Rostliny krytosemenné (Angiospermae)

Rostliny krytosemenné (Angiospermae)
Krytosemenné rostliny jsou nejvýše organizované rostliny, většinou zelené, přizpůsobené k životu na souši. Vytvářejí květy a plody se semeny. Květy jsou převážně oboupohlavné, všechny květní části jsou původu listového. Tělo (sporofyt) je rozlišeno na kořen a prýt (stonek a listy) s dokonale vyvinutými cévními svazky. Rostliny krytosemenné jsou jak dřeviny, tak byliny. Rozvinuly se koncem křídy (asi před 70 – 100 milióny let). V současnosti tvoří převážnou složku vegetace Země. Vyskytují se asi ve 220 000 druzích uspořádaných podle stavby květu zhruba do 10 000 rodů a 300 čeledí. Podle počtu děloh zárodku se dělí do dvou tříd, na dvouděložné a jednoděložné.

Rostliny dvouděložné
Dvouděložné rostliny jsou třída krytosemenných rostlin, jejichž zárodky mají dvě dělohy. Kořen zárodku vytrvává a dále se vyvíjí. Cévní svazky s vyvinutým mízním pletivem (kambiem), které umožňuje druhotné tloustnutí stonku, jsou kruhovitě uspořádány. Listy různých tvarů, se síťnatou žilnatinou, řapíkaté, často složené. Květy bývají pětičetné nebo čtyřčetné, většinou s obaly květními (kalich, koruna, okvětí).

Rostliny jednoděložné
Jednoděložné rostliny mají zárodky s jedinou dělohou. Funkci hlavního kořene záhy přejímají náhradní kořeny. Svazky cévní (bočné) jsou rozptýlené, kambium není vyvinuto (stonky druhotně netloustnou). Listy jsou většinou bez řapíku, přisedlé (často s pochvou), čárkovité, vejčité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou převážně trojčetné.