Vlk obecný

Vzhled

Od svého příbuzného, psa domácího, se liší v několika rysech. Má břicho jakoby zatažené dovnitř, hubenější nohy a malé tlapy. Vlka zdobí až po paty dlouhý chlupatý ocas. V poměru s hlavou má dlouhý a špičatý čenich. Barva, délka a hustota srsti je u vlků velmi variabilní. Barva se pohybuje od žlutavé až po rezavě hnědou na zádech a bílou až bílošedou na břiše. Vždy je přizpůsobena podnebí, ve kterém jedinec žije.

Způsob života

Smečka se pohybuje velmi zajímavě. Podobně jako indiáni, vlci chodí blízko za sebou a našlapují do stop vlků, kteří šli před nimi. I zkušený znalec tak velmi obtížně pozná, s kolika vlků se vlastně smečka skládá. Právě stopaři patří mezi několik málo bytostí, které se po vlčí stopě vydají. Vlci totiž většině zvířat nahání hrůzu. Dokonce i jejich příbuzným psům domácím. Ani ti se po jeho stopě nevydají.

Rozšíření

Původně obýval celý evropský kontinent. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen. Ve Velké Británii a Irsku vyhynul v průběhu 15. až 18. století. V západní Evropě žije jen velmi ostrůvkovitě. Obývá především rozsáhlé lesní oblasti Ruska, Polska a Ukrajiny. Vyskytuje se ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech, na Apeninském a Pyrenejském poloostrově.

Čím se živí

Vlk, stejně jako další druhy velkých šelem, stojí na vrcholu pomyslné potravní pyramidy a nemá přirozené nepřátele. Potravní spektrum vlka sahá od drobných savců až k losu nebo bizonovi. Nejdůležitější složkou vlčí potravy jsou v Karpatech jsou jeleni, méně zastoupeni bývají zpravidla srnci nebo divoká prasata. Vše ale záleží na místní potravní nabídce. Například na východním Slovensku nebo v Itálii je nejčastější kořistí prase divoké, v nově osídlených oblastech v Německu srnec a v severním Bělorusku zajíc.

Rozmnožování

U starších vlků začíná doba rozmnožování v prosinci a končí v únoru. Pokud se mu v této době podaří najít nějakou samici a spářit se s ní, může za 64 dní očekávat mladé. Samice přivede na svět 4–6 slepých mláďat. Vždy si najde bezpečné místo někde hluboko v lese. Po poněkud rozpačitém začátku se začnou mláďata velmi rychle vyvíjet. Jsou velmi hravá a veselá, chovají se úplně stejně jako štěňata jejich domestikovaného příbuzného. Matka se o mláďata stará velmi pečlivě, nejen co se týče potravy, ale i hygieny. Dává si velký pozor, aby nikomu neprozradila jejich úkryt. Pokud jsou mláďata v nebezpečí přenáší je matka v tlamě jinam. Mláďata dospívají až ve třech letech.