Lidská sexualita

U slova sex (a sexualita) došlo v posledních letech k maximálnímu zúžení významu. Málo komu se ve spojení s tímto slovem vybaví něco jiného, než pohlavní kontakt.
Sex a lidská sexualita mají ale více významů : vztahy mezi pohlavími, pohlavní život, pohlavní pud a milostné zážitky.
Lidská sexualita se vyvíjela s lidstvem. Od nejprimitivnějších lovců, kteří si s námluvami moc nelámali hlavu. Ve starověkém Egyptě si zvali na pomoc bohy,jimž pravidelně obětovali. Jedinou podmínkou uzavření sňatku pak byla finanční zajištěnost manžela a jeho sociální postavení. Faraóni v pýše na svůj, údajně božský původ, docházeli až k biologicky nebezpečnému a zvrhlému jednání, jako je sňatek mezi sourozenci. Ve starověkém Řecku a Římě nebyla promiskuita a homosexualita ničím neobvyklým a sexuální témata nebyla nikterak tabuizovaná. Evropský středověk a vliv křesťanské církve znamenal velký zlom pro celé lidstvo (a jeho sexualitu). Ve vrcholném středověku pak byl uzákoněn monogamní doživotní sňatek. O renesančním uvolnění mravů se dovídáme mimo jiné i z Boccaccova Dekameronu. Baroko se sice navrací k církvi, ideál krásy ale zůstává nezměněn. Veralilles se stal v pozdější době synonymem pro sexuální promiskuitu, nevázanost a „nemravnost“, která vedla přes ložnici ke krachu Francouzské říše a naprostému vyprázdnění pokladny. Romantizmus, realizmus a celé 19.století a počátek 20.století se snaží vrátit k mravnosti a paralelně s tím dochází k tabuizaci lidské sexuality. Ta je chápana jako nemravná, neslušná a vulgární. Teď na konci 20. století se snaží lidstvo tuto tématiku zase detabuizovat.
Stejně jako v jiných oblastech lidského života i v této se objevují jisté problémy. Jedním z nich je rizikové chování. Rizikovým chováním pak rozumíme chování, které zvyšuje pravděpodobnost nakažení pohlavně přenášenými chorobami. Typickým příkladem tohoto chování je promiskuita, prostituce, podání transfuze od nevyšetřené osoby, anální pohlavní styk.
Tímto dochází k šíření nebezpečných a často i smrtelných chorob. Obzvláště nemorální je nakažení jednoho z manželů při nevěře partnera. Existuje pak totiž nebezpečí nepohlavního přenosu na jiné členy rodiny (WC, koupelna…).
Nejvíce ohroženou skupinou jsou prostitutky a promiskuitní lidé (všech zaměření). Ze statistik je známa vysoká incidence pohlavně přenášených chorob především u homosexuánich mužů. Prostituce,neboli poskytování sexuálních služeb za úplatu, se dále člení na : 1, heterosexuální
2, homosexuální
3, dětská
V případě dětské prostituce poskytují sexuální služby osoby nezletilé (nezřídka už od 9-11 let), které jsou často zneužívány, nebo přímo nabízeny příbuznými.
V poslední době se ve světě šíří takzvaná sexuální turistika, kdy solventní jedinci cestují za „exotickým“ sexem do jiných zemí. A s ohledem na kapacitu peněženky to pak může být východní Thajsko, Jižní Afrika, nebo severní Čechy.
Do Čech přijíždějí zahraniční (převážně němečtí) sexuální turisté.

1) Heterosexuální prostituce
Nejčastěji se prostitutky vyskytují ve velkých městech, turistických centrech, přístavech a u větších silnic, což není nikterak překvapující.To, co ale překvapující je, že 1/4 z nich je vdaná a 1/3 má doma 1-2 děti. Prostitutky mají mezi sebou jistou „hierarchii“. Dělí se na ty z E55 a „kultivovanější“ společnice,které bývají vysokoškolsky vzdělané. „Lepší“ prostitutka si měsíčně vydělá (+-) 100tis. Kč. ( ze kterých v ČR ani nemusí platit daně ).

A jaký je názor spoluobčanů na prostituci?

PHA Čechy Morava
5% 5 % 7 % _ pro zákaz prostituce
38 % 33 % 32% _ pro odvádění daní z prostituce
38% 51% 50% _ pro soustředění prostituce do veřejných domů
15% 10% 10% _ zbytečnost regulace prostituce
5% 2% 1% _ regulace není nutná

2) Homosexuální prostituce

Kolik občanů přiznává homosexuální styk?

PHA Čechy Morava
4% 2% 1%

Známým epicentrem mužské homosexuální prostituce v Čechách je pražské hlavní nádraží, kde se prostituti, přezdívaní „kluci z Bukvicové hory“ (podnik pro homosexuály) shromažďují a hledají své „klienty“. V posledních několika letech se prostituti rozšířili po celé Praze. Začínají brzy. Někteří už v 15 letech (mnozí i dříve). Z různých důvodů. Většina z nich pochází z rozvrácených nebo nefungujících rodin, kde byli biti, zneužívaní nebo znásilněni. Jiní utekli z domova. Ojedinělé jsou případy, kdy přiznávají homosexualitu (jen 12 %). Výjimku netvoří ani ti, kteří své „řemeslo“ provozují ze sociálních důvodů a chtějí si „přivydělat“ na věci, které jim rodiče nemohou koupit.
Většina z nich si chce „našetřit“ na normální život. Někteří prostituti dokonce pravidelně podstupují HIV testy. Prostituti začínají v 13-15 letech a svou „kariéru“ končí v (+-) 20 letech, kdy ztrácí pro „zákazníky“ atraktivitu.

3) Dětská prostituce

Stejně jako v předešlé skupině i tyto děti pochází z rozvrácených rodin a je i dobře známé, že někteří z nich jsou na drogách. K ne neobvyklým jevům patří i „kanibalské rodiny“- označení pro rodiče, kteří nabízí své vlastní děti k sexuálním praktikám , k focení do porno časopisů a porno filmů (už od 11-14 let!!!). Prokázání viny v takovýchto případech je pak neskutečně obtížné.
Reportéři ARD ve spolupráci s denníkem Der Spiegel natočili a zveřejnili reportáž o chebské dětské prostituci a Cheb v ní přirovnali k „evropskému Thajsku“. Vypukla válka médií a chebská policie poté prohlásila, že žádná dětská prostituce v Chebu neexistuje.
Podle odhadů organizace ECPAT, která bojuje proti dětské prostituci a pornografii po celém světě, prodává své tělo v Thajsku 800 000 dětí, 400 000 dětí v Indii, 100 000 dětí na Filipínách a v Tchaj -wanu. V Brazílii je k prostituci a pornografii zneužíváno 500 000 a v USA 100 000 dětí. V postkomunistických zemích střední a východní Evropy to mají být „jen“ stovky (v Rusku tisíce) dětí.

A o jaké nebezpečí se vlastně jedná?

Pohlavně přenášené choroby

1) AIDS (virus HIV)
2) Syfilis
3) Kapavka
4) Chlamydiové pohlavní nákazy
5) Hepatitidy (A, B, C, D, E)
6) Amebiáza

AIDS ( Aciquired Immunodeiciency Syndrome)
Syndrom získaného selhání imunity. Příčinou je infikace virem HIV (virus lidské imunodificience). V pozdějších stádiích dochází k těžkým poškozením imunitního systému, vedoucím ke zvýšené vnímavosti organizmu vůči běžným i vzácným infekcím nebo neobvyklým formám nádorového bujení.

HIV (Human Immunodeficiency Virus)
Je to virus ze skupiny retrovirů způsobující AIDS. Přenáší se tělními tekutinami (většinou krví).Virová částice o průměru 110 nanometrů je tvořená fosfolipidovým obalem s glykoproteinovými výběžky a vnitřní strukturou.
Nukleoid obsahuje genový obsah chromozomů jádra buňky – 2 identická vlákna RNA, nesoucí HIV genetický kód, enzymy – reverzní transkriptázu, která replikuje virus v napadené hostitelské buňce.
Virus HIV (a jiné retroviry) má schopnost zabudovat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat její chronickou, celoživotně vytrvalou infekci. V současné době není známa možnost, jak z infikované buňky virový genetický kód eliminovat. HIV napadá především buňky imunitního systému, ale může nepřímo infikovat i další buňky. Vyskytují se dva druhy HIV viru. Liší se složením povrchových , geografickým výskytem, schopností choroboplodného zárodku vyvolat onemocnění, klinickým obrazem a epidemiologickýmicharakteristikami. V Evropě, v Americe a na asijském kontinentu se vyskytuje převážně HIV-1. HIV-2 se vyskytuje většinou v oblastech západního pobřeží Afriky. HIV-1 se dále dělí na mnoho subtipů . Je taky velmi plastický a podléhá snadno mutacím (ve složení povrchových glykoproteinů) a tato vlastnost je jednou z příčin neúspěchu při konstrukci účinných vakcín.
Od nakažení do rozvinutí onemocnění obvykle uplyne +- 10 let.

Nejvíce ohrožené oblasti AIDS

JV Afrika – 120 obv./100. tis. lidí
JZ Afrika - 50 obv./100. tis. lidí
USA - 50-100 obv./100. tis. lidí
Aljaška - 50-120 obv./100. tis. lidí
Brazílie -20-50 obv./100. tis. lidí
Canada -20-50 obv./100. tis. lidí
Austrálie -20-50 obv./100. tis. lidí
Thajsko -5-20 obv./100. tis. lidí
Z Evropa -5-20 obv./100. tis. lidí

KAPAVKA
Je způsobená gonokokovou infekcí. Jedná se o sexuálně přenosné onemocnění s odlišnými příznaky u žen a u mužů.
U mužů se projevuje hnisavým výtokem z uretry a potížemi při močení.
U žen je doprovázena uretretidou, zánětem děložního čípku, asymptomatické endocervikální krvácení, může vést až k neplodnosti .

SYFILIS
Je vyvolán spirochetou. Rozděluje se na akutní a chronickou fázi.
primární fáze
V primární fázi vzniká tvrdý vřed v místě vstupu infekce, přibližně 2-4 týdny po infikaci . Vřed je nebolestivý a za 4-6 týdnu se zahojí.
U 1/3 neléčených dochází za 8-12 týdnů po primární infikaci k přechodu do sekundární fáze. Pro toto stádium jsou charekterické záněty mizních uzlin a kožní projevy. Po několika týdnecha max. 1 roce tyto potíže odezní.
1/3 případů neléčené sekundázní fáze syfilitidy přechází do trciálního stádia. Toto stádium je doprovázeno chronickými intersteciálními záněty s destrukcí. Stádium vzniká za 5-20 let po primárním infikování. Pro toto stádium je typické postižení CNS, kardiovaskulárního systému a kosterního systému.

CHLAMYDIOVÉ POHLAVNÍ NÁKAZY
U mužů se tato přenosná nákaza projevuje jako uretretida a u žen jako hnisavá cervicitida a vagenitida.
Klinické projevy : záněty močové trubice, výtok, svědění v uretře,pálení při močení. U mužů prakticky nelze odlišit od kapavky. Následky pak jsou . zánět nadledvin, neplodnost (při komplikacích).
U žen jsou projevy podobné s kapavkou – hnisavý výtok, edém, náchylnost k endocervikálnímu krvácení. Následkem pak může dojít k mimoděložnímu otěhotnění, chronické bolesti v pánevní oblasti, chronický zánět vnitřních pohlavních orgánů.

AMEBIÁZA
Parazitální onemocnění přenášené sexuálním stykem.

HEPATITIDY (A,B,C,D,E)
Primárně vyvolaná hepatotropními viry. Onemocnění mají podobný klinický obraz – záněty,degenerativní změny v jaterní tkáni, většinou doprovázené žloutenkou a příznaky připomínají virová onemocnění.

HAV
Čeleď Picornavirus. Je odolný vůči vnějšímu prostředí. Přenáší se přímo, kontaminovanou vodou, předměty, krví (vzácně).

HBV
Je vyvolána Daneovou partikulí s jádrem.K přenosu dochází všemi tělními tekutinami – především krví, spermatozoidem, vaginálnímssekretem a slinami.

HCV
Tato hepatitida je doprovázená anorexií, žaludečními potížemi. Má lehčí průběh. Přenos sex. stykem.

HDV
Vážnější průběh onemocnění

A co k lidské sexualitě říct na závěr? Snad jen zopakovat to, co je všeobecně známé. Nejlepší prevencí proti (nejen) pohlavně přenosným chorobám je prevence. Stálost ve vztahu se známou a milovanou osobou a používání antikocepčních přípravků a mít chráněný pohlavní styk. Možná, že po staletí ověřený a známý způsob monogamního soužití je tím nejlepším, vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům.