Obojživelníci

- vyvinuti z lalokoploutvých ryb v období prvohor v devonu
- dospělá stádia mohou žít na souši, rozmnožování většiny druhů je vázáno na vodní prostředí, vývin probíhá přes larvální stádium – pulec
- kůže je holá, propustná pro vodu, proto je výskyt obojživelníků omezen na vlhké biotopy
- nepijí, vodu přijímají pouze pokožkou, která jen slabě rohovatí, v určitých intervalech se obměňuje = svlékání
- obsahuje slizové žlázy, které jsou mnohobuněčné a udržují pokožku stále vlhkou, obsahuje i jedové žlázy
- bohatě prokrvena v souvislosti s kožním dýcháním, ve škáře jsou chromatofory s pigmenty

- tvarové typy: ještěrkovitý u mloků a čolků, červovitý u tropických červořů, zkrácený, zploštělý u žab

- kostra je převážně zkostnatělá
- lebka postrádá většinu krycích kostí kožního původu, spodina mozkovny tvoří strop ústní dutiny, tzv. primární patro, k jedinému krčnímu obratli je připojena dvěma kloubními hrboly
- obratle vždy silně zatlačují chordu, u žab je počet obratlů značně redukován
- žebra jsou plně vyvinuta pouze u ocasatých v trupové části těla
- hrudní kost je dobře vyvinuta u žab
- končetiny plně vyvinuty jako u suchozemských obojživelníků
- lopatkové pásmo je u žab spojeno s hrudní kostí, pánevní pásmo se napojuje na páteř, některé kosti druhotně srůstají

- kosterní svalstvo u vodních ocasatých a larválních stádií je segmentováno obdobně jako u ryb, žáby mají obzvláště vyvinuté svalstvo zadních končetin

- mozek větší rozvoj koncového mozku než u ryb, střecha středního mozku je hlavním řídícím a integračním centrem, mícha u žab je velmi zkrácena, u ocasatých dosahuje mícha až do ocasní části těla

- smysly: zvláště u žab je dobře vyvinutý zrak a sluch, mají schopnost barevného vidění, mají oční víčka, oční žlázky a slzný kanálek – ochrana oka a udržování vlhkosti rohovky, střední ucho se sluchovou kůstkou, chybí zvukovod, bubínek je přímo na povrchu těla, po stranách hlavy, v ústech a na jazyku jsou soustředěna chuťová čidla, mají pár vnějších nozder a pár vnitřních nozder spojených s dutinou ústní, Jacobsonův orgán tvořen slepými váčky s čichovou sliznicí, které jsou spojeny s dutinou nosní, u larev a některých ocasatých žijících trvale ve vodě je zachován proudový orgán obdobné stavby a fce jako u ryb

- trávicí trubice je krátká, dospělí jsou masožravci, mají žlučník, zuby jsou drobné, nerozlišené a obnovují se po celý život, trubice je členěna na hltan, jícen žaludek, střevo, konečník, který ústí do kloaky

- dýchání u larev se uskutečňuje žábrami, v dospělosti převažuje plicní dýchání, ve všech stádiích kožní dýchání – u našich žab přezimujících pod hladinou vod zajišťuje za minimální aktivity a nízkých teplot veškerou potřebu kyslíku, u některých plíce druhotně chybějí – kožní dýchání, přídatné dýchání sliznicí ústní dutiny, hlasový orgán žab je umístěn v dýchacích cestách, hlas samců je zesilován pomocí často vychlípitelných rezonančních měchýřků

- cévní soustava u larev obdobná jako u ryb, srdce rozděleno na dvě předsíně a jednu komoru, dochází k mísení okysličené a odkysličené krve

- vylučování a osmoregulaci zajišťují ledviny, u dospělých produkují značné množství hypotonické moči, obsahující močovinu, močový měchýř vyúsťuje do kloaky, larvy vylučují amoniak

- pohlavní žlázy jsou párové, přiléhají k nim žlutá tuková tělesa, která tvoří energetickou zásobárnu pro jejich činnost, před rozmnožováním se zvětšují vaječníky a objem vejcovodů díky přítomnosti zralých vajíček, která jsou ve vejcovodech obalována rosolovitým, ve vodě bobtnajícím sekretem

- oplození u žab vnější, vajíčka kladena v pásech či shlucích, případně jednotlivě, vnitřní oplození je u ocasatých, samec vypouští shluk spermií ve slizovém obalu = spermatofor, samice ho nasává okrajem kloak,spermie mají dlouhou životnost, oplozování vajíček je postupné

- čolci jsou vejcorodí, u našich mloků se oplozená vajíčka vyvíjejí v těle samice a rodí se živé larvy, larvy ocasatých jsou dravé, mají vnější žábry, zpočátku jsou beznohé, později se tvoří základy předních a pak zadních končetin – až do metamorfózy ( přeměny ), kdy vnější žábry zanikají a organismus přechází k dýchání plícemi, u některých druhů trvale žijících ve vodě mohou přetrvávat vnější žábry, u ocasatých výskyt neotenie, kdy jedinec s larválními znaky má pohlavní orgány a je schopen rozmnožování

- pulci mají zprvu vnější žábry, které jsou brzy překryty kožním záhybem, zanikají a funkci dýchání přejímají vnitřní žábry, u žabího pice se tvoří nejprve zadní končetiny, později přední, ocas se zmenšuje až mizí, mají drobná ústa ohraničená druhově různě utvářenými rohovitými zoubky a lištami, metamorfóza pulce je doprovázena vnitřní přestavbou trávicí soustavy, vznikem plic a přeměnami cévního systému, je značně ovlivňována hormonem štítné žlázy

- řád: červoři

- žijí v tropech celého světa, nejčastěji zahrabáni v půdě nebo ve vodě, vzhledem připomínají velké dešťovky, tělo nemá nohy, povrch členěn příčnými kruhovými zářezy, dorůstají i metrové délky

- řád: mloci

- ocasatí, válcovité tělo s dlouhým ocasem a dvěma páry přibližně stejných končetin, vyjímečně jsou zadní končetiny redukovány

- chybí střední ucho a bubínek

- velemlokovití jsou největšími zástupci, po celý život setrvávají ve vodě, zástupcem je velemlok obrovský, žijící v Japonsku,dorůstá délky až 1,5 m

- v naší fauně jsou zastoupeni mlokovití mlokem skvrnitým, který má nápadně žluté nebo oranžové skvrny na černém podkladu pro výstražný charakter, kožní žlázy vylučují sekret k obraně, žije v listnatých a smíšených lesích, je nočním živočichem, páří se na souši, samice vypouští larvy do vody, kterou larvy po metamorfóze opouštějí a po celý život žijí na zemi ve vlhkém prostředí, čolci se rozmnožují ve vodě, samci jsou na jaře v období páření barevnější, mají nápadné kožní hřebeny na hřbetě a na ocasu, samice kladou vajíčka jednotlivě na vodní rostliny, v létě vodu opouštějí a žijí skrytě na souši, přezimují na souši často hromadně, nejhojnějším je čolek obecný, žebrovníci patří mezi čolky, chovají se často v teráriích a pro laboratorní účely, např. axolotl, pro kterého je typická neotenie, žije hlavně v S Americe