Želvy

Jako všechny plazi jsou želvy studenokrevné, a proto jsou závislé na teplejších oblastech světa. Fosilní nálezy svědčí o tom, že želvy se na zemi poprvé objevily asi před 180 miliony let. 6levy žijící na zemi jsou želvy suchozemské. Ty želvy, které žijí v moři jsou mořské. A 3 skupina želv žijících ve sladkých vodách jsou sladkovodní. Dnes existuje na světe přibližně 240 druhů želv. Nejvíce druhů je sladkovodních a nejméně mořských to je asi jen 7 druhů. Nejvýraznější rys, který odlišuje tuto skupinu je krunýř. Krunýř je rozdělen na dvě půlky horní a spodní. Želvy mají šupinatý tělo a krunýř je pokryt velkými šupiny.

Pod krunýřem- 6elvy sladkovodní mají kvůli plavání blány mezi prsty a ostré drápy k trhání potravy. Mořské želvy mají končetiny přizpůsobené k pádlování. Jenom samičky vylézají každý rok na souš, aby nakladly vajíčka. Samci na břeh nikdy nevylézají. Většina druhů může zastrčit hlavu až do bezpečí krunýře. Jen hlavec plochý má moc velikou hlavu a tak ji má opancéřovanou. 6elvy nemají zuby. Mají však čelisti pokryté pevnou rohovinou.

Smysly- Ačkoliv mnoho želv vidí alespoň krátce spoléhají se na čich. Všechny želvy jsou podobné, ale přesto jsou rozdílný velikostí. Jedna z nejmenších želv je severoamerická klapavka obecná její maximální délka je 12 cm. Naopak kajmanka dravá měří 90 cm. . A kožatka velká měří 1,8 m. Dospělé mořské želvy jsou převážně býložravci.Některé požírají maso např. kožatky mají rádi zejména medúzy.

Čím a jak se živý – Sladkovodní želvy jsou masožravé i všežravé živí se- rybami, hmyzem, pulci, e červy, žábami atd. Částí jsou taky mrchožravé. Některé jsou aktivními lovci a hlídkují ve vodách v honbě za potravou, zatímco ostatní jsou v záloze a číhají na oběť. Mnohé se maskují řasami.

Námluvy- samec má obvykle delší ocas než samička a musí ho strčit pod její krunýř aby ji předal spermie. Když samec narazí na samičku neúnavně ji sleduje a naráží předkem svého krunýře do zadní části krunýře samičky. Dunivé zvuky jsou slyšet na velkou vzdálenost.

Kladení vajec- Všechny želvy kladou vejce. Podle druhu a velikosti kladou 2 až 100 vajec najednou. Vejce jsou podobná ptačím. Nejdříve samička vyhrabe díru, naklade do ní vajíčka, která potom zahrabe a udusá. Samička nechá vejce aby zrála pod teplým sluncem a již se o své potomky nestará. Sladkovodní želvy kladou vajíčka blízko řek a mořské na plážích. 2 až 3 měsíce trvá než se mláďata vylíhnou . Je přitom pozoruhodné že pohlaví může určit teplota při které zrají vajíčka.

Známé pláže- Samičky želv se vracejí každý rok na stejnou pláž aby nakladly vejce. Cestují 1000 i více kilometrů aby se dostali na svou pláž.

Růst- Zpočátku želvy rostou rychle, ale věkem se růst zpomalí. Mořské želvy, které začínají svůj život s 10-12 cm, dosahují po 12 měsících velikosti 20-30 cm. Když dosáhnou dospělého vzrůstu ztrácejí šupiny na vrchním štítu.

Zimní a letní spánek- Mořské želvy se k zimnímu spánku neukládají, přece jen žijí v teplejších vodách. Suchozemské a sladkovodní želvy žijící v chladnějších klimatických oblastech spí zimním spánkem každý rok až několik měsíců. Sladkovodní želvy spí buď v bahně nebo na břehu vod.

Víte že…? -Největší žijící želvou je pacifická kožatka. Jeden druh vážil 865kg a měřil 2,5 m.
- 6elva matama má zbarvení má tvar jako spadlý list, aby splynula s okolím.
- Nejvyššího věku se dožila želva Geochelone Sumiri, která byla přivezena roku 1766 uhynula v roce 1918, když náhodou spadla ze schodů . Zprávy o želvách dosahují až 200 let.
- Během dvoření některé druhy mořských želv vydávají řev hlasitější než slon.
- Želva, tzv. želva pižmová, se tak jmenuje proto, že ačkoli měří jen 10 cm tak dokáže vydávat nechutný zápach, který ani dravec nedokáže pozřít.