Vznik a vývoj buněk, jednobuněčné organismy

- geologické éry-vývoj v nich
- bakterie, sinice, řasy a prvoci

Předgeologické období - 4,6-4 mld.let
- vytvoření žhavé planety bez zemské kůry a atmosféry
- postupné vytvoření plynného obalu země
- voda dlouho jako pára pak s ochlazováním se pára sráží a vzniká voda
- pak se postupem času vytvořily obaly země
Prahory
- 2,6mld.let – 570 mil.let
- vznik štítů a tabulí, pevnina Pangea a oceán Panthalosa
- příznivé podmínky pro rozvoj rostlin(mnohobuněčné řasy a primitivní mnohodobé organismy(žahavci, korály, červi, ploštěnci, hlísti))
- život ještě vázán na vodu ale kyslík se dostává do vzduchu
- vznik eukariotní buňky
Prvohory
- 570 – 230 mil.let
- mladší-perm, karbon
- starší-devon, silur, ordovik, kambrium
- devon-kaledonské vrásnění
- mladší-variské vrásnění
- první dochované zkameněliny hlavně trilobit(vůdčí zkamenělina)
- v karbonu se objevují první nahosemenné rostliny vytlačující plavuně, přesličky a kapradiny, ty padají do bažin a vzniká černé uhlí
- první plazy, ryby a obojživelníci
Druhohory
- 230 – 56 mil.let
- období je geologicky klidné
- vznikají pásma usazených hornin
- Pangea na Laurásii a Gondvanu
- Trias – 230 195 mil.let
- rozvoj nahosemenných rostlin-hlavně cykasů
- korály, žahavci, hlavonožci, plži, mlži, plazy
- Jura – 195 – 136 mil.let
- Éra plazů
- První praptáci
- Záplavy druhotným mořem
- Křída – 136 – 65 mil.let
- Alpinsko-himalájské vrásnění(začátek)
- Rozvoj krytosemenných rostlin
- Rozvoj savců a ptáků na konci druhohor vymírají veleještěři
Třetihory
- 65 – 2 mil.let
- na dvě periody-starší(paleogen) a mladší(neogen)
- probíhá alpinsko-himalájské vrásnění
- nestabilní a neklidné období
- vznik českého středohoří a podkrušnohorského zlomu
- posunutí kontinentů na dnešní polohu
- rozmach krytosemenných rostlin
- hnědé uhlí(odumřelá těla rostlin)
- rozmach ptáků a savců
- před 20 mil. lety předchůdce člověka proconsul
Čtvrtohory
- 2 mil.let – dnešek
- doznívá alpinsko-himalájské vrásnění
- konečný posun kontinentů
- hlavně nezpevněné sedimentační horniny
- střídání dob ledových a meziledových

Bakterie
Buněčná stěna- cukr a peptid
- udržuje stály tvar a chrání buňku, je volně propustná
PM-dvojvrstvá část smáčivá a nesmáčivá
- polopropustná
Cytoplazma- neutrální vodný roztok
- látky (an)organické a rybozomy(na nich probíhá proteosyntéza)
Jaderný aparát- 1 molekula DNA má schopnost vytvořit kopii sama sebe
Plazmitidy – malé kruhové molekuly DNA
Tvar-kulovité a tyčinkovité
Výživa-heterotrofní
Výskyt – v půdě (rozkladači a nitrobakterie)
- Patogenní(způsobují nemoce)-Streptokoky, salmonela,…….

Sinice
Stavba-jako u bakterie
Jsou schopny fotosyntézy
Výskyt-půda, voda, vzduch, sníh
U nás hlavně v rybníkách, přehradách a v jezerech
Označovány jako plankton

Řasy
Eukariotní, jedno i mnoho buněčné, ve vodě sladké i slané
Význam- produkce kyslíku, součást potravin. Řetězce, krmivo, farmacie, topivo
Červené-v moři, Rosolenka, slepě končící vývojová řada
Hnědé- chaluhy a rozsivky
Zelené- žabí vlas
Krásnoočko-nemá BS

Prvoci
Jednobuněčné organismy, život ve vodě, mechách, člověku, některé druhy tvoří kolonie, částí planktonu, cizopasníci ale jen někteří(zimnička tropická, bičenka poševní, měňavka úplavičná)