Krev

Dospělý člověk má 5-6 lit.krve, bez následků může ztratit až 0,5 litru krve.
Složení: 91% voda
56% krevní plazma
44% bílé + červené krvinky
8% organických látek (bílkoviny, glukóza…)
1% anorganických látek (chlorid sodný…)

Funkce: - přenos živin
- přenos kyslíku a oxidu uhličitého
- udržování stálé teploty
- ochranná
- roznášení hormonů

Pozn. Když dáme krev do zkumavky a přidáme kysel.citrónovou, která zabrání srážení krve, po čase
klesnou červené krvinky, potom nad nimi zůstanou bílé a nahoře zůstane krevní plazma.
Vazokonstrikce = uzavření malých cévek při zimě v nedůležitých částech těla (prsty…) a krev se
soustředí do plic, ledvin, mozku…

Červené krvinky (erytrocyty)
- jsou bezjaderné
- obsahují hemoglobin – obsahuje železo a je schopen přenášet kyslík
- vznik v kostní dřeni za účasti vitamínu B12
- 1 červená krvinka žije 120 dní, poté se rozpadá ve slezině na hemoglobin, přičemž se uvolní železo
a zněj se sestaví nové krvinky, zbytek se nazývá bilirubin – žluté barvivo
- muži = 5 - 5,5 milionů v 1 mm3
ženy = 4,5 mil.v 1 mm3
indiáni v horách = 8mil.v 1 mm3
- sedimentace = rychlost usazování červených krvinek ( u infekce je rychlejší),
zdravý jedinec = 1-8 mm/hod.
- hematokrit = objemové množství červených krvinek v těle

Bílé krvinky (leukocyty)
- 5 – 8 tisíc v 1 mm3
- funkce: obrana organismu před cizorodými látkami - IMUNITA
- antigeny = cizorodé látky
Dělení bílých krvinek:
1. granulocyty – vznik v kostní dřeni, úkol – fagocytovat antigeny v krvi,
fagocytóza – způsob výživy 1-buněčných organismů
2. agranulocyty – a) monocyty = fagocytují v krvi, pronikají do tkání a fagocytují mezi buňkami,
vznik v RES (retikuloendotelární systém – orgán imunity po celém
těle např. buňky v slezině, játrech, mízních uzlinách…)
b) lymfocyty = vznik v kostní dřeni, úkolem je specifická imunita
organismu – určitá ochrana na 1 druh viru
Pozn. lymfocyt k sobě přitáhne antigeny, potom se rozdělí na 2 buňky (jedna z nich je paměťová)
vytvoření protilátek,které shlukují antigeny, vytváří se žmolek, který sfagocytuje monocyt

Krevní destičky (trombocyty)
- vznik v kostní dřeni
- nemají jádro
- nepravidelných tvarů
- žijí jen několik dní
- úkolem je srážení krve
- 200 – 300 tis. v 1 mm3
- poruší se vlásečnice – nerozpustná látka fibrin vytvoří vlákna a za vláken síť, do té se zachytí
krvinky (strup), na povrchu zůstane žlutá kapka = vysrážené krevní sérum, na vzduchu se trombocyty
rozpadají a vzniká enzym trombokináza

- trombus = krevní sraženina v uzavřené cévě
- trombóza = když má člověk v těle trombus
- embólie = trombus ucpe životně důležitou cévu - smrt

Transfůze = při vpravení jiné krevní skupiny do těla se začnou shlukovat červen.krvinky příjemce
a může způsobit až smrt

Krevní skupiny – objevil Jan Jánský
- založeny na existenci antigenu a protilátky
antigeny = molekuly na povrchu membrány červen.krvinek
protilátky = v krevní plazmě
- podle přítomnosti antigenu v červených krvinkách je rozlišujeme na:
skupina A – má antigen A a protilátku B v plazmě
skupina B – antigen B, protilátku A
skupina AB - antigen A i B, protilátka není
skupina O – antigen O, protilátka A i B

Rn (rhesus) faktor
- na povrchu červených krvinek Rh antigen
85% Rn pozitivní – nemají protilátky proti Rn faktoru
15% Rn negativní – nemají na červen.krvinkách antigen Rn ale nemají v plazmě prozilátky
- protilátky se však vytvoří, jestliže se v Rn negativní krev setká s čer.krvinkami Rh pozitivního
člověka. Matka (Rh- ) může být nebezpečná plodu (Rh +)

Nemoci:
Anémie – snížená hladina červených krvinek, únava, bledost
Ateroskleróza – ukládání tuku – tím se zužují tepny, u mozkové cévy zacpání = mrtvice, u věnčitých
tepen = infarkt
Flebitida – zánět žil
Hemofilie – dědičná nedostatečná srážlivost krve
Hemoroidy – rozšíření a ztenčení žilek kolem konečníku, bolest a krvácení při stolici
Hypertenze – trvalé zvýšení krevního tlaku
Sepse – otrava krve
Trombóza – tvorba krevní sraženiny (trombu), může vést k ucpání srdeční cévy - infarkt
Mozková mrtvice – poškození mozku když se přeruší zásobení krví, projeví se poškozením tělesných funkcí