Tato životodárná tekutina, kterou organismy tolik potřebují, bývá velmi často člověkem znečišťována.A toto znečištění je již natolik závažné, že by se s tím mělo něco dělat. Znečišťování by se mělo zastavit a zároveň likvidovat následky. Druhů znečištění je mnoho od vypouštění splašků přes průmyslové odpady po havárie ropných tankerů. Někteří lidé se snaží tomuto zlu bránit, ale přesto se vždy najde někdo, kdo činí pravý opak. Vždy jsou za tím peníze, každý se snaží ušetřit a peníze získat, avšak na to doplácí životní prostředí.
KYSELÝ DÉŠŤ A JEHO VLIV NA ŽIVOT ZVÍŘAT
Látky, které se uvolňují do vzduchu při spalování fosilních paliv, a výfukové plyny automobilů způsobují kyselý déšť. Ten vážně narušuje ekologickou rovnováhu lesů. Kyselý déšť není nic neobvyklého. Každý déšť, který dopadá na zem, má určitou přirozenou kyselost.Deště, které se mnohde snášejí, převyšují tuto kyselost tisíckrát převyšují a mohou vážně škodit životnímu prostředí.
Příčiny kyselého deště: Před 300 miliony lety zabíraly značnou část země tropické pralesy. Hmota odumřelých obrovských stromů se během milionů let přeměnila na uhlí a ropu,které při spálení zmizí za několik okamžiků. Bohužel ne docela.Dnes tato fosilní paliva používáme výrobě elektrické energie. Spalujeme je, abychom vytopili naše domy, továrny. Spalováním fosilních paliv se bohužel uvolňuje řada škodlivin, které se z vysokých komínů rozptylují do ovzduší.
Co je to kyselý déšť? Při spalování ropy a uhlí vznikají SO2 a NOx . Další NOx a uhlovodíky obsahují výfukové plyny automobilů. To jsou hlavní škodlivé látky. Působením slunečního záření vznikají z NOx a uhlovodíků další nebezpečné látky, jako např. ozón.Tyto látky znovu reagují s NOx a S a v podobě mraků tvoří kyseliny obsahující S a N. Ačkoli je toto nebezpečí známo, průmysl na celém světě se rozvíjí tak rychle bez ohledu na životní prostředí. Následky kyselých dešťů tak trpí i země, které se na jejich vzniku příliš nepodílejí.
Odumírání lesů:
SO2 je příčinou odumírání velkého množství stromů. Stejné účinky mají výfukové plyny. Stromy jsou příliš slabé na to, aby se samy zotavily.. Znečištěné ovzduší výrazně snižuje odolnost proti mrazu, nemocem a plísním. Studie prokázaly, že znečištěné ovzduší zpomaluje růst lesů, na nichž není patrno žádné poškození. Následky do budoucnosti nelze odhadnout.
Otrávená zvířata:
V Norsku, Švédsku, Skotsku, Kanadě a ve východních státech USA uhynuly v krátké době tisíce ryb. Většina z nich na otravu hliníkem, který byl kyselými dešti vyplaven z půdy a dostal se do vody. Zasaženi byli i rybožraví ptáci – orlovci řiční, potáplice, rybáci a morčáci. Značně se zpomalil i nárůst populace některých vzácných savců jako třeba vydry severoamerické. Vysoký obsah hliníku se objevil i v tělech bezobratlých živočichů a ovlivnil rovnováhu celého ekosystému. Dnes prakticky neexistuje na severní polokouli větší oblast, která by nebyla kyselými dešti více či méně poznamenána.
Co děláme proti kyselým dešťům?
Kyselý déšť a jeho důsledky se konečně staly vážným mezinárodním i politickým problémem. Výsledkem jsou například následující opatření:
· V USA jsou přípustné koncentrace škodlivých látek 4 x nižší než ve Velké Británii. Automobily jsou vybaveny katalyzátory, které zadrží 95% NO a uhlovodíků a 75 % oxidů dusíku.
· K prvním opatřením na zneutralizování kyselého prostředí patřilo rozprašování vápna nad jezery a lesy ve Švédsku a Německu. Dnes není v Evropě země nepoznamenaná kyselými dešti.
· 10 evropských zemí snížilo o 30 % množství sirných sloučenin vylučovaných z elektráren.
· Ropný průmysl investoval miliony do výroby bezolovnatého benzínu. 1/8 automobilů na něj může dnes jezdit bez jakékoli úpravy. Počet automobilů ale neustále stoupá a ani bezolovnaté výfukové plyny nejsou pro přírodu zdaleka neškodné.
Ochrana sladkých vod
V posledních 50 letech naše vody trpí silným znečišťováním. Mnoho zajímavých druhů zvířat je dnes ohroženo vyhubením právě proto, že je ničeno jejich životní prostředí. Mnohé řeky dnes obsahují odpadní látky z domácností, průmyslu a zemědělství. Vodní toky s sebou nesou škodlivé látky přes celé kontinenty, přitom ničí životní prostředí živočichů a nakonec znečišťují i moře.
Důvody znečištění:
Kvalita našich tekoucích vod se od 70. let drasticky zhoršila. Denně jsou prameny sladké vody znečišťovány novými, komplexnějšími a silnějšími jedy. 4000 km toků bylo shledáno zcela bez života.
CIVILIZAČNÍ MLÝN: v r. 1989 bylo pouze ve Velké Británii vylito 1,4 mld litrů odpadů přímo do řek. Jedovaté látky podporují růst odpadních hub – skupina bakterií žijící z organického odpadu. Přichycují se na zelené rostliny a ovlivňují i živočichy, kteří jsou velmi důležití v rámci potravního řetězce. Nedostatek kyslíku způsobuje jejich smrt.
PRŮMYSL: do evropských řek jsou každoročně vylévány miliony tun stříbra, mědi, olova, zinku i arsenu. Také škodliviny obsažené v dešťové vodě se usazují v řekách. Obrovské množství SO2 je uvolňováno do vzduchu spalováním fosilních paliv. Jelikož je SO2 rozpustný ve vodě, vrací se zpět ve formě kyselých dešťů.
ZEMĚDĚLSTVÍ: Pesticidy, umělá hnojiva a herbicidy při deštích prosakují do řek. Pronikání pesticidů vede k ničení planktonu a ohrožuje vodní korýše i měkkýše. Používání průmyslových hnojiv má neblahé následky. Dusičnany se částečně přeměňují v dusitany a jsou škodlivé přirozeným společenstvům i člověku. Pokud se dostanou do potravin, působí vážné poruchy především u malých dětí.
Nadměrný růst řas:
Nadbytek velkého množství dusíkatých a fosforečných látek z čisticích stanic, průmyslových závodů a zemědělství působí tzv. „eutrofizaci“ vody. Ta je příčinou vysokého obsahu ve vodách a růstu rostlin, zvláště řas. Řasy zaplňují vody plné živných látek a pokrývají jejich hladiny, takže pod hladinu neproniká světlo. Rostliny odumírají, přičemž spotřebovávají poslední zbytky kyslíku ve vodě, což vede k zadušení mnohých živočichů.
Působení na živočišnou říši:
Nejrůznější druhy konzumních ryb jako první utrpí škody při znečištění vody. Pstruzi a lososi potřebují chladnou vodu, bohatou na kyslík. V mnoha řekách Evropy jsou teď stavy těchto ryb takřka nulové. Také kapři, štiky, líni a cejni žijící v mělčích teplejších vodách jsou poškozovány škodlivými látkami, které se rozpouštějí ve vodě. V Anglii je cejn takřka vyhubený druh. Populace úhořů v evropských řekách téměř vymizely, a to pravděpodobně kvůli odpadním látkám, které byly obsaženy ve vodách. Velký obsah anorganických solí, zejména olova, zinku, mědi, rtuti, stříbra, niklu a kadmia, rozrušuje sliz na žábrách, a proto ryby nemohou dýchat.
Znečišťování řek – celosvětový problém
Západní Evropa: Rýn protéká 5 velkými průmyslovými státy, a proto je nejvíce znečištěnou řekou Evropy. Každý den se touto cestou vlévají tuny jedovatých těžkých kovů do Severního moře. V r. 1986 vypustila továrna Sandoz u Basileje vysoce jedovaté chemikálie do Rýna, čímž způsobila ekologickou katastrofu. Řeka přenesla jed Francií, Německem a Nizozemím a usmrtila prakticky vše živé. Úplné ozdravení bude trvat ještě celá desetiletí.
Indie: Ganga je pro Indy posvátná a podle tradice se mrtví pohřbívají do vody této řeky. Protože podél řeky žije 200 mil. Lidí, její samočisticí funkce se již neobnovuje. Indická vláda zahájila program na udržování čistoty této řeky. Tak je nyní u Varanasi každoročně spáleno 35 000 těl. Program zahajuje také využití odpadu, který dříve končil v řece.
Velká Británie: Po zavedení přísné kontroly odpadů a modernějších čisticích zařízení mohou nyní v Temži žít lososi a patří mezi nejčistší řeky Evropy protékající velkoměsty. Nicméně také v Temži dochází k udušení populací ryb. K tomu všemu ještě přistupuje stále rostoucí spotřeba vody obyvateli měst.
Co můžeme udělat sami?
· Nelijte žádné zbytky barev na vlasy, bělidla, léky nebo použitý motorový olej do odpadu
· Vyhledávejte bezfosfátové čisticí prostředky a nekupujte žádné produkty, které vyrábějí koncerny znečišťující životní prostředí
· Podporujte světová hnutí na ochranu prostředí
· Pomáhejte šířit informace o průmyslových činnostech a postupech znečištění
· Zasazujte se o modernizaci čisticích zařízení a zavedení nových technologií
OCHRANA ŽIVOTA V RYBNÍCÍCH
Tůně a rybníky kolem sebe shromažďují jedinečné společenství různých druhů: zářivé lesklé vážky i skrytě žijící hady. Jedná se však o prostředí jemně vyvážené a velmi citlivé. V posledních letech se vodní plochy plné žab a kosatců staly vzácnými. Řada jich byla vysušena, jiné otráveny, některé se změnily ve skládky odpadků. Je to domov pro mnoho živočichů, kteří jsou vázáni na sladkou vodu a její teplotní výkyvy jim vyhovující. Rybníky jsou též potřebné pro rozmnožování např. vážek nebo žab. Rostliny vyrábí kyslík pouze ve dne, v noci část kyslíku opět spotřebovávají. Pokud se rostliny přemnoží, je v rybníce nedostatek kyslíku a větší živočichové (jako ryby) tu nepřežijí. Menší rybníky mají méně O2 než větší, protože teplá voda méně zadržuje O2. Čím je nádrž menší, tím je tato rovnováha citlivější a snáze narušitelná.
ZNEČIŠTĚNÍ MOŘÍ A JEHO DŮSLEDKY
Odpady a jedovaté látky, které lidé vypouštějí do moře, představují smrtelné nebezpečí pro mořská zvířata i rostliny a jejich důsledky se zákonitě obracejí i proti naší civilizaci. Moře a oceány pokrývají přes 78 % povrchu naší planety a pod hladinou skrývají neuvěřitelně bohatý život. Z moře přichází 23 % všech bílkovin tvořící potravu lidstva. Neustálým znečišťováním tohoto nenahraditelného ekosystému si lidstvo „podřezává větev, na které dosud sedí“.
Znečišťování moří a potravní řetězec:
Základem všeho života je fytoplankton – drobné volně plovoucí řasy. Mezi těmito řasami žijí drobní živočichové – zooplankton. Zooplankton tvoří potravu ryb, od makrel po plejtváka obrovského. Tito živočichové mohou být potravou dalších dravých ryb a ptáků. Jedním z nejvážnějších důsledků znečišťování je hromadění jedů v tělech živočichů. Smutnou zkušenost lidstvo zaznamenalo s prostředkem na hubení hmyzu – DDT, který je z rostlinných i živočišných těl jen velmi obtížně odbouratelný. Jedovaté látky se nejprve dostanou do planktonu, který se jich málo zbavuje nebo vůbec ne. Obdobně jsou na tom živočichové planktonem se živící. Z toho vyplývá, že koncentrace jedů v těle živočichů je tím vyšší, čím dále stojí tato zvířata na konci potravního řetězce.
Odpadky:
Každoročně končí v moři miliony tun odpadů, které sem přivážejí zvláštní lodě. Do vlečených rybářských sítí se každoročně zapletou – a pomalu zahynou – tisíce delfínů, žraloků, želv a ptáků. Odhaduje se, že lana, sítě a nejrůznější plastové předměty způsobí ročně smrt zhruba 100 000 mořských savců a 2 mil. ptáků. Potápění velkých, neskladných předmětů na dno znemožňuje zvláštním uklízecím lodím čištění dna.
Ropné látky:
Zprávy o ropných katastrofách jsou v tisku velmi časté. Jedna takováto nehoda může mít dalekosáhlé následky pro život v moři i v širokém okolí. V r. 1989 vyteklo při katastrofě lodi Exxon –Valdez při pobřeží Aljašky do moře více než 9 mil. tun ropy, která pokryla mořskou hladinu na ploše zhruba 2 x větší než Berlín. Odhaduje se, že tehdy přišlo o život 36 000 mořských ptáků, 3 000 vyder a 150 orlů. Ropa zbavuje srst a peří živočichů voduvzdornosti, proto zasažená zvířata se utopí nebo zmrznou. Málokdo však ví, že havárie ropných tankerů představují pouze zlomek příčin znečištění moří ropou. Velký podíl na něm mají těžká námořní doprava a rafinerie. Voda znečištěná po mytí nádrží ropných tankerů se má podle zákona shromažďovat a čistit, místo toho se vypouští do moře.
Zemědělství a znečištěná moře:
Stejně vážné ohrožení jako ropné látky představují pro život moří i pesticidy a těžké kovy, zejména rtuť a kadmium, běžně přítomné v odpadních látkách. Menší podniky dosud nemají čisticí zařízení, a tak vypouštění odpady do vody. Pesticidy se do řek dostávají dešťovou vodou a pak odtékají do moře. DDT dokáže některé ryby a korýše zahubit již v koncentraci, kdy na jeden díl této látky připadá bilion dílů vody. Průmyslová hnojiva splavená do řek obsahují vysoké koncentrace fosfátů a dusičnanů, ty působí za tepla na růst řas. Řasy zabraňují přístupu světla a tepla. Bakterie živící se řasami odebírají veliké množství kyslíku. TBT je chemická látka používaná k natírání trupu lodí zabraňující usazování přisedlých živočichů. Když se dostane do vody, zabíjí i larvy měkkýšů a hvězdice.
Zachraňme Severní moře a jeho zvířenu
Jedinečné životní prostředí, které Severní moře poskytuje zvířatům i rostlinám je stále více ohroženo pokračujícím znečišťováním. Severní moře je ze všech stran sevřeno průmyslově nejvyspělejšími státy Evropy. Bezohledné využívání jeho bohatství spolu s vypouštěním jedovatých odpadů do vody přivedly jeho ekosystém na pokraj katastrofy.
Zvířata Severního moře
Ve vodách Severního moře žije asi 170 druhů ryb – tresky, sledi, makrely, držící se na volném moři, v mělkých vodách se vyskytují úhoři, rejnoci a platýsi, v hlubinách žije ďas mořský. Zavítá sem sviňucha obecná, vzácněji i delfín skákavý a žijí tu tuleni. Z bezobratlých zde najdeme zástupce humrů, hub, mořských jehel, hlavonožců a krabů. Při pobřeží žijí mlži, šproti a piskoři.
DŮSLEDKY VYKOŘISŤOVÁNÍ
Severní moře poskytovalo od nepaměti lidem žijícím na jeho pobřeží slušné výdělky. V posledních letech se však zdá, že jeho zdroje jsou vyčerpány. Současné stavy ryb jsou dnes již zlomkem původního počtu Stále větší počet ryb ulovených ve vodách Severního moře je nemocných nebo má některé morfologické vady. Tento stav bezpochyby souvisí s rostoucím znečišťováním moře. Do jeho vod se ukládá dokonce i radioaktivní odpad (zejména vyhořelé palivo z jaderných elektráren), který bude ovlivňovat ekosystém moře po několik století. Jedním z nejvážnějších nebezpečí jsou také havárie tankerů převážejících ropu. Jen z Velké Británie se do vzduchu a pak s deštěm do moře dostává ročně 250 000tun dusíku Většina jedů však pochází přímo z pevniny a do moře se dostává toky řek a kanalizací. 4/5 z celkového množství těžkých kovů jsou do moře přinášeny řekami, stejně jako 70 % zbytků starých olejů. Důsledkem přehnojování polí je nadměrný růst fytoplanktonu. V takovém případě se voda v postižené oblasti pokryje vrstvou řas, což na některá zvířata působí stejně jako jed. Severní moře je zásobárnou potravy pro více než 70 mil. ptáků, kteří jsou ohrožení ropou, jež jim znehodnocuje peří tak, že nemohou létat a zahynou hladem, a navíc decimuje stavy ryb. Rovněž vyrušování hnízdících ptáků má neblahý vliv.
Pokud se lidstvo nespojí a nezačne bojovat proti ničení přírody, znečištění naroste do obrovských rozměrů, které už nebude možno odstranit. Naštěstí v dnešní době je již dost lidí, kteří si toto narůstající nebezpečí uvědomují a něco proti tomu dělají. Kéž by těchto lidí bylo více.
POUŽITÁ LITERATURA:
Encyklopedický slovník, 1993
Encyklopedie DIDEROT (CD-ROM) verze 2000
Encyklopedie zvířat, oddíl Ochrana přírody, karty: 6,9,16,18,41,64.(1997)
25. prosinec 2007
8 780×
2245 slov
