OVULAČNÍ CYKLUS
ovulace = uvolnění vajíčka z Graafova folikulu
ovulační cyklus = periodicky se opakující změny v produkci estrogenu a progesteronu; týká se vaječníků (X menstruační cyklus týkající se změn děložní sliznice tj. endometria)
2 fáze: 1) folikulární - vlivem hormonů, zejm. z adenohypofýzy => FSH tj.
folitropin, LH tj. lutropin, ve vaječnících rostou oocyty tj. zárodečné
buňky, později se vytváří Graafův folikul tj. malý váček v kůře
vaječníku, který obsahuje zrající vajíčko; buňky folikulu produkují
estrogeny (nejvýzn. je estradiol)
- k ovulaci dochází zpravidla 12. - 15. den po menstruaci, k uvolnění
vajíčka z Gaafova folikulu dojde po zvýšení hladin FSH a LH v krvi
2) luteální - název podle žlutého tělíska tj. corpus luteum, které vzniká po
ovulaci v místě Graafova folikulu; buňky tělíska produkují přibližně
10 dní pohlavní hormony zejm. progesteron
- dojde-li k otěhotnění, je progesteron produkován buňkami žlutého
tělíska až do 6. měsíce těhotenství, kdy produkci plně přebírá placenta
- nedojde-li k otěhotnění, nastupuje znovu folikulární fáze a vytváří se
nový Graafův folikul, zpravidla ve druhém vaječníku
MENSTRUAČNÍ CYKLUS
- týká se cyklických změn děložní sliznice tj. endometria
4 fáze: 1) menstruační - každý cyklus, nedojde-li k oplození vajíčka, začíná
odloučením a odstraněním zničené děložní sliznice, což se projeví
krvácením z pochvy tj. menstruace
- začátek krvácení je prvním dnem, od kterého se počítá trvání
jednotlivých fází, krvácení trvá průměrně 3 - 5 dní
2) proliferační - po ukončené menstruaci dochází k regeneraci,
růstu, bujení a zbytňování děložní sliznice
- změny jsou řízeny především estrogeny z Graafova folikulu
- probíhá 5. - 12. den od začátku cyklu
3) sekreční - pokračuje kypření a překrvování děložní sliznice vlivem
estrogenů a po ovulaci také vlivem progesteronu ze žlutého tělíska;
sliznice dělohy dosahuje tloušťky až 5 mm a dochází v ní k rozvoji
žlázek děložní sliznice
- probíhá 12. - 27. den cyklu, vajíčko se uvolňuje 12. - 15. den cyklu
4) ischemická - pokud vajíčko nebylo oplozeno, zaniká žluté tělísko a
postupně se mění na bílé tělísko tj corpus albicans a klesá produkce
pohl. hormonů => vyvolání stažení (kontrakce) svaloviny cév a zastavení
přívodu krve s živinami a kyslíkem ke zbytnělým vrstvám buněk dělož.
sliznice => odumření zbytnělých částí
- probíhá cca 24 hodin 28. dne a po té nastupuje opět menstruace
EREKCE A EJAKULACE
Produkce zralých spermií a pohl. hormonů je v průběhu života dospělého muže vyrovnaná a neprodělává výraznější změny (na rozdíl od ženy).
U muže dochází přo pohlavním vzrušením k erekci nahromaděním krve v topořivých tělesech penisu. Při intimním styku proniká penis muže do pochvy ženy a stupňovaným pohl. vzrušením, drážděním erotogenních zón muže a psychickými podněty je vyvolána ejakulace tj. uvolnění a vystříknutí ejakulátu se spermiemi
- spermie mohou přežívat v těle ženy až 2 dny a pohybují se rychl. 3 - 6 mm/min
- obvyklé množství ejakulátu je cca 2 - 3 ml při celkovém množství 200 - 400 milionů spermií; toto množství ejakulátu se podílí, v pochvě, v děloze i vejcovodech ženy, na udržení příznivého prostředí pro spermie; enzymy ,uvolňované z několika set milionů spermií, mají teprve v tomto množství dostatečnou koncentraci, která napomáhá průniku hlavičky jedné spermie do vajíčka
- při malém množství ejakulátu a malém počtu spermií (20 - 50 milionů) je muž téměř neplodný
OPLOZENÍ
- optimální doba pro oplození vajíčka trvá jen asi 10 - 15 hodin po ovulaci, největší pravděpodob. oplození je při pravidelné menstruaci mezi 12. - 16. dnem m. cyklu
- oplození = splynutí jader mužské pohlavní buňky a ženské pohlavní buňky, hlavička jedné spermie pronikne do vajíčka v horní části vejcovodu (akrozom v přední části hlavičky spermie enzymaticky působí na povrch vaj.)
- pokud nedojde k oplození, vajíčko zaniká
- pokud dojde k oplození, po proniknutí se vajíčko uzavře a začíná se vajíčko rýhovat (člověk má vajíčko oligolecitální tj. s malým množstvím vaječného žloutku)
- oplozením začíná embryonální etapa ontogeneze tj. vývoje člověka od početí až po smrt (X filogeneze = vývoj rodu Homo)
- embryo = zárodek (do konce 2.měsíce) v prenatálním vývoji, po té již:
- fetus = plod
VÝVOJ VAJÍČKA PO UVOLNĚNÍ Z GRAAFOVA FOLIKULU
- oplozené vajíčko se dělí již při průchodu vejcovodem v průběhu prvních 24 hod.
- v dalších dnech se dělí po určitou dobu synchronizovaně přibližně dvakrát denně
- přibližně 4. den se dostává vajíčko do dělohy již jako morula (připomíná plod moruše), kterou tvoří 16 až 32 buněk, popřípadě jako blastula složená ze 64 buněk
- morula se mění v blastocystu (váčkovité stadium savčího zárodku), která má uvnitř shluk buněk tj. embryoblast
- další vývoj vajíčka pokračuje v děloze
- 5. - 6. den dojde k zanoření (uchycení, nidaci) blastocysty do děložní sliznice; k bezpečnému uchycení dojde do konce 3. týdne od oplození
- další vývoj vajíčka (již vícebuněčný útvar) pokračuje v přímém kontaktu s děložní sliznicí...vajíčko se mění na gastrulu, embryo a následně v plod
TĚHOTENSTVÍ ( GRAVIDITA )
- menstruační cyklus je zastaven v sekreční fázi
- o těhotenství hovoříme od okamžiku zachycení oplozeného (rozrýhovaného) vajíčka zbytnělou děložní sliznicí; již počátek těhotenství je prokazatelný zvýšenou hladinou estrogenů, později se zvyšuje hmotnost těla, velikost, prokrvení a citlivost prsů, objevuje se nevolnost, v ústech kovová chuť apod.
- výrazný vliv na zdraví plodu má: skladba potravin ženy, stav životního prostředí, hladina pohlavních hormonů v těle matky, stav matčina organizmu - fyzický i psychický
- rizikové faktory: zarděnky prodělané těsně před nebo v těhotenství, paraziti (Toxoplasma gondii => s výkaly kočky do půdy-> na rostliny-> do syr. masa dom. zvířat-> placentou k plodu => vývojové poruchy), RTG záření, různé léky, alkohol, kouření, drogy, přenos. a dědičné choroby jako AIDS, poruchy krevní srážlivosti
ZÁRODEK A PLOD
- v 8. týdnu nabývá zárodek zřetelněji lidského tvaru, je cca 2,5cm dlouhý a dále se vyvíjí plod ( dle toho období fetální) uzavřený ve 3 plodových obalech: amnion (vnitřní zárodečný list; postupně roste, dotkne se chorionu a vzniká pupečník), alantois, chorion (vnější zárodečný list).
- orgány plodu ze 3 zárod. listů tj. ektoderm => kůže a svaly;
mezoderm => svaly, kosti, vyluč. s., pohl. s.;
entoderm => tráv. s., dých. s.
- plod má vyvinuty v jednoduché podobě hlavní vnitřní orgány
- z klků choriové blány se spojením se stěnou děložní vytvoří placenta tj. plodové lůžko; plně vyvinutá placenta má oválně miskovitý tvar průměru 15-20cm
- bezprostředně kolem zárodku a plodu vytváří placenta plodovou vodu, která cirkuluje, chrání plod před nárazy a infekcí a podílí se na regulaci tělesné teploty
- funkce placenty:
1) zásobník a filtr krve - zisk
kyslíku, glukózy, vitamínů a odvod produktů látkové přeměny z plodu; krevní oběh matky a plodu je oddělen, ale k výměna látek přes stěnu choriových klků difúzí (drogy, alkohol, nikotin procházejí)
2) ochranná bariéra mezi matkou a plodem - proti proniknutí nemocí do plodu (X ne vždy stačí)
3) hormonální funkce - estrogeny, progesteron, choriongonadotropin, somatotropin tj. placentární růstový hormon
POROD
- porod = každé ukončení těhotenství při kterém jeví plod po opuštění těla matky některou ze známek života (činnost srdce, dýchání, svalová činnost)
- od 1. dne posl. menstruace je normální délka těhotenství 240 - 310 dní; průměr je 10 lunárních měsíců tj. 40 týdnů tj. 280 dní
- samovolný potrat nastává při vypuzení plodu před 28. týdnem, kdy plod nejeví žádné ze známek života
- do 28. týdne (6. lun. měsíc) = předčasný porod (zpravidla smrt), mezi 28. a 38. týdnem = předčasný porod (inkubátor), tzv. nedonošené dítě
- porod vyvolávají mechanické vlivy (zejm. ve spodní části dělohy, svaly břišního lisu, bránice) a hormonální vlivy -> oxytocin vyvolává kontrakce hladkého svalstva dělohy, jeho vliv je během těhotenství zablokován
- od prvních porodních bolestí, prasknutí plodových obalů (nemusejí vždy), až po vlastní porod uplyne 8 - 12 i více hodin
- průběh porodu:
1) otevře se krček děložního hrdla
2) prochází hlavička (nejdelší fáze, 10 - 30 minut)
3) projde zbytek těla
4) podvázán pupečník => zvýší se konc. ox. uhličitého v těle => začne dýchat
5) po porodu dítěte za 20 - 40 minut je z dělohy vypuzena placenta
6) cca po 2 hodinách ustanou stahy => velké krvácení ze sliznice ( 300 - 400ml)
7) pokud byla matka nastřižena, je zašita
- nastává tzv. šestinedělí tj. 6 týdnů rekonvalescence, obnovy sliznice, zacelení ran, nekojí-li navrací se norm. menstr. cyklus + žena mívá specifické psychické reakce, je přecitlivělá
UMĚLÉ PŘERUŠENÍ TĚHOTENSTVÍ
- v ČR je umělé přer. těhotenství tj interrupce povolena zákonem
- vážný zásah do těla i při nejdokonalejším lék. provedení, riziko vzniku trvalé neplodnosti (zvyšuje se s počtem provedených interrupcí) + vliv na psychiku ženy
- do 3. týdne je možno provést miniinterrupci
NEPLODNOST
- porucha činnosti vaječníků ženy nebo porucha tvorby spermií muže, dále mohou mít vliv léky, stres, únava, alkoholizmus, styl života
- na každých 100 dvojic připadá 10 párů, které nemohou mít děti, 15 párů, které mají méně dětí, než by si přáli
- příčinou neplodnosti jsou z 50% ženy, z 30% muži a z 20% oba dohromady
- pokud nedojde po roce aktivní snahy k otěhotnění, doporučuje se léčba
ANTIKONCEPCE
- antikoncepce = biologické, mechanické a chemické (hormonální) metody, které dovolují intimní styk mezi mužem a ženou, a které brání otěhotnění
- zpravidla nutná konzultace s lékařem ohledně metody pro danou ženu, muže
MUŽSKÉ ANTIKONCEPČNÍ METODY
- kondom (prezervativ) - nejvhodnější vzhledem k prevenci AIDS, tzv. bariér. an.
- metoda přerušení soulože - plně závisí na zkušenostech muže, který ukončí styk ještě před ejakulací; nevýhodou je existence tzv. kapky rozkoše, což je malé množství sekretu uvolněného z muž. pohl. údu ještě před samotnou ejakulací, obsahuje totiž spermie + dále může dojít k nepříznivému dopadu na NS muže i ženy vzhledem k nerespektování přirozeného průběhu aktu
ŽENSKÉ ANTIKONCEPČNÍ METODY
- hormonální antikoncepce a antikoncepčně používané chemické prostředky - synteticky připravené steroidní látky mají podobné účinky jako ženské pohl. hormony; žena užívá podle schématu tabletky obsahující deriváty estrogenů a progesteronu a změněná hladina pohl. horm. brzdí negativní zpětnou vazbou přes hypotalamus uvolňování hormonů FSH a LH z adenohypofýzy => nenastává ovulace, menstruace probíhá v pauze mezi užíváním (5 - 7dní)
- kromě tablet užívaných orálně existují ještě hormonální injekce (1x měsíčně) a podkožní tyčinky
- pohyb spermií omezující látky jsou obsaženy v pomocných metodách tj. spermicidní pěny, krémy, čípky, želé
- nitroděložní tělíska - umisťují se do dělohy; vyrobeny např. z polyethylenu; může dojít ke styku i oplození vajíčka, ale tělísko zabrání jeho nidaci
- bariérová antikoncepce - spočívá v zabránění styku spermií s vajíčkem; poševní pesar (membrána, diafragma) různých typů (často v kombinaci se spermicidními látkami), popř. ženský kondom
- přirozené metody plánovaného rodičovství - rozlišování tzv. plodných a neplodných dnů; indikace pomocí měření teploty v pochvě (ihned ráno po probuzení; od 4. dne po zvýšení teploty nad 37°C žena neotěhotní...při pravidelném cyklu), sledování změn krystalické struktury slin nebo změn poševního sekretu pomocí antikoncepčního mikroskopu
- plodné dny = období ovulačního a menstruačního cyklu, ve kterém je pravděpodobnost oplození vajíčka a otěhotnění značně velká, neboť může dojít k ovulaci a následné nidaci vajíčka; jde pouze o několik hodin po ovulaci v některém ze dnů mezi 12. - 16. dnem cyklu X vzhledem k nepravidelnosti je třeba uvažovat dobu značně delší
- neplodné dny = pouze několik málo dní v měsíci s minimální pravděpodobností otěhotnění
OBDOBÍ LIDSKÉHO ŽIVOTA
NITRODĚLOŽNÍ OBDOBÍ
- období: RÝHOVÁNÍ VAJÍČKA
VÝVOJ ZÁRODKKU tj. etapa embryonální
VÝVOJ PLODU tj. etapa fetální
- v závěrečných týdnech fetální etapy dítě v děloze polyká plodovou vodu, saje si paleček, dokáže zatínat pěstičky, otvírá a zavírá oči, slyší hlas matky, může ho budit hlasitá hudba apod. => plod není zcela izolován, přímo reaguje na řadu podnětů
NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ
- 2 - 4 týdny po narození, délka cca 50cm při hmotnosti 3,0 - 3,5kg
- novorozenec se postupně adaptuje na vnější prostředí
- drážděním receptorů citlivých na kyslík a oxid uhličitý dojde k prvnímu nadechnutí a dýchání; upraví se průtok krve cévním systémem; sníží se počet červených krvinek; aktivuje se činnost vnitřních orgánů (mozek, ledviny, žlázy s vnitřní sekrecí)
- reflexy: sací => schopnost ihned se živit mateř. mlékem, ktré má ideální
teplotu, skladbu (protilátky); produkci mléka zajišťuje hormon prolaktin
uchopovací,dýchací,polykací
- NS není zdaleka rozvinuta; modré oči => nevidí přesně tvary a barvy
- lebeční kryt není zcela uzavřen
- potřeby pro dítě: jídlo, teplo, spánek, bezpečí, cit
KOJENECKÉ OBDOBÍ
- do 1. roku života, kdy je délka těla 75cm a hmotnost 10kg
- odkázáno na péči; do 4. měsíce kojení, pak dokrmování, výživa z prsu končí 9. - 12. měsíc
- neschopnost plně regulovat tělesnou teplotu, sedět, chodit
- intenzivní růst, fyzický i psychický vývoj; rozvoj očí a mozku; pozoruje, při poloze na břicho cvičí svaly hlavy; mimořádně aktivní
- koncem 1. roku se dítě již udrží vzpřímeně s oporou
OBDOBÍ BATOLETE
- od začátku 2. roku do konce 3. roku života, kdy je hmotnost 15kg
- intenzivní motorický a neuropsychický vývoj
- postava „barokního andílka“; osamostatňuje se v řadě životních funkcí tj. příjem potravy, udržování čistoty, stále dokonalejší řeč a smyslové vnímání (vše do úst,zvědavé), chůze a pohyby, přestává nosit pleny; koncem 3. roku se prořezává všech 20 zubů mléčného chrupu
- nutnost dostatku podnětů, jinak hrozí psychická deprivace
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
- období mezi ukončeným 3. a 6. rokem života
- rozvoj paměti, učení, percepce (vnímání), pohybu; prořezávání 1. zubů trvalého chrupu
- velmi se mění postava (vytahuje se); rozvíjí se CNS a vegetativní funkce,
- hlavní činností je hra
- navazování sociálních kontaktů; první rysy nadání; formují se některé vzorce chování
ŠKOLNÍ VĚK; DOSPÍVÁNÍ - PUBERTA
- rozlišujeme: MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK - 6. - 12. rok života
STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK - 12. - 15. rok života
- převažující činností je učení
- rozvoj paměti -> od konkrétního k abstraktnímu uvažování
- relativně se zmenšuje poměr hlavy na celkové výšce postavy
- nastává PUBERTA = souborné označení pro změny somatické, fyziologické a psychosociální, které nastávají v souvislosti se zahájením činnosti gonád
- u dívek mezi 11. až 13. rokem
- u chlapců mezi 13. až 15. rokem
- rostou pohl. orgány, rostou svaly, roste ohryzek; poluce, onanie; změny chování a prožívání, změna sociálních kontaktů (více si vybíráme), citový zájem o druhé pohlaví, názorové střety s dospělými
OBDOBÍ DOROSTOVÉHO VĚKU;ADOLESCENCE
- adolescence je období od cca 15 do 18 let života
- puberta končí (mezi 16. a 18. rokem), ukončen zpravidla vývoj sek. pohl. znaků u žen
- v adolescenci je dosaženo pohl. zralosti, ale plnou fyzickou a psychosociální zralost člověk získává cca ve 21 letech, kdy je ukončen růst těla do výšky (u dívek většinou již v 18 letech) a dále dochází k dotváření postavy
DOSPĚLOST
- za dospělého považujeme člověka od 21. nebo až 24. roku života
- největší fyzická a psychická aktivita (=> schopnost zabezpečit vývoj další generace; největší pravděpodobnost pro zdravý vývoj novorozence poskytují 21leté matky; průměrná reprodukční doba je 27 let)
- rozlišujeme: PLNÁ DOSPĚLOST - konec studií, začátek zaměstnání; na vrcholu
fyzických sil (20. - 30. rok)
ZRALOST - kariéra, děti, práce; určitá rovnováha duševních a
tělesných sil (30. - 45. rok)
STŘEDNÍ VĚK - převažující činnost práce, zkušenosti zúročeny;
ubývají fyzické síly (45. - 60. rok)
STÁŘÍ
- nad 60. rokem života
- omezování a zeslabování výkonnosti jednotlivých orgánových soustav, mění se struktura pojivové tkáně => snížení síly meziobratlových plotének => snížení výšky těla; ochabuje kůže, vznik vrásek; bolesti částí těla; klesá aktivita pohl. žláz
- zkušenosti nepřenosné (nechce je nikdo slyšet); strach z umírání a opuštěnosti, nepotřebnosti, bezmocnosti
- smrt = zástava činnosti mozku (nikoliv srdce)
13. srpen 2008
8 876×
2387 slov
