Základní podmínkou úspěšného chovu je zdraví zvířat. Boj s nakažlivými chorobami hosp.zvířat je důležitou složkou veřejného zdravotnictví. Boj a ochranu proti nákazám zvířat je nutno chápat jako předpoklad a součást úspěšné živočišné výroby. Nakažlivé choroby jsou jako celek organicky spojeny s dialektikou celé přírody a vznikají z podmínek prostředí a jeho ekologie.Každá nákaza má své zákonitosti, jejímiž taji se zabývá obor zvaný EPIZOOTOLOGIE.Člověk je může účelným zásahem ovlivnit, urychlit a zastavit, jestliže ovládá jejich vývojovou zákonitost.
Zdravé – nemocné zvíře
Zdravé zvíře:
Chování zdravého zvířete je přiměřené stupně jeho reakce na vlivy prostředí. Má normální držení těla při odpočinku, při vstávání a lehání, při pohybu a při práci. Exteriér odpovídá jaho užitkovému typu, požadavkům kondice akonstituce. Kůže, srst a viditelná sliznice mají charak. A neporušené vlastnosti. Přirozené tělní otvory nemají známky chorob. Výtoků. Zvíře normálně žere, pije, kálí a močí. Dýchání, tep a těl. Teplota odpovídají normálním fyziolog. Hodnotám podle druhu, stáří a pohlaví.
Trias u hosp.zvířat(tep, dech, teplota)
Druh a kategorie Tep/min Dech/min Těl.teplota
Kůň 40-50 6-16 37,5-38,5
Hříbě 40-60 10-20 Až 39,5
Skot 40-80 16-40 37,5-39
Tele 90-100 50-65 38,5-39,5
Prase 60-80 8-18 38-40
Sele 90-110 20-30 38-40,5
Ovce 60-80 12-20 38,3-40,5
Koza 80-95 12-20 38,5-40,5
Králík 110-140 50-60 38,5-39,5
Drůbež 300-400 20-40 40-42
Tep-počet klesá podle činnosti organismu
Vliv na častost tepů:
1/ stářím klesá počet tepů
2/ samci mívají normálně nižší, samice vyšší počet tepů
3/ dobře vyživovaný živočich má vyšší počet tepů
4/ při namáhavé práci se počet tepů zvyšuje
5/ ve dne tepe srdce rychleji, v noci pomaleji, po příjmu potravy rychleji
6/ se stoupající teplotou vzrůstá častost tepů
7/ duševní vlivy intenzitu tepů urychlují, při úleku se z počátku počet tepů sníží
Dech-počet dechů je závislí na stáří- mláďata mají vyšší počet
Na pohlaví-samci mají nižší počet
Na teplotě-vyšší počet při vyšší teplotě
Na denní době- počet dechů je večer nejvyšší
Na práci a klidu
Teplota-teplota vyšší než je u jednotlivých druhů zvířat v tab. je pokládána za horečku.
Činitelé podmiňující zdrav.stav zvířete
1/ Vnější-klimatičtí činitelé, krmení, ošetřování, ustájení, pohyb na pastvě
2/ Vnitřní-shodné dědič.vlastnosti
Vnější a vnitřní činitelé se navzájem ovlivňují.
Nemocné Zvíře:
Nemocné zvíře poznáme:
1/ Abnormální chování(nervozita, křeče…)
2/ Odchylky v běžné fyziolog. Činnosti (nechutenství, průjem,..)
3/ Snížená užitkovost
4/ Chorob.změny na povrchu těla(rány, opuchliny,…)
Z projevů onemocnění vyvozujeme závěr o vážnosti následků onemocnění, o další možné užitkovosti zvířete, o možnosti léčení i o vyřazení zvířete z chovu.
Činitelé podmiňující onemocnění zvířete:
1/ Vnější- organismus je špatně snáší, působí-li svou min. nebo max. hodnotou- silné výkyvy(mráz, vedra).Škodlivé např.: působí podvýživa, zkažená krmiva, špatné ošetřování, chladné a tmavé stáje, nadměrné využívání užitkovosti, přetěžování v práci, studené deště,…
2 /Vnitřní- slabá konstituce a špatná kondice.Odolnost proti nemocem a náchylnost k onemocnění jsou rozdílné podle druhové a plemenné příslušnosti a někdy také podle pohlaví a stáří zvířat.Tyto vlastnosti mohou být vrozené nebo získané během života.
Příčiny onemocnění
1/ biolog.příčiny-jsou vyvolány parazity a mikroorganismy. Do těla vstupují přiroz.tělními otvory, ranou i neporušenou kůží. Zdrojem šíření nemocí jsou nakažená zvířata, exkrety, sekrety, krev,…
Mikroorganismus je jednobuň.organismus.
Parazit-a/vnější- na kůži, v kůži
b/vnitřní- v orgánech
2/ Chem.příčiny- otravy:intenzitu otrav ovlivňuje stáří, váha těla a stav nakrmenosti.
3/ Fyzikální příčiny:
a/ tepelné- vysoká teplota- přehřátí, popáleniny, opařeniny,…
nízká teplota- přechladnutí-revma
b světelné- bles, silný proud-popáleniny, ochrnutí nervového systému,svalstva
c/ mechanické- vnitřní a vnější zranění
4 Dědičné příčiny-různorodé, neprojevují se viditelnými chorob.příznaky
Chyby v plemenářské práci.
Nákazy zvířat
Jako nákaza se označuje onemocnění, jež bylo vyvoláno živ.inf.zárodky a vyskytuje se buď hromadně nebo případ od případu v rychlém sledu.
Předpokladem pro nákazu jsou infekční zárodky a jejich přenosnost na náchylného živočicha za vhodných podmínek prostředí.
ZDROJE NÁKAZ:
Vlastní původci každé nakažlivé nemoci mají v přírodě svůj zdroj a semeniště.
Roznášení z různých zdrojů:
1/nemocné tělo se svými výměšky,které je prvotním zdrojem nakažliviny(sliny, výkaly, hnisy,…)
2/mrtvoly zvířat nedostatečně zneškodněné
Přenašeči nákaz:
1/ Každá surovina, všechny předměty+odpadky pocházející z nemocného zvýřete nebo s ním přišly do styku.
2/ Hostinské stáje, aukční trhy, obchod se zvířaty
3/ Osoby, které nedbají opatrnosti při styku s nemocnými zvířaty
4/ Drobní škodliví hlodavci, hmyz,…
Hygiena stájí
Stáje mají zajistit hosp. zvířatům takové prostředí, které by nenarušovalo jejich zdraví.Mikroklimatické činitele můžeme ovlivnit polohou stájí v terénu stavebním materiálem, konstrukcí stájí, kanalizací a způsobem větrání a podestýlání.
Volba stavebního místa a stavebního materiálu:
Stavební místo musí být suché, s nízkou hladinou podzemní vody, ozařované po celý den sluncem a chráněné před studeným větrem i před záplavamy po lijácích.Má být snadno přístupné pro zvířata, lidi a povozy a musí být dostatečně velké pro výstavbu celého stavebního komplexu včetně výběhu, hnojišť aj. Je nutný i blízký zdroj pitné vody. V projktu nových stájí je třeba dodržovat hyg. Požadavky na vnitrostájové užitkové prostory a plochy, na plochu stájí a výběhu.
Stavební materiál ovlivňuje stájové vlastnosti(tepelné, izolační, pevnost a trvanlivost)
Teplota, vlhkost a větrání ve stájích:
Stájová teplota, vlhkost i plynné příměsi ve stájovém vzduchu jsou vylučovány zvířaty. Např.: 100 dojnic vyloučí za 1 hod. asi 51 000 velkých kalorií tepla, 35 kg vodních par a 14 l CO2. Mikroklima stáje tedy přímo závisí na počtu ustájených zvířat, kubatuře stáje. Prochladnutí ve studených stájích je příčinou, že zvířata snadno onemocní.
Pro přívod vzduchu jsou běžné otvory umístěné pod stropem nebo mezi okny.
Kanalizace ve stájích musí být kapacitou a stavebním provedením úměrná počtu ustájených zvířat.Musí zabezpečovat rychlý a nerušený odtok močůvky a splašků po čičtění. Ve stájích s vysokou podestýlkou není kanalizace zapotřebí. Zato je velmi nutné vydatné a pravidelné přistýlání a vyvážení hnoje.
Osvětlení stájí je nutné pro zdraví zvířat.Lepší osvětlení potřebují mladá a plemenná zvířata, slabší osvětlení stačí pro zvířata ve výkrmu a pro ovce. V kravínech, konírnách a ovčínech stačí jednoduchá kovová okna.
Systémy ustájení
Drůbež:
1/ na hluboké podestýlce- je investičně poměrně nenáročný, provozně se však prodražuje v důsledku nižší hustoty osazení sníženou produktyvitou práce, zvýšenou spotřebou krmiva a díky snadnému vlhnutí podestýlky i zvýšenými nároky na větrání, případně vytápění.
2/ na roštových podlahách- snaha o úsporu nedostatku podestýlky, možnost zvyšování osazení haly, zlepšení život. Prostředí a dalších nepříznivých faktorů vedly výzkumné týmy využívání možností celoroštových podlach v chovu. V současnosti se celoroštové podlahy využívají především v chovu vodní drůbeže, neboť při přibývající intenzitě výkrmu brojlerů docházelo často k různým zánětům, nebo k různým pohybovým poruchám.
3/ v klecích- tento způsob je nejvíce rozšířen při odchovu kuřat+slepic na výrobu vajec. Kladem klecových systémů je možnost vysoké koncentrace drůbeže, hygiena, snížená spotřeba krmiva.Záporem je omezený pohyb, nemožnost hrabání…
Současné trendy v technologii:rada ES vydala pro členské země směrnici, ve které jsou uvedeny min. podmínky pro výstavbu provozně dispoziční i funkční uspořádání stájových a provozních objektů.
Prasata:
Dle možnosti pohybu:
1/ vazné ustájení- realizuje se v budovách s řízeným mikroklimatem 1996 – v EU zakázána výstavba stájí s vazným ustájením.
2/ volné ustájení- při tomto ustájení je třeba zohlednit rozdílné potřeby + požadavky prasnic v různých stádiích.
Dle typu ustájovacího zařízení:
1/ ustájení v izolovaných vnitřních jednotkách.
2/ chov ve venkovních jednotkách.
Dle stádia produkce selat:
1/ ustájení rodících a kojících prasnic(porodny)
2/ ustájení zapouštěných a březích prasnic(vazné, na stáních, ve skupinách)
3 / AKB – počítačově řízené automatické krmné boxy pro ustájení březích prasnic.
Choroby hosp.zvířat
Nenakažlivé:
1/ otravy umělými hnojivy- K otravám dochází též při spásání čerstvě pohnojených porostů nebo při krmení pící přihnojovanou v nevhodnou dobu umělým hnojivem. Nejčastější jsou otravy za suchého počasí, kdy části hnojiva ulpí na listech- nejsou spláchnuty deštěm do země a dostanou se pící do zaživadel. Jsou známy otravy domácích zvířat dopravovaných ve vagonech, ve kterých bylopředtím umělé hnojivo a které nebyly náležitě vyčištěny.
Příklad: Thomasova struska, Superfosfát, kainit, ledky, dusíkaté vápno.
První pomoc: živočišné uhlí, projímadlo.
2/ Plísňová choroba koní- vyvolaná plesnivím krmivem.Plíseň napadá namoklou slámu krátce před uskladněním ve stohu. Napadená místa jsou tmavě zbarvená. K chorobě dochází na jaře – poruchy zažívání a trávení, nechutenství, zvýšená teplota, malátnost, kolikové bolesti. V dutině nosní, kůži, sliznici žaludku jsou čerstvé vředy hojící se jizvou(záměna s vozhřivkou). Průběh je vleklý a koně hynou otravou jedy touto plísní.
Prevence: stohovat a uložit krmiva v náležitou dobu(vždy jen suché a chránit před zvlhnutím). V místech, kde se plísňová choroba vyskytuje se doporučuje střídat místo stohování a místo napřed povápnit. Méně napadené části zkrmit skotu. Na pozemcích. Kde se plíseň vyskytuje je nutno pečlivě hubit plevel a půdu včas podmítnout.
3/ Choroby mléčné žlázy- u dojnic velmi časté. Onemocnění ml. Žlázy nezpůsobuje pouze ztráty na produkci mléka, nýbrž vede často i k vyřazení zvířat z chovu.
Záněty vemene- nejčastěji se s nimi setkáváme u skotu, méně u koz, ovcí, zřídka pak u klisen. Záněty vemene mohou zachvátit celé vemeno(prudké-akutní záněty), polovinu vemene nebo jednotlivé struky.
Příčiny:
A/ Fyzikální vlivy (tepelné-zkrmování namrzlých nebo ojíněných krmiv
- nachlazení-průvan-po otelení)
B/ Mechanické poškození vemene)kopnutí, bodnutí vidlemi, surové zacházení při dojení, nedostatečné vydojování)
C/ Chemické vlivy( jedovaté látky-různé látky v krmivu, zkažené krmivo, jedovaté látky, které vznikají v těle při poruše látkové výměny)
-způsobují záněty nebo změnu v mléce
D/ Biologické vlivy a infekce( závady v ustájení, ošetřování a krmení)
- infekce může nastat přes struky kůží,proudem krví.
Příznaky:různé dle druhu zánětu
Plíživé záněty)zvlášť nebezpečné)-zmenšení množství mléka, výkyvy tučnosti, dojnice se tvrdě dojí, jeví při dojení bolestivost, mléko-slabě slaná příchuť a při cezení mléka zůstavají na cedítku vločky, zduření qa otok vemene.
Léčení: izolace krávy od zdravých a správné ošetřování, vyloučit vodnyté a jadrné krmivo, vydojovat opatrně mléko.
Prevence: umytí vemena před dojením čisou vodou, dokonalé vydojení, pravidelné prohlížení vemene, nemocné krávy s úbytkem vemene izolovat, během dojení nezametat a nečistit stáj.
Nakažlivé:
1/ TBC- infekční onemocnění všech domácích zvířat i člověka mikroby, který vydrží v hnoji jeden rok, v půdě 7 měsíců a ve vodě 5 měsíců.Mikroby se vylučují chrchly,výkaly, močí, mlékem. Zdrojem nákazy je nemocné zvíře, stáj znečištěná jeho výměšky, pastviny, napajedla,…
Infekce se přenáší společným ustájením nemocných zvířat, krmivem, vodou, mlékem a vdechovaným vzduchem. Oslabený organismus napomáhá vzniku onemocnění.Skot se nakazí od drůbeže a člověka. Kůň od drůbeže.
Skot- TBC plic- silné, krátké, suché a důrazné pokašlávání/bolestivý kašel- vykašlávání hlenohnisového chrchle, jež skot polyká)vzniká tuber.zaživadel)
TBC mléč.žlázy- po dlouhou dobu nepoznána- teprve později se v mléce objevují drobné vločky-hnisavá povaha, mléko je syrovátkové až sýrovité. Mléko od tub. Krav může nakazit lidi.
Drůbež- zdroj nákazy pro ostatní zvířata
TBC střev, jater, sleziny, kostí.
Slepice se nerady pohybují a sedí ospale.
2/Paratuberkolóza skotu- velmi nakažlivé onemocnění střev, přenáší se výkaly nemocných zvířat, znečištěnou pící astelivem.
Příznaky:trvalý průjem, zvířata hubnou, ztrácejí sílu až hynou, prevence je důležitější než léčení případů, které. Jakmile se výrazněji projeví, jsou již nevyléčitelné.
3/ Tetanus – vzniká po infekci ran bacilem tetanu-žije v hlíně, ve hnoji.K infekci dichází také po kastraci, těžkých porodech, zadržení lůžka,…
Koně- poranění kopyt po zakování, po šlápnutí na hřebík, po zášlapech.
Zachvacuje všechna hosp. zvířata i lidi, po vniknutí bacilů-tetanové jedy,které působí otravně na nervstvo.
Příznaky: strnulý pohyb, napjatá hlava, nehybné vztyčené uši, křeči svalstva, přecitlivělost a podráždění způsobuje zvýšení sval. Křečí – uhynutí.
Léčení: umístění zvířete v klidném a tmavém prostoru s podestýlkou, měkká, lehce stravitelná potrava, dostatek tekutin a čisté vody.
Prevence: ošetření každého zranění.
4/ Červenka prasat- nejrozšířenější v létě, u nemoc. Zvířat je mikrob ve všech ústrojích a vyměšuje se močí a výkaly. Zdrojem je nemocné prase a zamořené prostředí.
Příznaky: horečka, prasata nežerou, jsou malátná, mají třesavku, zvracejí, červené skvrny.
5/ Chřipky- obdobná u lidí.Ke vzniku a šíření napomáhají nedostatky ve stájové hygieně, transporty, únava .
Chřipka selat- 2-4 týdenní selata- horečka, malátnost, snížená chuť k sání, záněty spojivky, zimomřivá, zůstávají ve vývynu pozadu.
Po prodělání chřipky zůstává i nadále vleklé plicní onemocnění a zvířata kašlou po celý život.
Legislativa týkající se hosp. zvířat
246/92
197/93
166/99
28. prosinec 2012
9 400×
1996 slov
