Ledňáček říční

OSNOVA :

1. Představení a zařazení ledňáčka
2. Charakteristika
a) Vzhled
b) Životní prostředí
c) Potrava
d) Rozmnožování
e) Zeměpisné rozšíření
3. Shrnutí poznatků

Ledňáčka říčního mnoho lidí pokládá za našeho nejkrásnějšího ptáka. Přestože nedovede plavat, tráví většinu dne lovem ryb pod hladinou a díky nádherným barvám, kterými jeho peří hýří, byl ornitology zvolen ptákem roku 2000.

Řád : Srostloprsí Čeleď : Ledňáčkovití Rod & Druh : Alcedo atthis

Oproti vrabci nebo sýkorám je stavba těla ledňáčka poněkud odlišná. Má poměrně velkou hlavu s delším špičatým zobákem, tělo při posedu drží dosti svisle, na malých, krátkých, rudě oranžových nožkách. Charakteristická je velká hlava s dlouhým špičatým zobákem, za letu vyniká zářivě světle tyrkysově modrozelená barva zadní části hřbetu a nadocasních krovek.
Přes oko mu běží od zobáku rezavě-bílý proužek, na hrdle je bílá skvrna a prsa a břicho svítí krásnou oranžově rezavou barvou. Samec a samička ledňáčka se liší jen nepatrně. Zatím co samec má celý černý zobák, samice má spodní čelist zobáku načervenalou.
Velikost ledňáčka se pohybuje kolem 15 – 17 cm, rozpětí křídel je 25 cm a jeho hmotnost je přibližně kolem 40 gramů.
Ledňáčci jsou vázáni na klidné, široké a pomalu tekoucí čisté vody, zejména pak na místa chráněná před větrem, kde se netvoří vlny. Méně často je pak zastihneme u stojatých vod. Ledňáček musí žít u zdravých toků bohatých na ryby, protože denně spořádá ohromné množství malých rybek.
Ptáci k lovu upřednostňují místa, kde nad vodu zasahují větve stromů, na nichž lze sedět, a kde je voda tak průzračná, že kořist je dobře viditelná. Mnoho ledňáčků se po celý rok zdržuje v nejbližším okolí svého hnízdiště, ale mrazivé počasí je zažene hledat místa s nezamrzlou hladinou. Proto zalétají k velkým řekám, nebo na mořské pobřeží.
Ledňáček nejčastěji loví drobné rybky, jako jsou střevle nebo hrouzci, dále korýše, žáby a vodní živočichy, případně i některý suchozemský hmyz. Sedí na své pozorovatelně až tři metry nad hladinou, někdy místo toho i létá třepotavým letem nad vodou a pátrá po vhodné kořisti. Jakmile si vyhlédne svou oběť, vrhá se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně sevře rybku do zobáku, pomocí úderů křídel se vynoří na hladinu a odlétá zpět na svou pozorovatelnu, kde kořist usmrtí údery o větev nebo o kůl, na nichž sedí. Ryby polyká hlavou napřed, aby mu jejich ploutve a šupiny neodřelo hrdlo. K nasycení potřebuje alespoň deset menších rybek.
Ledňáček hnízdí v norách, které si vyhrabává zobákem ve strmých březích vod. Při námluvách oba ptáci oba ptáci podnikají divoké honičky, při nichž samec pronásleduje samici kolmo až těsně k hladině, aby prudce změnili směr a vystoupali až k vrcholkům stromů. Při zásnubních letech se ozývá jejich volání. Takové honičky se mohou protáhnout až na několik hodin, pravidelně však končí tím, že sameček přivede samičku ke hnízdu.
Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, naletují oba partneři zobákem na břeh tak dlouho, dokud se nevytvoří malý důlek. Jakmile je vpředu dost místa začnou oba ledňáčci svůj tunel ve břehu prohlubovat a rozšiřovat. Vyhrabanou zem vyhrnují nohama ven z vytvářené nory.
Jakmile tunel dosáhne požadované délky a ledňáčci jsou s prací hotovi, začne takzvané zásnubní krmení. Sameček přináší samičce potravu. Uklání se před ní se svěšenými křídly a potom natáčí zobák směrem tak, aby mohla rybku převzít. Zásnubní krmení má velký význam, protože samičce umožňuje zásobit se dostatkem potravy, aby dokázala snést šest až sedm vajíček, z nichž se snůška ledňáčků skládá.snůšek bývá obvykle 1 – 3. V sezení na vejcích se oba rodiče střídají a společně také krmí hladová mláďata. Ta se líhnou po 23 – 27 dnech zcela holá . Zpočátku se mláďata spokojí s tím, že jsou krmena jedno po druhém. Jakmile je jedno z mláďat nakrmeno, uvolní místo vpředu dalšímu a takto se dále střídají. Když ale ledňáčci dorůstají, začínají se mezi sebou o místo při krmení přetlačovat a pohlavní dospělosti dosahují v jednom roce.
Ledňáčka říčního nalezneme nejen téměř v celé Evropě a v jižní Asii, ale i na samém severu Afriky. Na východě se až v Japonsku a na Šalamounových ostrovech v Tichém oceánu.

Ledňáček je velice poutavý obzvláště svým zbarvením, které uchvátí každého. Specifický je pro něj, stejně jako lov rybek zpod vodní hladiny a speciální námluvy, které jsou důležitou součástí při rozmnožování, život v čistém životním prostředí, díky jehož znečišťování dochází k poklesu jeho stavů.