Zoologicky patří pakůň žíhaný do řádu sudokopytníků přežvýkavých, čeledi turovitých a podčeledi buvolců. Vyskytuje se na africkém kontinentě od Keni až do Jihoafrické republiky a na západ do Angoly a Namibie. V Jižní Africe byl již vyhuben, ale později opět reintrodukován do některých národních parků. Vědecky se tento druh dále dělí do pěti poddruhů, z nichž chová naše zoologická zahrada poddruhy pakoně modrého (Connochaetes taurinus taurinus) a pakoně bělobradého (Connochaetes taurinus albojubatus). Délka dospělého pakoně je 180 - 240 cm, výška 130 - 150 cm, ocas je dlouhý 70 - 100 cm a jeho hmotnost je u samic okolo 180 kg a u samců dosahuje až 290 kg. Hlava je u pakoně modrého velká, nese rohy směřující do stran se špicemi otočenými nahoru. Rohy měří okolo 40 - 50 cm u samic a 60 - 83 cm u samců. Čenich je široký a plece robustní, dlouhé chlupy tvoří na krku dlouhý vous.
Pakoně dávají přednost otevřeným savanám a pláním, kde spásají travnaté porosty. Patří ke zvířatům, která neustále migrují za potravou. V době hojnosti tvoří stáda s jedním samcem a 30 - 50 samicemi, v období migrace za potravou nebo vodou se sdružuje do několikatisícových stád. Po 8 - 8,5 měsíční březosti se rodí jedno mládě 14 - 18 kg těžké, které je schopné do 30 minut po narození následovat matku. Největším nebezpečím pro mláďata jsou lvi, hyeny, psi hyenoví a gepardi. Pakoně žíhaní se ve volné přírodě dožívají až 18 let, v zajetí pak i více než 20 roků.
7. říjen 2007
3 859×
243 slov
