Na území Severočeské pánve se uhlí těží už od 15. století . K rozmachu těžby došlo ale až v 19. století , v souladu s rozvojem průmyslové výroby . Ta potřebovala nové zdroje v energie , protože dosud používané dřevo nemohlo spotřebu pokrýt . Navíc se začala prosazopvat pára a parní stroj jako zákldní pohonná jednotka továren .
Zvišující se poptávka po uhlí podněcovala uplatnění nových dobývacích metod a uplatnění machanizace , což výrazně zvyšovalo produktivitu práce a využití uhelných zásob. V mělce položených partiích uhelné sloje se začalo uplatňovat povrchové dobývání , které dále podstatně zvýšilo využití uhlí .
Pokud se těžilo v malém , příroda často sama eliminovala negativní vlivy bz přispění člověka . S rozvojem těžby ale vzrůstal rozsah poškození a docházelo k destrukci půd a pozemků . V polovině 19. století se připravovala novela horního zákona, která tyto připomínky brala v úvahu a obsahovala proto i povinnost , aby těžbou narušené pozemky byly vráceny původnímu účelu – to znamenalo hlavně zemědělství .
Rychlejší zozvoj těžby v pozdějších létech , zejména po 2 . světové válce , byl provázen rychlejší a intenzivnější detrukcí krajiny a bylo zřejmé , že rychlejší a intenzivnější těžba musí být provázena rychlejší a náročnější rekultivací narušených prostředí – a to nejen jednotlivých narušenýh pozemků , ale celé krajiny . Odrazem těchto nových názorů byl zákon 41/56 Sb. , který ukládal těžebním organizacím řeadu preventivních a rekultivačních opatření , které museli být v plném rozsahu technologickou a ekonomickou součástí těžby .
Těžba se ustálila na 22až 23 tun ročně . Odběrateli uhlí jsou zejmáéna elektrárny ČEZu a velké teplárny , v menší míře i průmysl a prostřednictvím řady prodejců i ostatní drobní spotřebytelé .
Vztah k životnímu prostředí můžeme charakterizovat tak , že je to :
Ř snaha o minimalizaci negativních vlivů těžby a zpracování uhlí na životní prostředí
Ř snaha o maximálně rychlé napravení negativních vlivů , pokud k nim již došlo .
Za nejvýznamější považujeme to , že vztah k životnímu prostředí se dostal postupně do podvědomí lidí na všech úrovních přípravy , řízení a vlastní těžby . Jinými slovy , že se samozřejmým vědomím , že těžba se musí provádět ekonomicky efektivně , bezpečně a šetrně vůči životnímu prostředí a že tyt požadavky nemají pořadí důležitosti , ale musí být plněny vždy současně .
Na dolech Nástupu v Tušimicích se se všechny skrývkové zeminy ukládají do vnitřních výsypek , na Dolech Bílina , kde se pracuje s větším podílem skrývkovích zemin na vytěžení uhlí , se zatím ještě část těchto zemin musí ukládat na vnější výsypky Radovice a Pokrok a to přes to , že se v posledních letech podařilo významně zvýšit podíl zemin , ukládaných do vnitřních výsypek .
V báňském řešení se také rozhoduje o tom , jak budou úrodné a zúrodnění sshopné zeminy těženy a kam budou kládány , aby se co nejvíce usnadnilo jejich pozdější využití .
Určuje se tvar výsypek i zbytkové jámy a rozhoduje se tedy v hlavních rysech o budoucímuspořádání krajiny . Určuje se technologické vybavení a rozhoduje se také o tom , jaké budou náklady na budoucí technologické rekultivace .
Na dolech je báňské řešení zpracováno až do skončení životnosti dolů , je navržen způsob rekultivace a jsou zhotoveny modely konečného stavu po ukončení rekultivací po skončení těžby , aby se veřejnost mohla s těmito představamia plány seznámit .
Věci , které musí podniky dodržovat
Ř Záchrana úrodných a zúrodněných zemin
Ř Ochrana ovzduší : -budování bezprašných komunikací a zkrápění prašných
komunikací
-krytováním přesypů na pásové dopravě
-instalováním mokrých hladinovým odlučovačům a parních
skrápěčů při úpravě uhlí
-použitím průmyslového vysavače na Úpravně uhlí v Ledvicích
Ř Opatřením ke snížení plynných emisí : -uzavírání nafárných důlních hlubinných
děl , tak aby se čelilo oxidaci a výronům
důlních plynů
-převrstvování uhelné substance , v
místech náchylných k samovznícení
interními materiály.
Ř Ochrana vod : -důlní vody
-průmyslové vody odopadní
-odpadní vody splaškové
Ř Odpadové hospodářství
Ř Hluk : -použití přesných vyvážených válečků
použití kvalitnějších , méně hlučných převodovek
-snížení rychlosti pasových dopravníků , kde je to z kapacitních důvodů
možné
-zakrytování pohonů pasových dopravníků
-zabudování pryžových podložek pod střední díly pasových dopravníků
-zabudování protihlukových clon u některých pohonů a u středních dílů
pasových dopravníků
-vybudování ochranného valu a protihlukové stěny u pasových dopravníků
Ř Rekultivace a revitalizace krajiny : -určení nejvhodnějšího způsobu následného
využití krajiny
-z toho vyplývající optimalizace způsobů
rekultivace každého jednotlivého pozemku
-územně-technická optimalizace struktury
jednotlivých pozemků s cílem tvorby
ekologicky vyvážené , ekonomicky produkce
schopné , zdravotně nezávadné a esteticky
působivé krajiny .
Ř Od rekultivace půdy k reekologizaci ekosystému :
- vytvořit již během těžby a technické etapy rekultivace ekotop , tzn. Stanoviště s
potencionálně vysokou ekologickou produkceschopností
-což navíc zlepšit takovým biotopem , který podporuje produktivitu stanoviště .
Vztah k životnímu prostředí jako k něčemu , co musíme plně respektovat , chovat se k němu co nejšetrněji a rychle napravit , pokud jsme ho narušili , má své místo a stal se součástí každodenní práce od příprav až po expedici uhlí .
Jestliže v 60. letech to byla snaha zachránit ornici a rekultivovat jednotlivé pozemky , dnes je samozřejmostí zachránit všechny úrodné a zúrodnění schopné zeminy a obnovit krajinu . Dnes pod pojmem technická zařízení i „řádný“ provoz strojního zařízení považujeme za samozřejmé , že budou v provozu i všechna opatření na zmenšení prašnosti a hluku . Takový stav považujeme za správný a chceme ho dále rozvíjet .
9. červenec 2007
3 024×
817 slov
