Škrkavka dětská

Řád Škrkavky (Ascaroidea)

Škrkavky jsou statné hlístice vřetenovitého těla, se třemi pysky u ústního otvoru. Samečkové jsou ozbrojeni většinou dvěma zvláštními vysunovatelnými osténky čili spikulami, které vyčnívají do kloaky, společného vyústěni střeva a pohl. orgánů. Cizopasí ve střevě obratlovců.

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Škrkavka dětská je oblý pevný červ většinou narůžovělé barvy a odděleného pohlaví. Samičky jsou větší (25 až 40 cm), samečkové menší (15 až 25 cm). Samičky mají taky před druhou třetinou těla otvor i pouhým okem viditelný, kterým snášejí vajíčka. Koncová část těla samečků bývá směrem k břišní straně obloukovitě zahnutá.

Jako dospělá žije tato škrkavka v tenkém střevě člověka, ne snad pouze u dětí. Škrkavka se vyskytuje všude, kde žijí lidé. Nesvědčí jí studené arktické kraje a naopak suché pouštní oblasti, protože její vajíčka se mohou vyvinout v zárodky schopné infekce jenom tehdy, když se dostanou do vlhkého prostředí. Nejvíc je škrkavka dětská rozšířena v teplých a vlhkých krajích mimo jiné taky proto, že tam žijí lidé většinou v primitivních a málo hygienických poměrech. Statistické údaje odhadují celkový počet nositelů škrkavek na světě na 650 miliónů lidí. Škrkavka je tedy nejrozšířenějším cizopasníkem člověka.

Nákaza: Vajíčka škrkavek odcházejí se stolicí z těla infikovaného a po krátké době pobytu na vzduchu nebo ve vodě se stávají schopnými nákazy. Do lidského těla se dostanou ústy se syrovou, špatně omytou zeleninou. V tenkém střevě se rozpustí vaječné obaly a larvy škrkavky oživnou. Zachycují se na střevní stěně a zavrtávají se do ní, až se provrtají do nějaké cévy. Potom se dávají unášet krevním proudem přes játra do srdce a odtud do plic. Tam se mízním proudem dostanou taky ty z larev, které na své cestě tělní stěnou pronikly do míznic.

V plících se larvy usadí v drobných kapilárách plicních sklípků, kde zůstanou týden až dva. Přitom povyrostou a zesílí, až nakonec prorazí stěny plicních sklípků a dostanou se do plic. Pak putují s hlenem do hltanu a polknutím se dostávají ve 3. týdnu nákazy znovu do tenkého střeva. Tam se usadí a živí se natrávenou lids. potravou.

Po dvou až třech měsících ode dne nákazy škrkavky zcela dospějí. Oplozené samičky neodkládají snášení vajíček až na dobu, kdy opustí svého hostitele. Zatímco samečkové uhynuli, snášejí samičky denně až 200 000 vajíček, která odcházejí se stolicí ven a mohou být zdrojem nové nákazy. Protože dospělé samičky žijí ve střevě asi tři čtvrti roku, činí počet vajíček více než 50 miliónů!

Vajíčka škrkavky dětské se musí dostat do styku se vzdušným kyslíkem. Teprve pak se začnou rýhovat a během 9 – 13 dnů se z nich vyvinou larvy. Teď jsou vajíčka schopna infekce. Larvy zůstanou uvnitř vaječných obalů a v tomto stadiu mohou při velmi snížené látkové výměně po celé roky čekat na dobu, kdy se dostanou ústy do těla jiného hostitele. Tím je teprve cyklus uzavřen.

Největším nebezpečím jsou však zbloudilé škrkavky. Při silných infekcích, které nejsou v teplých krajích vzácností, může mít jeden člověk v sobě až 2000 škrkavek. Někteří z cizopasníků vlivem vzájemného dráždění unikají někdy z přeplněného prostředí a objevují se pak jako zbloudilci ve slepém střevě, v játrech nebo ve slinivce břišní. Někteří pronikají občas taky do žaludku. Protože takto onemocnělý člověk trpí obyčejně prudkým zvracením, mohou se dostat škrkavky nosohltanem do dutiny nosní a vylézají nosem ven. Někdy taky pronikají Eustachovou trubicí do sluchového ústrojí nebo opačným směrem do hrtanu a do průdušnice. Velmi nebezpečné jsou škrkavky, která proniknou do dutiny břišní a zanesou tam bakteriální nákazu.

První škody na zdraví způsobují larvy škrkavek, když vniknou do plic a pronikají stěnami plicních sklípků do plic. T tomto případě dochází k zánětu plic. Celkem malé nesnáze způsobují škrkavky svými jed při prostém styku s povrchem lidského těla. Jsou to onemocnění dělníků na jatkách, kteří přijdou do styku se škrkavkami při čištění střev. Objevují se u nich někdy alergické vyrážky, otoky na rukou a záněty spojivek. U citlivých osob se může vyvinout upřílišněná reakce na jejich jedy, tj. alergie. U takových lidí se dostavují i při několika málo škrkavkách svalové křeče a závratě.

Prevence: důkladné oplachování zeleniny, nejlépe vařící vodou, u dělníků na jatkách používání gumových rukavic.

Prameny:
- Světem zvířat v. bezobratlí 1
Hanzák, Halík, Mikulová
- Přehled parazitóz člověka
a jejich diagnostiky
Prof.MUDr.RNDr.Lýsek, DrSc