Povrch těla zvířat zakusí během života mnoha příkoří při přímém styku s prostředím. Může obstát jenom proto, že se chlupy i pokožka pravidelně vyměňují, a že se u zvířat vyvinula celá řada očistných neboli tzv. komfortních pohybů. Komfortní chování souvisí s péčí o povrch těla, s pocitem tělesné libosti, s protahováním, zíváním apod. Tyto činnosti jsou zejména rozvinuty u ptáků a savců.
Jestliže pták zanedbává své peří tak, že se až slepí, není schopen rychle uletět před dravci a rovněž nemůže udržet vysokou tělní teplotu, když se okolí ochladí. Ptáci věnují mnoho času koupání, úpravě peří, jeho maštění a drbání. Tuto činnost vykonávají každý den velmi dlouho a ve zcela určitém sledu. Ptáci první peří očistí koupelí. Potom jednotlivá pera uhlazují zobákem a v místech, kam se pták zobákem nedostane, nohama. Po usušení peří si ho pták začíná natírat výměškem mazové žlázy, která je umístěna nad ocasem. Zvláště u vodních ptáků je tato žláza silně vyvinuta. Stepní nebo pouštní ptáci udržují své peří pravidelným popelením v jemném prachu. S ptačí toaletou souvisí také tzv. namravenčování. Ptáci uchopí do zobáku mravence, kterým si potírají hlavně křídla. Soudí se, že tuto činnost vykonávají kvůli kyselině mravenčí, která hubí v peří cizopasící všenky.
Savci jsou ve svých očistných projevech poněkud méně důslední, nicméně však i oni si libují v pročesávání, lízání, okusování, škrábání a drbání. Stejně jako peří musí se i srst udržovat v dobrém stavu, má-li pomáhat svému majiteli udržet teplo. Jakmile se slepí a ušpiní, zvětší se i riziko chorob. Kožní paraziti musí být co možná nejvíc odstraňováni a hubeni. Opice se čistí, systematicky prohledávají srst, vybírají kousky odumřelé pokožky nebo lupy. Opice je obyčejně berou do tlamy a sežerou nebo aspoň ochutnají. Tato komfortní činnost může trvat i mnoho minut a zvíře se na ni značně soustřeďuje. Čistící pohyby často prokládá náhlým zaškrábáním nebo vykusováním v srsti, kterým reaguje na podráždění. Opice může používat jak zadních tak předních končetin. Čilé prsty probírají srst a zjišťují s velkou přesností místa, jež působí potíže. Nemůžou si dost dobře dosáhnout na záda, paže a hlavu. Řešením je společenská péče o srst. Patří sem i chování protahovací (rozproudění krevního oběhu spojené s pocitem tělesné libosti).
Řada savců má dokonce k úpravě a pročesávání srsti vytvořeny speciální orgány. Např. žirafy a okapi mají tak dlouhý jazyk, že si jím čistí oči. Savci se také škrábou nohama, otřepávají se a drbou. K drbání jim slouží kmeny stromů, skály apod. Tak si zvířata odstraňují línající srst i nečistotu a starou odumřelou pokožku. Mnoho savců se rádo koupe a kromě vody používá i bahnitých lázní.
Pozorovaly jsme kočku domácí při své denní očistě. Je to velmi čistotné zvíře, které se myje až 16x denně po každém jídle, než jde spát, po vykonání potřeby, ale také z nervozity, úzkosti a nudy průměrně 5 minut. Před spaním je však mytí nejdůkladnější a to až 10 min. Celé tělo kromě hlavy si čistí jazykem a na místa, kam si nedosáhne (hlava, uši) používá předem nasliněnou packu. Při velkém znečištění si srst vykusuje zuby. V lehu a v sedě si dokáže umýt celé tělo. Ve stoje zvládne jen krk a přední končetiny. Nejčastěji se věnuje očistě končetin a to tak že roztáhne prsty a důkladně si omyje prostor mezi nimi. Záda nejsou snadnou části údržby, a proto si pomáhá posunutím kůže na jednu stranu, přičemž si musí co nejvíce natočit i hlavu. Ke komfortnímu chování kočky patří také protahování po spánku. Přední packy natáhne a zadek vystrčí, čímž vypne celé tělo. Projevem únavy a ospalosti je zívání. Při pocitu tělesné libosti nebo naopak neklidu kočky vrní.
11. listopad 2007
5 660×
595 slov
