Vodní režim rostlin

- v rostlinných pletivech
- 70 - 80% hmotnosti čerstvé rostliny, vodní rostliny i 95%, zdřevnatělé části rostlin nejvýše 50%, zralá semena 5 - 15%, nejvyšší hodnoty ve vegetačním období
- funkce : rozpouštědlo, transport látek, účast při fotosyntéze, dýchání, ovlivňuje teplotu (termoregulační fce) , nezbytná pro činnost řady sloučenin – bílkovin, růst organismů
-
Vodní režim – hospodaření rostliny s vodou

A) Příjem – vyšší rostliny pomocí kořenových vlásků (přes kořenové vlásky, kůru až do středového válce a tam do cévních svazků), nižší celým povrchem těla
A1) Difúze – pronikání látek v vodě z míst s vyšší koncentrací do míst s nižší koncentrací
A2) Osmóza - podobá se difúzi, rozdíl je v tom, že membrána propouští vodu, ale špatně propouští v ní rozpuštěné látky
- Turgor – je to tlak, který vzniká v důsledku příjmu vody a tlačí na buněčnou stěnu, tím se zvětšuje vakuola
- Hypertonické prostředí – okolí má vysokou koncentraci, než má samotná buňka, voda je vysávána ven z buňky. Plazmolýza – zmenšuje se protoplast a odděluje se od buněčné stěny.
- Hypotonické prostředí – v okolí je menší koncentrace látek, než v samotné buňce, například zralé třešně. Plazmoptýza
A3) Bobtnání – (hydratace) hlavně u dělivých pletiv, dochází k chemické vazbě vody
B) Transport – vedení vody
- cévní svazky (floém - lýko, sítkovice, asimilační proud, xylém – dřevo, cévy, cévice, transpirační proud)
- podílí se na něm difúze a osmóza, pomocí nich se dostane vodorovně do cévních svazků, potom je pomocí kořenového vztlaku přemisťována
- Kořenový vztlak – aktivní proces, kterým je transportována voda a v ní rozpuštěné látky z kořenu do nadzemní části, nejsilnější je na jaře
- Savá síla, koheze – nepřetržitost vodního sloupce, adheze – přilnavost vody, gutace – výdej vody v kapkách, krvácení – míza
C) Výdej – při něm je vody umisťována do houbového parenchymu
- Transpirace :
- stomatární, průduchová – většina vody přes průduchy
- kutikulární – přes pokožku
- lenticelární – přes čočinky, když je průduch uzavřen
- Regulace průduchů :
- ve dne otevřené, v noci uzavřené, při teplotě pod O˚C nebo nad 25˚C taktéž uzavřené
- ionty draslíku, hormony rostlin, štěpení škrobu
- Podmínky transpirace :
- velikost kořenového systému
- velikost nadzemní části
- množství vody v okolí
- tvar a velikost listu
- světlo – více světla, více vydané vody
- teplota – více tepla, více vydané vody
- vítr
- Pohyb vody s rozpuštěnými minerálními látkami od rhizodermis ke xylému cévního svazku :
1. symplastická cesta – z buňky do buňky přes membrány a cytoplazmu. Pomalý, vyžaduje dodání energie, na kratší vzdálenosti.
2. apoplastická cesta – pohyb pouze buněčnými stěnami a volnými mezibuněčnými prostorami. Rychlý, nevyžaduje přísun energie.
- Význam transpirace :
- fyziologicky významný proces odpařování vody z nadzemních orgánů rostliny, zejména z listů
- termoregulační význam, asimilační, transport vody a živin, hospodaření s CO2
Vodní bilance
- příjem menší než spotřeba – vzniká vodní stres, rostlina začíná vadnout