Nosorožec indický

Nosorožci se vyvinuli z tapírů v Severní Americe, před čtyřiceti milióny let. Ze tří původních čeledí přežila jen jedna, je to jediná čeleď, jejíž členové mají jeden roh.
Se svou velkou a podsaditou postavou nepotřebuje být nosorožec velkým běžcem na dlouhé tratě jako např. kůň. místo toho se u něho vyvinula neobyčejně tlustá jakoby obraná kůže, která mu pomáhá přečkat útok. pokud je to nevyhnutelné. Všechny druhy mají kůži bez chlupů, nebo téměř bez chlupů, kromě nosorožce sumatránského. Velká hlava působí jako protiváží, takže se tělo otáčí kolem předních nohou, které drží většinu hmotnosti.
Když se pohybuje, většina hnací síly pochází ze silných zadních končetin. Nosorožci mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Vyvinulo se jich více proto, aby kostra mohla udržet jejich vysokou tělesnou hmotnost.

Nejvyvinutějším smyslem nosorožce je čich, kterým odhalí nebezpečí i na velkou vzdálenost. Zápach je také hlavní způsob komunikace mezi nosorožci. Dominantní samec označuje své teritorium neviditelnými čichovými značkami, vylučuje jemný poprašek moči na křoví nebo na zem, vytváří hromádky výkalů, odírá si části kůže o stromy nebo keře a odhazuje kousky uschlého bláta ze svého těla poté, co se v něm vyválí.

Rohy nosorožce jsou tvořeny z dutých keratinových vláken podobných vlasům. Neobsahují žádnou kost. Jsou upevněny poměrně volně na drsnou část lebky. Pokud se roh odlomí, naroste znovu. Nosorožec sumatránský, dvourohý a bílý mají dva rohy ale přední bývá obvykle větší.

Všechny druhy nosorožců jsou výhradně vegetariáni a sežerou velké množství potravy aby udrželi svou hmotnost. Nosorožci se živí výhradně listím, větvemi, keři, trávou a ovocem.
nosorožci se vůbec nepotí tudíž musí mít přístup k vodě nebo bahnu, v němž se potom vyválejí aby se ochladili. Vrstva bláta také chrání nosorožce před mouchami a pomáhá mu zbavit se parazitů, jako jsou klíšťata a vši, která odpadávají s usychajícím blátem.

Nosorožci patří do řádu nosorožcovitých. Ve čtyřech rodech existuje pět druhů o velikosti od jednoho do pěti metrů. Mezi tyto druhy patří:

Nosorožec dvourohý
Nosorožec bílý
Nosorožec indický
Nosorožec jávský
Nosorožec sumatránský

Zajímavosti:
- někteří prehistoričtí nosorožci byli obři. Největší z nich, jehož zkamenělé zbytky byly nalezeny v Asii, vážil asi 33 tun, byl vysoký 6 metrů a dlouhý přes 8 metrů. Vážil asi čtyřikrát víc než dnešní slon africký

- nosorožec bílý je třetí největší suchozemský živočich na světě. Váží průměrně 3,5 tuny