Triblastica

Triblastica
- v ontogenezi se již formuje z mezenchymu mezoderm
- dvoustranná = bilaterální souměrnost ŕ bilateralia ŕ rozlišíme přední a zadní část/konec
těla
ŕ břišní = ventrální a hřbetní =
dorzální stranu
w Schizocoelia
w Pseudocoelia
w Coelomata

Schizocoelia
- schizocoel = drobné dutinky v mezenchymu(= vrstva buněk mezi střevem a kožně svalovým vakem)
---
kmen: Moruškovci = Morulovci = Mesozoa
- připomínají morulu
- parazitují v ledvinách hlavonožců a tělních dutinách ostnokožců
---
kmen: Ploštěnci = Phlathelminthes
- mořské a sladké vody, mnozí cizopasí
- ploché tělo – na povrchu jednovrstevná pokožka (u parazitů ještě navíc ochranná vrstva = kutikula)ŕ pod ní kožně svalový vak
- trávicí dutina podobná láčce (cyklické zprac. potravy)
- orgánové soustavy ( jsou umístěny v mezenchymu):
a) vylučovací s. – protonefridie – tvořeny plaménkovými buňkami a vývodnými
kanálky ŕ fce vylučovací i osmoregulační (= regulují obsah H2O v těle)
b) nervová s. – provazcovitá
- párové ganglium(= shluk nervových buněk) v hlavové části ŕ z něj provazce
do celého těla
- začíná cefalizace = soustředění ganglií směrem k hlavě
- smyslové orgány jen u ploštěnek
c) cévní a dýchací s. ŕ nemají ŕ kožní dýchání celým povrchem těla
d) pohlavní s. – většinou hermafroditi s nepřímým vývojem
- u parazitů složité vývojové cykly
- 3 třídy: rPloštěnky = Turbellaria
rMotolice = Trematoda
rTasemnice = Cestoda

r Ploštěnky = Turbellaria
- žijí volně
- sladkovodní, mořští, půdní ŕ necizopasí
- v pokožce tyčinky rhabdity = při podráždění se vymrští ŕ slizový obal (ochrana)
- v hltanové části miskovitá očka ŕ rce na světlo č světloplachost = negativní fototropismus
- ouška = hmatové laloky
- chemoreceptory = rce na chem. l. v H2O
- dravci
- ústa na břiše ŕ vychlípitelný hltan ŕ rozvětvené střevo č mimotělní trávení („kradení žahavých b.“ ŕ nestráví je a mohou je použít)
- mohou dlouho dobu hladovět ŕ tráví vlastní buňky
Rozmnožování: a) nepohlavní – příčné dělení
b) pohlavní
- značná regenerační schopnost
Vývoj: 1) přímý – u sladkovodních
2) nepřímý – mořské (vývoj přes Müllerovu larvu)
Zástupci: - u nás tzv. trojvětevní ploštěnky (střevo 3 laloky)
w Ploštěnka mléčná = Dendrocoelum lacteum - citlivá na znečištění vod ŕ
bioindikátor
w Ploštěnka potoční = Dugesia gonocephala – tmavá
- v mořích – bezestřevné ploštěnky
r Motolice = Trematoda
- ploché nečlánkované tělo
- ústní otvor vepředu
- cizopasníci
- živí se krví a poškozenými tkáněmi obratlovců
- 2 přísavky – břišní
- ústní
- zakrnělé smyslové orgány
- vývojový cyklus – část v těle měkkýšů
- část v těle obratlovců
- vajíčko ŕ obrvená larva = miracidium ŕ do hepatopankreatu plžů ŕ nepohyblivé
stadium = sporocysta ŕ vakovitá larva = redie ŕ uvnitř se tvoří pohyblivé larvy
s přísavkami = cerkárie ŕ opouští tělo mezihostitele ŕ volně se pohybuje ŕ
encystace na zatopené trávě ŕ spásání ŕ v žaludku hostitele cysta praská ŕ larva
proniká do jater
- typická je velká nadprodukce vajíček ŕ objemné pohl. orgány

w Motolice jaterní = Fasciola hepatica – 3-5 cm
- dospělci ve žlučovodech přežvýkavců a ovcí (vzácně u člověka)
- mezihostitel: mlž bahnatka malá
- cysty se zárodky na mokré trávě
w Motolice střevní – ve střevě člověka, J a JV Asie
w Motolice kopinatá = Dicrocoelium lanceatum– vývoj mimo vodní prostředí
- 2 mezihostitelé – suchozemský plž
- mravenec
- ovce, skot
w Krevnička močová = Schistosoma haematobium – gonochorista (pohl. dimorfismus)
- menší samička trvale v břišní rýze samečka ŕ průběžně ji oplodňuje
- cizopasí v cévách močových cest
- choroba = billharzióza = močokrevnost = schistosomatóza ŕ záněty močového
měchýře
- samičky kladou hrotitá vajíčka s ostrým trnem ŕ protržení kapilár moč. měchýře ŕ
krev v moči ŕ sekundární infekce
- Středomoří – až 70% obyvatel Egypta

i
ENDOPARAZITÉ
- k motolicím někdy řazení i žábrohlísti ŕ někdy uváděni jako samostatná třída: Jednorodí
= Monogenea
- ektoparazité – nestřídají hostitele, žábry a kůže ryb

r Tasemnice = Cestoda
- dospělci jako endoparazité ve střevě obratlovců
- nemají TS – potrava přijímána celým povrchem těla č osmotická výživa
- anaerobní metabolismus
- stavba těla:
- hlavička = scolex – má přísavky, někdy i věnec háčků = rostelum
- krček = colum
- tělní články = proglotidy – postupně se zvětšují a jsou vyplněny oplozenými vajíčky
(až 80tis. vajíček/článek)
- samooplození
- vývoj nepřímý – primární larva = onkosféra
- sekundární larva = boubel ŕ klidové stadium ve svalstvu mezihostitele
w Tasemnice bezbranná = Taeniarhynchus saginatus – až 10m, je častější
- na scolexu 4 přísavky
- boubel ve svalstvu skotu
- nemá háčky
w Tasemnice dlouhočlenná = Taenia solium – kolem 8m délky
- přísavky i háčky
- boubel u prasat ŕ tenké střevo člověka
w Tasemnice psí = Dipyllidium caninum – boubele v těle blech
w Škulovec široký = Diphyllobothrium latum – prodělává vývoj přes korýše buchanku ŕ
rybaŕ člověk
- často v přímořských státech
- až 4000 článků ŕ délka přes 10m
- přísavné rýhy = botridie
w Řemenatka ptačí = Ligula intestinalis – vývoj: ryby ŕ pták (racek, volavka, potápka), až
1m
w Měchožil zhoubný = Echinococcus granulosus – několik mm (4 články)
- u skotu, člověka
- onkosféra se usazuje v plicích nebo játrech ŕ boubel = echinokok o velikosti
kedlubnu ŕ velké množství scolexů
---
kmen: Pásnice = Nemertini
- hlavně v mořích, dravci
- 1cm-30m
- některé mají progresívní = pokročilé znaky:
- TS = trávicí trubice
- vychlípitelný chobot s bodcem (loví bezobratlé)
- CS – objevuje se úplně poprvé
- uzavřená (nehomologická CS u ostatních)
- VS – typ protonefridie
- na povrchu těla jednovrstevná pokožka – řasinkový epitel se slizovými buňkami
- mořští – gonochoristi × sladkovodní – hermafroditi
- vnější oplození ve vodě ŕ vývoj přes obrvenou larvu = pilidium
w Pásmovka velká – 10-30cm (?nejdelší bezobratlý), Středozemní m.
w Pásemnička sladkovodní – 1-2cm, i u nás
---

Pseudocoelia
- pro stavbu těla je typická nepravá, druhotná tělní dutina = pseudocoel
- pseudocoel vzniká mezi ekto- a entodermem, obsahuje orgány, je vyplněn tekutinou ŕ fce skeletu ŕ napíná tělo ŕ hydroskelet
---
kmen: Mechovnatci = Entoprocta
- hlavně mořští, velmi malí (0,2-0,6mm)ŕ často tvoří kolonie
- vzhled kalíšku na stopce s chapadly
- trávicí trubice ve tvaru U
w Mechovnatka ostnitá
---
kmen: Hlísti = Nemathelminthes
- mořské i sladké vody, půda
- mnozí cizopasí ŕ u člověka až 50 druhů
- většinou válcovité, nečlánkovité tělo
- velikost od několika mm – 30-50cm
- pokožka se silnou kutikulou
- kožně-svalový vak ŕ pohyb
- trávicí trubice
- k vylučování – protonefridie + zvláštní kožní žlázy
- rozmnožují se jen pohlavně ŕ gonochoristi s nepřímým vývojem přes larvu
- častý pohlavní dimorfismus ŕ sameček většinou menší

r Vířníci = Rotatoria
- velikost 0,2-1mm, součást planktonu sladkých vod
- nejmenší mnohobuněční s orgánovými soustavami
- vpředu vířivý aparát ŕ pohyb + potrava
- noha se 2 přichycovacími lepivými prstíky
- v hltanu žvýkací aparát ŕ konzumenti (bakt., řasy)
- rozmnožování – gonochoristé, sameček je menší a žije pouze několik hodin
. rozmnož i partenogeneticky
- někdy anabióza = stav strnulosti ŕ mohou tak přežít i několik let ŕ omezení životních
projevů
w Vířník obrněnka – na těle pancířky
w Pijavenka
w Krunýřovka
- každý druh – stejný počet buněk těla

r Břichobrvky = Gastrotricha
- lesní kaluže
- na břišní = ventrální straně 2 páry vířivých brv

r Hlístice = Nematoda
- žijí volně – v půdě součást edafonu, ve vodě nebo cizopasí
- pohlavní dimorfismus
- sameček má při vyústění pohl. orgánu 2 štětinky = spikuly ŕ pomoc při páření ŕ vnitřní oplození
a) Háďátka = Tylenchida – většinou cizopasí na rostlinách
w Háďátko řepné – ožírá kořínky řepy
w Háďátko pšeničné – nejprve na listech ŕ pak v obilkách ŕ zduřeniny = hálky
b) Roupy
w Roup dětský – 5-10mm
- tlusté a slepé střevo (hlavně u dětí)
- samičky kladou vajíčka u řitního otvoru (až 10tis.)ŕ svěděníŕ autoinfekce
ŕ onemocnění = oxyuróza
c) Škrkavky
w Škrkavka dětská – tenké střevo ŕ ochuzuje o živiny + intoxikace vlastními
metabolity
- samička až 30cm
- vajíčka se s výkaly dostávají do půdy ŕ po pozření (špatně umytá zelenina)
ŕ TS člověka ŕ vývoj larev ŕ krví do plic ŕ vykašláváním a opětovným
polknutím ŕ opět do žaludku ŕ tenké střevo ŕ dospívá ŕ nové rozmnožení
- onemocnění = ascarióza (v tropech až 80%)
d) Nitkovci
w Svalovec stočený – velikost 3-4mm
- vajíčka snáší ve střevě ŕ vylíhlé larvy mízními a cévními cestami do svalů ŕ
encystace ŕ rozrušují svalová vlákna ŕ zapouzdření v obalech z vápenatých
solí ŕ bolesti svalů, horečky
- 2 fáze – střevní – léčitelná
- svalová – ¼ smrtelná
- onemocnění = trichinelóza
- nákaza ze špatně tepelně upraveného vepřového masa (prasata, šelmy)
e) Vlasovci
w Vlasovec mízní – v tropech
- larvy = mikrofilárie ŕ přenášeny krev sajícím hmyzem (komár) ŕ mízní
systém člověka ŕ ucpání cév ŕ záněty + městnání lymfy ŕ zduření tkání
(končetiny) ŕ sloní nemoc = elefantiáza
w Vlasovec oční – oční záněty (mezi spojivkou a bělmem)+ kožní boule =
„kamerunské boule“, jen Afrika
f) Strunice - paraziti v tělní dutině larev hmyzu
- používané k biologickému boji

kmen: Vrtějši = Acanthocephala
- střevní paraziti obratlovců
- na přídi těla ostrý ostnitý rypec ( k uchycení ve střevě)
- nemají TS ŕ osmóza
w Vrtějš velký – střevo prasete
w Vrtějš kachní – vodní drůbež
- mezihostitelem blešivci (korýš) a ryby
---
kmen: Hlavatci = Priapulida
- malí, vrtají chodby do mořských pobřeží
---

Coelomata
- mají skutečný střední zárodečný list = mezoderm – ohraničuje pravou tělní dutinu coelom
---
kmen: Měkkýši = Mollusca
- po členovcích 2. nejpočetnější kmen (více než 100tis. drhů)
- výskyt už od období kambria ŕ vývojově stará skupina
- souš, moře, sladké vody
- nečlánkovaný coelom – jen osrdečník a pohl. žl. ŕ zbytek těla vyplněn mezenchymem
- tělo:
- hlava – smyslové orgány (všichni je nemají, druhotně chybí mlžům)
- svalnatá noha – pohyb
- útrobní vak – obsahuje vnitřní orgány
- chráněn pláštěm ŕ pod ním ŕ plášťová dutina
- okraj pláště vytváří schránku – CaCO3
- schránka – nepárová = ulita (plži)
- párová = lastura (mlži)
- jiné – hlavonožci
- komůrkovitá (loděnka – „živá fosilie“)
- redukovaná (sépie – sépiová kost)
- nebo zcela chybí
- TS – v ústech nebo hltanu je chitinová destička se zoubky = radula ŕ strouhání potravy
- do úst ústí slinné žlázy ŕ zpracování potravy
- ústa – hltan ŕ jícen (u některých rozšířen ŕ vole) ŕ žaludek ŕ slinivkojaterní žl. =
hepatopankreas (enyzymy – trávení) ŕ střevo ŕ řitní otvor (do plášťové dutiny)
- CS – otevřená – krev se vylévá do mezenchymu (vyj.: hlavonožci)
- srdce – uloženo v osrdečníku
- 1 komora, 1-4 síně – podle počtu žaber
- cévy – rozvod živin a O2 ŕ vázán na krevní barvivo
- tělní dutina ŕ hemolymfa = krvomíza
- dýchací barvivo - hemoglobin Fe2+, hemocyanin Cu2+
- nemají krvinky ŕ dých. barvivo rozpuštěno v krvomíze
- DS – vodní ŕ žábry
- suchozemští a druhotně vodní (plovatka, okružák) ŕ plicní vak = prokrvená vnitřní
strana pláště
- VS – metanefridie – většinou jedna ŕ směřuje k osrdečníku, základem je 1 obrvená
nálevka
- NS – gangliová = tvořena zauzlinami v různých částech těla
- u hlavonožců je jsou zauzliny koncentrované směrem k hlavě
- smyslové orgány:
- oči – pohárkové – jen směr osvětlení
- komorové – zaostřují, podobné očím člověka
- někdy statocysta = rovnovážný orgán
- osfradia = čichové receptory , hlavně u vodních
- chemoreceptory ŕ kvalita vody
- PS – většinou gonochoristé (vždy hlavonožci a předožábří plži)
- oplození vždy vnitřní
- vývoj: a) nepřímý – přes larvu – mořští ŕ veliger (plovací plachetka)
sladkovodní ŕ glochidium
b) přímý
Systém
kmen: Měkkýši = Mollusca
podkmen: Paplži = Amphineura
podkmen: Skořápkatci = Conchifera
tř.: Přílipkovci = Monoplacophora
tř.: Plži = Gastropoda
tř.: Mlži = Bivalia
tř.: Hlavonožci = Cephalophora
tř.: Kelnatky = Scaphopoda
---
podkmen: Paplži = Amphineura
- mořští, ploché tělo, hlava bez očí a tykadel
- na hřbetě často destičky CaCO3
- jiné uspořádání NS
w Chroustnatka – Středozemní moře, na kamenech, živí se řasami
---
podkmen: Skořápkatci = Conchifera
r Přílipkovci = Monoplacophora
- velké hloubky, tvar kloboučku
- znovu objeveni ve 20.stol. Mexický záliv

Plži + mlži
ŕ u nás asi 300 druhů
ŕ většinou schránka - 3 vrstvy – vnější vrstva organ. l. = konchiolin
- střední vrstva – CaCO3
- vnitřní vrstva – perleť

r Plži = Gastropoda
- většinou pravotočivá ulita
- noha – u lezoucích – operculum
- slizové žlázy
- u mořských – výrůstky k plování
a) Předožábří – moře
- žábry před srdcem
- na noze trvalé víčko = operculum
w Zavinutec – ulita dříve jako platidlo
w Ostranka – barvivo purpur
w Ušeň – proděravělá ulita, nemá víčko
w Křídlatec
w Homolice – Austrálie , slinové žl. přeměněny na jedové
w Tritonka
w Přílipka
w Kotouč
w Bahenka živorodá – sladkovodní, vajíčka se vyvíjí v plášťové dutině

b) Zadožábří – výhradně v moři
- pestré zabarvení
- žábry za srdcem
- často bez ulity
w Zej obrovský – „mořský zajíc“ – hopkavý pohyb
w Valovka – pouze chladná moře, potrava kytovců
c) Plicnatí – dýchají plicním vakem ŕ i vodní
1) Spodnoocí – vodní, mají 1 pár tykadel ŕ oči na bázi
w Okružák ploský – plochá ulita, často v akváriích ŕ redukce řas
w Plovatka bahenní – špičatá věžovitá ulita
w Bahnatka malá - mezihostitel motolic
2) Stopkoocí – pouze suchozemští, 2 páry tykadel ŕ na konci delšího páru
zatažitelné oči
- dočasné víčko
w Hlemýžď zahradní = Helix pomatia
- obojetná pohl. žl. = ovotestis
- při páření výměna spermií ŕ skladovány v zásobníku ŕ dozrání
vajíček ŕ oplodnění
- 6-8let, rychlost: 1m/1min
w Páskovka keřová
w Suchomilka – drobná proužkatá ulita
- typická rpo vápencové podklady
- mezihostitel motolice kopinaté
w Jantarka – průhledná žlutá ulita, u vody
w Závornatka – špičatá ulita
w Plamatka – různé barvy, žíhaná
plži bez ulity:
v slimáci – dýchací otvor vzadu
w Slimák
w Modranka karpatská
w Slimáček zahradní
v plzáci – dýchací otvor vpředu, variabilní zbarvení

r Mlži = Bivalia
- výhradně ve vodě, redukovaná hlava ŕ nemají oči
- schránka lastura ŕ spojeny vazy + lišty + zoubky č zámek (ovládán svaly – svěrači
- dýchání : 2 páry žaber
- většinou mikrofágové ŕ mikropotrava ŕ filtrací H2O ŕ koluje plášťovou dutinou
- gonochoristé

sladkovodní:
w Perlotvorka říční – vzácný druh
v moři:
w Perlotvorka mořská – tvorba perel = obranná fce
w Slávka jedlá – černá lastura
- přisedlá pomocí Byssových vláken
- jedlá, ale hromadí těžké kovy ŕ nebezpečí otravy
w Kyjovka – tenké lastury
w Ústřice – konzumace za syrova
w Hřebenatka – má oči, může se pohybovat, potrava hvězdic
w Srdcovka
w Šášeň – 20cm, vrtá chodby do dřeva
w Skulař – vrtá chodby do skal, vylučuje kyselinu
w Střenka
w Zéva obrovská – 1,5m, 60kg, korálové ostrovy
u nás:
w Škeble rybničná
w Velevrub malířský
w Perlorodka říční - Šumava, povodí Otavy a Blanice
- glochidie na pstruzích
w Hrachovka
w Okružanka – zahrabaná v písku
- pečuje o mláďata

r Hlavonožci = Cephalopoda
- nejdokonalejší skupina
- hlava, 8 nebo 4 chapadla ŕ přeměnou z nohy
- zbytek nohy ŕ svalnatá nálevka
- pohyb – vystříknutí vody z nálevky
- kožní lem ŕ ploutvička
- pomocí chapadel
- hektokotylus – rameno s rozmnožovací fcí ŕ kopulační orgán
dravci ŕ redukce schránky
ŕ komorové oči
ŕ „mozek“ ŕ splynutí zauzlin – uložen v chrupavčitém pouzdře, schopnost učení
- dýchání – 1-2 páry žaber
- CS – téměř uzavřená (počet předsíní = počet žaber)
- pohl. dimorfismus (sameček je menší)
- rozmnožování – pouze pohlavní
- přenos spermií hektokotylovým ramenem
- samice hlídá nakladená vajíčka
- přímý vývoj
w Oliheň
w Sépie
w Loděnka = Nautillus
w Chobotnice
w Krakatice

a) Čtyřžábří – staré primitivní ŕ živá fosilie
- ulita s větším počtem komůrek ŕ živočich až v poslední
w Loděnka hlubinná = Nautillus
b) Dvoužábří – většinou bez ulity
- pokožka obsahuje pigmentové buňky ŕ mění barvy
- u řitního otvoru vývod sépiové = inkoustové žl. ŕ při nebezpečí ŕ vystřikují tmavou
tekutinu
v 10 chapadel – mají ploutvičku
w Sépie – má sépiovou kost ŕ zbytek schránky
w Oliheň – do 0,5m – Středozemní moře
w Krakatice = kalmar – 20-40m, potrava pro vorvaně
v 8 chapadel – bez ploutvičky
w Chobotnice – pobřezní
- modrokoroužkovaná – nebezpečná – smrtelně jedovatá,
Austrálie
w Argonaut pelagický – samice staví pro vajíčka papírovou ozdobnou
schránku
- samice 25cm, samec 1cm
vymřelí:
w Belemiti
w Amoniti – druhohorách dominovali

r Kelnatky = Scaphopoda
- mořští – bahno, písek
- schránka podobná klu, na obou stranách otevřená
w Kelnatka obecná – 3-4cm. Středozemní moře, Atlantik
---
kmen: Sumýšovci = Sipunculida
- válcovité nečlánkované tělo, vpředu zatažitelný rypáček s věncem tykadel ŕ razí si cestu bahnem nebo pískem
- příbuzní měkkýšů i kroužkovců
---
kmen: Rypohlavci = Echiurida
w Rypohlavec dvouhlavý – 2 „hlavy“, výrazný pohl. dimorfismus (samice 15cm, samec 1-3mm ŕ cizopazí ve jecovodech, na těle a chobotu samice ŕ průběžné oplodňování)
kmen: Kroužkovci = Annelida
- tělo rozděleno na stejné články = homonomní segmentace
- přepážky = dissipimenty
- v každém článku (vyj.: 1.a poslední):
- 1pár coelomových váčků s tekutinou ŕ hydroskelet
- 1pár nervových zauzlin
- 1pár bylučovacích orgánů = metanefridií (2 obrvené nálevky)
- pokožka s kutikulou z bílkoviny kolagenu
- kožně-svalový vak
- dýchají celým povrchem těla nebo mnohoštětinatci žábrami
- CS – uzavřená, hřbetní a břišní céva
- dýchací barviva: červený hemoglobin, zelený chlorokruolin (Fe)
- NS – žebříčkovitá
- zauzliny v každém článku ŕ největší v hlavě

- PS – gonochoristé a hermafroditi
- většinou vnější oplození
- vývoj – přímý – sladkovodní, suchozemští
- nepřímý – mořští, larva trochofora
- regenerační schopnost

Systém:
podkmen: Bezopaskovci = Aclitellata
tř.: Mnohoštětinatci = Polychaeta
podtř.: Bloudivci = Errantia
podtř.: Sedivci = Sedentaria
podkmen: Opaskovci = Clitellata
tř.: Máloštětinatci = Oligochaeta
tř.: Pijavky = Hirudinea

r Mnohoštětinatci = Polychaeta
- mořští
- na přídi těla: tykadla, makadla
- panožky = parapodia
- nepřímý vývoj ŕ larva trochofora
a) Bloudivci – volně se pohybují
w Nereidka
w Palolo zelený – rozmnožování řízeno měsícem ŕ vždy na podzim se odděluje zadní
část těla s pohl. buňkami ŕ vyplouvá k hladině ŕ oplození ŕ
přední část těla regeneruje
w Afroditka – „mořská housenka“
- duhová barva, žije mezi kameny
b) Sedivci – rourky na dně moří
w Rournatec - 20cm, Středozemní moře
w Pískovník rybářský

r Opaskovci = Clitellata
- mají opasek = cliterum – rozmonožovací fce ŕ při páření přenos spermií + tvorba kokonu (obal vajíček)
a) Máloštětinatci – trvalý opasek
w Žížala obecná = Lubricus terrestis – nazelenalé střevo ŕ střevní řasa Typhlosolis
ŕ zvětšuje povrch střeva + chloragogenní buňky (epitel) – ukládání odpadních l.
- půdotvorný význam
- rousnice – až 30cm
w Žížala hnojná
w Žížala podhorská – světélkující sliz
w Roupice – v půdě
w Nitěnky – špinavá voda, přední část těla zavrtána v bahně, potrava ryb
w Naidky
w Potočnice račí – ektoparazit na žábrách raka
b) Pijavky – opasek jen v období rozmnožování
- bez štětin, stálý počet tělních článků (33)
- vnější sekventace zmnožená
- přísavky – přední a zadní
- u nás pouze vodní, v tropech i suchozemské
- dravci :
w Pijavka koňská
w Hltanovka bahenní
- paraziti:
w Pijavka lékařská – „pouštění žilou“
- živí se krví obratlovců
- střevo se slepými výběžky
- ve slinách hirudin zabraňující srážení krve
- vzácná (J Morava)
w Chobotnatka rybí