Mucholapka je vytrvalá vlhkomilná rostlina a v přírodě i v kultuře se dožívá běžně přes 10 let. Přežije požár ve formě cibulovitého podzemního orgánu.
Růst Vytváří přízemní růžici o průměru do 20 cm, vyrůstajícího z cibulovitého asi 1 cm velkého podzemního útvaru, tvořeného ztlustělými spodními částmi listů. Z tohoto útvaru vyrůstá několik dlátovitých, 8 až 10 cm dlouhých kořenů. Listové čepele jsou přeměněny v pohyblivý lapací orgán. V letním období, kdy je dostatek světla i kořisti, vyrůstají vzpřímené listy s úzkými řapíky a dobře vyvinutými pastmi. V zimě pak dominují široké asimilační plochy řapíků se zakrnělými lapacími čepelemi. Do dnešní doby bylo vyšlechtěno velké množství různých forem této rostliny.
Výskyt Roste v Jižní Karolíně (JV USA). Je registrována mezi ohroženými druhy, přesto jí neustále ubývá.
Stanoviště V přírodě roste v kyselé, silně písčité a trvale zamokřené slatině,
která je porostlá nízkými travami a ostřicemi. Preferuje dobře
sluněná místa. Podnebí je vlhké a teplé, zimy bývají mírné se
slabými mrazy.
Způsob lovu Na okrajích obou částí čepele se nacházejí četné nektarové žlázy.
Po jejich obvodu jsou tupé špičaté výrůstky, které po sklapnutí
pasti zabraňují kořisti v úniku. Hmyz je váben vůní nektaru,
červeným zbarvením pastí, ale také zbytky předchozí kořisti.
Při vstupu na vnitřní stranu čepele, jsou podrážděny citlivé chlupy.
Ty vyšlou elektrický signál vedoucí k sevření pasti. Přičemž k sevření
pasti jsou nutná nejméně dvě podráždění jednoho nebo více chlupů.
Je-li kořist polapena, oba laloky pasti se pevně přiblíží k sobě
a zcela obklopí tělo oběti. Potom začíná trávení pomocí kyselých
trávicích šťáv. Mucholapka polapí létací hmyz jen zřídka, převládá
spíše lezoucí. Při umělém podráždění je past schopná se otevřít
a sevřít přibližně desetkrát. Přikrmování je možné, ale nemělo by se
přehánět. Vedlo by to k nadbytku živin a rostliny by vytvářely
zakrnělé lapací orgány.
Pěstování:
Světlo Maximum světla, zejména pak v zimním období. Rostliny se na plném slunci
velmi dobře vybarvují a pasti jsou dobře vyvinuté.
Vlhkost. Zajišťujeme vyšší vzdušnou vlhkost současně s dobrým větráním. Nutná je neustálá vlhkost zeminy. Teplota Mucholapky snáší široké rozpětí teplot od mrazů až přes 30 °C. Dlouhodobě
Bychom neměli rostliny vystavovat teplotám nad 40 °C. Vhodné
je i letnění. V zimním období je optimální snížení teplot, protože
rostliny prožívají vegetační klid. Teploty by se měli pohybovat
v rozmezí 0-12 °C. Z praxe ovšem víme, že rostliny spolehlivě přežijí
i pokojovou teplotu.
Zálivka V létě mohou stát květináče neustále ve vodě, v zimním období
Udržujeme substrát mírně zvlhlí.
Substrát Vhodná je kvalitní vláknitá rašelina zlehčená příměsí perlitu nebo
Křemičitého pisku. Ideální jsou květináče o průměru asi 10 cm.
Ale i zde platí, že čím větší, tím se substrát pomaleji znehodnocuje.
Přesazujeme raději častěji, nejlépe alespoň jednou za dva roky.
Zimování V zimě je nutné zajistit chladné prostředí (např. temperovaný
Skleník, zimní zahrada nebo jiné vytápěné prostory). Mucholapkám
totiž nesvědčí kombinace vyšších teplot a nedostatku světla v zimě.
Rostliny proto umístíme do polootevřené nádoby a co nejblíže
k oknu.
12. červenec 2008
3 540×
490 slov