Tímto názvem nazýváme bakterie, které vzdorují dosud vyvinutým antibiotikům. Důvody, proč se jsou bakterie imunní vůči antibiotikům jsou předepisování antibiotik při nemocích nikoli bakteriálního,ale virového původu, prodávání těchto látek v lékárnách bez lékařského předpisu a chybné užívání. Na vinně jsou tedy lékaři,stejně tak jako lékárníci a pacienti.
Dříve si vědci mysleli, že odolné bakterie jsou pod kontrolou a vyskytují se jen v nemocnicích. Dnes se super bakterie vyskytují v domácnostech, školkách, školách i domovech důchodců, v nemocnicích na chodbách, operačních sálech a dokonce i JIP.
Vznik bakteriální rezistence
Američané spotřebují ročně 6,6 mil. kg antibiotik (někdy se hovoří až o 55 000 tun).Vydají ročně 150 mil. receptů na antibiotika, v nemocnicích je vydáno 190 mil. denních dávek antibiotik.
1/3 z toho je naprosto nepotřebná a slouží jen k posilování bakterií.
Díky tomuto mrhání vzniká bakteriální rezistence (=odolnost) na níž v USA zemře ročně 14 000 lidí.
Světová zdravotnická organizace(WHO) zjistila, že na 10% případů TBC, zjištěných v Číně,Iránu,Mosambiku a Rusku nezabírají ani nejsilnější antibiotika. V USA vyvolá bakterie Campobacter 8 mil. otrav ročně, z toho 200-800 smrtelných. V Asii byla zjištěna odolnost proti penicilinu u 98% kmenů Neisseria gonorrhoeae-původce kapavky.Před deseti lety se dal tyfus vyléčit třemi levnými antibiotiky.Dnes se jimi již nepřemůže.Existují min. 3 kmeny bakterií (Enteroccosus faecalis, Pseudomonas aeruginosa a Mycobacterium tuberculosis) schopné vyvolat těžké infekce, na které neplatí (skoro) žádný baktericidní prostředek.
Růst rezistence
Rezistence mikrobů byla zjištěna krátce potom,co v roce 1928 vynalezl Alexander Fleming penicilin. Dva roky potom už vědci nalezli první kmeny stafylokoků, které vyráběly enzymy schopné léky odbourat. Deset let poté už byly odolné proti všem třem rodinám antibiotik,které byly tehdy k dispozici.
Nemocniční pacienti s oslabených imunitním systémem jsou více ohroženi infekcemi, takže dostávají antibiotika ve větších dávkách a častěji, čímž rezistence bakterií roste.Po každé, za posledních 50 let, když se objevilo nové antibiotikum, našly bakterie dříve či později způsob jak je zneškodnit, a předávat tyto informace dalším koloniím a druhům bakterií.
Za posledních 25 let nebylo nalezeno žádné antibiotikum schopné zdolat nějakou další bakterii. Hromadné nasazování zdánlivě účinných antibiotik v zemědělství, veterinářství i dobytkářství vedlo vedlo jen ke vzniku mnohostranné rezistence.
Díky růstu rezistence je možné, že zanedlouho nebudou fungovat antibiotika na nemoce, a dostaneme se do situace, jako když antibiotika ještě nebyla.
Antibiotika
1)Přírodní látky vyráběné mikroorganismy jako jsou houby (např.Penicillium), a bakterie (např.Streptomyses), které zabraňují růstu či množení bakterií, nebo je přímo zabíjejí.
2)Látky polosyntetické, Syntetizovaná přírodní antibiotika,které jsou syntetizovány kvůli zesílení účinnosti antibiotika nebo odstranění účinků.
Pak existují ještě Chemoterapeutika, která se získávají v laboratoři chemickou syntézou.
Tyto látky dělíme podle mechanismu působení:
1)Zabraňující bakterii vytvořit si buněčnou stěnu
2)Zabraňující tvorbu některých proteinů, které jsou pro bakterii důležité.
3)Narušující tvorbu nebo funkci nukleonových kyselin
Strategie mikroorganismů pro vyváznutí před bakteriemi bez úhony jsou ukryty v genech rezistence.
Obrana bakterií před léky
1)Některé geny rezistence podněcují syntézu určitých enzymů, které baktericidní látku pozmění a zneškodní.
2)Gen zfalšuje nebo zamaskuje terč, na které antibiotikum míří, aby se minulo účinkem.
3)Bakterie může zahradit cestu, kterou do ní vstupuje smrtící látka.Vytvoří membránovou pumpu, která vytlačí antibiotikum ven.
4)Některé mikroby se vyhnou účinku léku,tak, že v terči, který má být zasažen, zamění jednu molekulu za jinou, která není zranitelná.
Mechanismy získávání genů rezistence
Nejrozšířenější způsob získávání genů rezistence je zdědění po předchůdkyních, výměna nebo přejímání od svých sousedek.
Nejméně obvyklých způsobem je mutace (gen náhodně vznikne) nebo zdokonalení již existujícího genu.
1)Výměna - Geny jsou umístěny v plasmidech (malé prstence DNA, které si bakterie mohou vyměňovat).
Vysvětlení struktury, která umožňuje přesun genů DNA z jedné do druhé bakterie nalezly týmy Miquela Colla a Fernarda de la Cruze.Bakterie mají tzv. molekulární dveře. Je to protein tvaru houby, pojmenovaný TrwB, uložený v nejvnitřnější části bakteriální membrány.Bakterie jich používají k výměně genů, když se dotýkají.Plasmidy se do sebe zakotví a přenesou se z jedné bakterie do druhé. Tento objev by mohl pomoci v boji proti rezistenci.
2)Využití viru - Bakterie mohou také využít viru.Vir převezme příslušný gen od mikrobu (=dárce), a jakmile pronikne do příjemce, zanese ho tam.
3)Bakterie také někdy hledají v mrtvých buňkách ve své blízkosti zlomky, které obsahují geny, jež jsou pro ně důležité.
23. květen 2008
4 020×
713 slov
