Rostlinná pletiva

-soubory buněk, které mají většinou stejný tvar a funkci
* Tělní organizace rostlin- jednobuněčné, stélka, kolonie
* Histologie- nauka o pletivech
Dělení pletiv podle: a) tvaru a stavby buňky
b) funkce buněk
a) dělení podle tvaru buněk
- parenchym- tenká buněčná stěna, dorůstá, buňky jsou schopny růstu
- kolenchym- pevná buněčná stěna, slouží jako zpevňovač buňky
-sklerenchym- buněčná stěna, značně tlustá, odumřelé buňky, nemají živý obal, vyplňují se vzduchem (len, konopí)
-meristém = dělivé pletivo, buňky se neustále dělí
- primární- na růstových vrcholech kořenů, stonků, listů
- sekundární- druhotné dělení
-diferenciované pletivo = trvalé pletivo, jejich buňky se dále nedělí
Pletiva dle původů: krycí, vodivá, základní
Rostlinná pletiva dle funkcí
Krycí pletiva (pokožková)
- rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka, chrání rostlinu před nepříznivými vlivy = pokožka =epidermis (nadzemní), rhizodermis, chrání před nadměrnými vypařování vody
- vnější stěny buněk jsou ztloustlé a jsou kryty tenkou vrstvou = kutikuly je to látka tukové povahy, nepropustná pro vodu a plyny.
- Rostlina vyměňuje s prostředím plyny a vodu: To jí umožňují průduchy (stomata)
- Součástí krycích pletiv jsou i chlupy (trichomy)-mají různý tvar, stavbu i funkci
• trichomy krycí – funkce ochranná, jsou protažené do špičky
• trichomy žláznaté – bývají zakončeny paličkou. Vylučují vodné roztoky anorganických látek a cukrů, sliz a pryskyřičné látky ( pelargónie, chmel)
• trichomy žahavé – mají lahvicovitý tvar, jsou jednobuněčné, nerozvětvené. Obsahuje látky, které jsou mnohdy jedovaté a působí pálení a svědění (kopřivy).
Základní pletiva
- buňky těchto pletiv jsou přizpůsobeny různým funkcím
• pletivo asimilační - buňky obsahují velké množství chloroplastů
• pletivo zásobní - obsahuje leukoplasty a škrobová zrna
• pletiva vodní – hromadí se zde voda
• pletiva vzdušná – buňky ve, kterých se hromadí, případně se vylučují, silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy. Patří sem též * mléčnice, které obsahují latex
* medníky- žlázy na květním lůžku vylučují nektar
- idioblast – buňka, která se nápadně liší od ostatních buněk tvarem, obsahem či zkorkovatěním buněčné stěny
- intercelulární prostory a) průduchy - stomata
b) leutycely –čočinky
Pletiva nasávací:
- příjímání roztoků
- kořenové vlásky - jednobuněčné vychlípeniny rhizodermis
-vrcholný růst
- haustoria – přeměněné kořeny parazitů
- vodní skuliny – gutace-zbavení vody – ranní rasa-přesycení vzduchu vodními párami
- medníky – žlázy na květním lůžku vylučující nektar
- mléčnice – speciální buňky s latexem ve vakuole (smetánka lékařská – produkuje latex)
Vodivá pletiva
- roztoky přijímají plazmatickou membránou
- neobsahují je řasy
- rostliny, které nežijí ve vodném prostředí u těch se vytvoří vodivé pletivo, které je složeno z cévních svazků
- rozvádí látky na různá místa v rostlině
- cévní svazky – rozdělují se část dřevní a lýtkovou
*část dřevní (xylem)- tvoří cévice a cévy
- cévice (tracheidy) - protáhlé buňky se zdřevnatěními stěnami
- cévy (tracheje) – jsou trubicovité útvary vzniklé spojením buněk
* část lýková (florem) skládá se z živých protáhlých buněk

- vzájemná poloha časti dřevní a lýkové určuje typ cévního svazku, rozlišujeme svazky:
• bočné – ve stoncích a listech
• Dvojbočné – vyskytují se ve stoncích
• Paprsčité
• Soustředěné
Lýková část svazku cévního (asimilační proud) - sítkovice, buňky lýk. Parenchymu a sklerenchymu
Dřevní část svazku cévního ( transpirační proud) – cévice a cévy, dřevní parenchym a sklerenchym
Pletiva zpevňovací – mechanická – pevnost pružnost, zejm, u dřevin tenkostěnná, parenchymatická, hodně chloroplastů
Pletiva asimilační - tenkostěnná, parenchymatická, hodně chloroplastů
Pletiva zásobní – parenchyma a sklerenchym ukládání zásob. L. (cukry, tuky, bílkoviny) v oddencích, hlízách, plodech, semenech apod.