Lamy

Jsou přežvýkavci z čeledi velbloudů (Camelidae), a to jihoameričtí zástupcové této soustavné skupiny. Na rozdíl od velbloudů nemají hrb, jsou menší a dlouhý krk nenosí prohnutý, nýbrž vzhůru vzpřímený. Hlavu mají poměrně dosti velikou, oči též, boltce dlouhé a špičaté, čenich ostřeji zašpičatělý než velbloudi.Krátký ocas je dlouhými chlupy porostlý. Srsť je dlouhá, více nebo méně vlnatá. Lamy divoké žijí v západních krajinách jižní Ameriky, především na Kordillerách; nejhojnější jsou stáda nad 2000 m n. m. Za doby dešťů pobývají vysoko na horách, za sucha v údolích. Některé Lamy staly se domestikací důležitými zvířaty domácími: dávají člověku maso, kůži, vlnu na tkaniva a nosí břemena. Mají podivný obyčej, že podrážděny na protivníka plvají sliny s polostrávenou potravou. Tělo její dorůstá délky až 2.6 m, výšky k temeni hlavy 1.8 m a v plecích 1.2 m; ocas, jehož zpodek jest pokryt srstí, je 25 cm dl. Srsť je barvy různé, bílé, naopak černé, rudohnědé, tmavohnědé, ryšavé, zažloutlé atd.; jsou také Lamy bíle skvrnité. Na hrudi a dole na předních nohách má láma lysé mozoly.

Menší alpaka neboli paka má ocas vezpod lysý a velmi dlouhou, hebkou srsť barvy bílé nebo černé, zřídka pestré. Alpaka je jen o málo menší než lamy. Samice bývají ještě menší než samci. Plaché, obratné Alpaky žijí na Kordillerách od Ohňové země až do severního Peru. Na hřebenech Kordiller je domovem také Vikuňa, zřídka jako domácí zvíře chovaná. Je větší než Alpaky; srsť má nedlouhou, jen na hrudi a na svrchu končetin trochu delší, ale velmi hebkou, vlnatou; ocas je vezpod téměř lysý. Barva srsti je ryšavá, vezpod na krku a na vnitřní straně končetin zažloutlá, na hrudi a na břiše bělavá. Vlna právě tohoto druhu výborně se hodí k výrobě tkaniv a plsti.