Pstruh

Pro zástupce čeledě lososovitých je charakteristická ladná forma těl, charakteristická pestrým zbarvením. Šupiny jsou drobné, hluboko sedící v kůži, hlava jimi pokrytá. Zásluhou výborné kvality jemného masa, patří k našim nejdůležitějším a nejrozšířenějším zástupcem čeledě lososovitých ryb v našich vodách. Má ideální formu těla, která je přizpůsobena k rychlému pohybu ve vodě. Má velké nároky na životní prostředí. Živý se potravinou živočišného původu např.: vodním hmyzem. Rychlost růstu a dosahované míry pstruha úzce závisí s vhodným a rozsáhlým život. prostředím. Váží většinou okolo 0,2 – 0,3 kg a dosahuje kolem 35 - 50 cm. Hospodářské výsledky jsou jednoznačně příznivé a jsou slibným předpokladem k udržení velmi dobrých stavů pstruha potočného.

Pstruh duhový: Nepůvodní druh, dovezen 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi ceněný druh. Rekordní pstruh byl uloven v r. 1966 v jezeře Jewel Lake v Britské Kolumbii (Kanada) - 23,6 kg, 122 cm. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,30 - 0,40 kg
Pstruh obecný - forma potoční: Hospodářsky a sportovně je nejvýznamnějším a nejcennějším druhem pstruhových vod, vyhledává úkryty, je velmi plachý. Barevně je velice proměnlivý podle prostředí, ve kterém žije. V lukách bývá laděn více do zelena, ve skalnatých vodách je velice tmavý i černý. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,2-0,3 kg.

Svatební čas pstruhů spadá do chladných říjnových, listopadových a prosincových dnů. Pstruzi odedávna až dodnes táhnou zabezpečit své potomstvo z podhorních vod proti proudu potoků a bystřin až vysoko do horních toků.
Jikernačky se snaží nalézt v čisté a bohatě okysličené čerstvě proudící vodě písčité mělčiny k uložení velkých jiker. Nakladou jich až přes jeden tisíc kusů. Těsně jsou sledovány mlíčňáky, kteří se v nehluboké vodě s jikernačkami třou a na kladené jikry vypouštějí mlíčí. Jen menší část jiker přečká do jarního líhnutí a ani úspěšné vykulení maličcí pstroužci to nemají na světě lehké.
Tah dospělých pstruhů do vytoužených trdlišť není vůbec snadný. Pstruzi jsou ale mimořádně houževnatí a vytrvalí, a jejich úsilí o zachování potomstva nezapře lososovitou rybu. Silná ocasní ploutev jim umožňuje pronikat proti vodnímu proudu mnoho kilometrů. Dovedou překonávat i peřeje ve vyšších polohách horských bystřin, prudké vodní skluzy i vodopády.
Zejména překonávání padající vody je obdivuhodné. Buď se proti padajícímu proudu vody vydávají přímo z dolní hladiny z vývařiště a projedou téměř kolmo vzhůru až do horní zadržované vody jezem, nebo z dolní hladiny mohutným švihem ocasu vyskočí co nejvýše do padajícího sloupce vody a od toho místa pokračují dál jakoby jeli normální vodou, jenže je to proti padajícímu proudu a téměř kolmo vzhůru.
Nejzdatnější jedinci zdolávají i vysoké jezy jedním mohutným skokem z dolní hladiny pod jezem přes padající vodní stěnu až do hladiny nad jezem. I když dovedou vyskočit hodně vysoko, velké jezy se jim stávají nepřekonatelnou překážkou. K usnadnění překonání takových míst bývají zřízeny tzv. rybochody. Několik nádržek navazujících na sebe umožní pstruhům vyskakovat z jedné do druhé až na jez.
Pstruh duhový