Ptáci

Dnes žije na Zemi asi 8600 druhů ptáků. Jsou mezi nimi výborní letci, kteří mají neuvěřitelně výkonné létací orgány. Přitom v jejich těle nevznikly v zásadě žádné jiné orgány, než v těle jejich plazích předků, každá jednotlivá maličkost je však podřízená schopnosti létat. Tak například byly těžké zuby nahrazeny ostrými, ale lehkými rohovinovými lištami. Celá kostra ptáka velkého jako pelikán váží jen pouhých 650g a je tak pevná, že se na ni mohou upínat nesmírně mocné létací svaly.

Zvláštnosti tělesné stavby
Ptáci mají nejvykonnější plíce v živočišné říši. Když dýchají, nenasávají vzduch - jako my lidé - do slepých vaků plic, kde se míchá se spotřebovaným starým vzduchem, je ale plícemi proháněn vzdušnými vaky. Při výdechu proletí vzduch podruhé plícemi a znovu jim odevzdává kyslík. Tak nezůstává pták nikdy bez dechu a mnohý si může dovolit za letu i vytrvale zpívat.
Teplota jejich krve dosahuje 44°C, což je pro člověka horečné teplo, jež by ho usmrtilo. Vysokou tělesnou teplotu mohou ptáci udržovat díky opeření, ketré mohou zcela po libosti podle potřeby načepýřit, těsně přimknout k tělu nebo tak rozestřít, že jejich kůži ovívá chladný vzduch. Mnozí ptáci si pravidelně pudrují nebo mastí peří, takže je schopno odpuzovat vodu a udržovat tělo v suchu.
Opeření vylučuje existenci potních žláz. Proto se ptáci nemohou při vysokých teplotách potit. Ochlazují se otevřeným zobákem. Silná vrstva tuku by byla také při létání na závadu - je příliš těžká. Proto jen velmi málo ptáků hospodaří se zásobami ve svém těle, zpravidla nemohou dlouho hladovět. Mrazivou zimní noc sice přežijí, ale když ledový déšť potáhne všechny větve ledovým pancířem a sýkora proto nenachází žádnou potravu, je následující dopoledne smrtelně vysílena a odpoledne už umírá hladem. Někteří ptáci ale dovedou v klidu přizpůsobit svou tělesnou teplotou teplotě okolí joko jejich plazí předkové a tak spořit důležité pohonné hmoty. Mimoto nespalují v době hladu pouze tuk, ale zčásti stravují i své svalstvo.
Kolibřík například ztrácí při podzimním tahu za jediný den asi třetinu své tělesné váhy, zase ji však během několika dní nahradí.

S rychlým metabolismem souvisí i rychlé trávení. Když se na podzim namlsá malý pták bobulemi, uplyne mezi polknutím plodů a jejich vypuzením z těla jen několik minut.

Ptáci se rodí bez močového měchýře. Zahušťují moč až na bílou krystalickou kaši, která je součástí trusu. Všestranně přizpůsobiví ptáci se specializovali na nejrozmanitější potravu: známe ptáky plodožravé, zrnožravé, nektarožravé i hmyzožravé. Mnozí jsou lovci se specifickou loveckou techikou i specifickou kořistí. Jsou mezi nimi lovci ryb a ptáků, jeden ze sokolů se dokonce specializuje na netopýry. Supi se živí mršinami. Obecně lze řící, že převažuje živočišná složka potravy, která je chudá na balastní látky a kterou ptáci při trávení lépe využijí. Husy jsou dokonce schopny trávit celulózu - využívají přitom bakterií, které žijí v jejich slepém střevě.

Výkonnost smyslů
Většina ptáků jsou neklidní vysoce aktivní tvorové s nejjemnějšími smysly a rychlými pohybovými reakcemi.
Úžasně výkonné jsou v prvé řadě ptačí oči. Naproti tomu je čich ptáků zakrnělý. Chuťový je zvláště u zrnožravých ptáků vyvinut jen slabě.

Chování
Ptačí život je úzce závislý na ročních obdobách. Po období toku a páření následuje odchov mláďat, pelichání a klid nebo často jěště doba podzimního tahu. Tento rytmus existuje nejen u ptáků z těch zeměpisných šířek, kde se střídají léto a zima, ale i v tropech, kde panuje věčné léto. Ptáci žijí např.: v lesích, na řekách, labutě na rybnících, orli na skalách,...