, že na místo nějakého vojenského diktátora by vznikl neškodný prosťáček nebo vášnivý šachista.

To všechno je možné. Skutečností však je, že podle listu „The Washington Post“ se americkým vědcům podařilo naklonovat opici. V Oregonu se v roce 1996 narodily dvě opičky vytvořené z buňek opičího embrya a nikoli tady z dospělého jedince, jako to bylo u Dolly. Klonovaní primáti tak nejsou totožní s žádným dospělým jedincem. Jenomže jak daleko je primát od člověka? Manipulace s genovým materiálem je nezvratnou skutečností. V r. 1966 otiskl německý týdeník „Der Spiegel“ názor amerického biologa Hudsona Hoaglunda, který se v materiálu o možném vývoji lidstva do roku 2000 vyjádřil, že „ člověk bude jediným živočichem, který dokáže řídit svůj vlastní vývoj “. Dnes se jeho předpověď naplňuje. A tím více je mravní povinností lidstva zvažovat, jak budou objevy využity a jak to udělat, aby nebyly zneužity.

Počátky a úspěchy klonování v kostce:
- 1953: Američané objevují strukturu genetického kódu (DNK). Od té doby lze do genetického kódu provádět případné zásahy nebo i jeho absolutní vymazání.
- 1981: Poprvé v historii se přestavěním buněčného jádra ( = klonováním ) na univerzitě v Ženevě údajně podařilo naklonovat myši.
- 1982: Britským výzkumníkům se podařilo genovými manipulacemi „vyrobit“ živočicha na půl ovci na půl kozu.
- 1987: Australané hlásí vznik „superovce“, která díky zásahu do růstového hormonu může dorůst nadměrných rozměrů.

- 1988: USA získává první patent v oblasti genového inženýrství. Za tzv. „rakovinovou myš“, zvíře, jemuž byl do genetického kódu vražen lidský rakovinný gen.
- 1993: Americkým vědcům se úspěšně podařilo naklonovat lidské embryo!

- 1997: Úspěšným naklonováním skotské ovce Dolly se znovu otevírá diskuse o možnosti exaktního „kopírování“ lidí…