Zoologická zahrada v Praze

Zoologická zahrada byla založena roku 1931 prof. Jiřím Jandou, který byl také jejím prvním ředitelem. Prvními zvířaty, která manželé Jandovi chovali ve svém bytě a později je přestěhovali na zahradu své vilky v Tróji, byli exotičtí ptáci, papoušci, chůvičky, zebřičky, amadiny a několik domácích druhů pěvců (stehlík, číškové, konopky a další). Pro budoucí ZOO byl určen také srnec chovaný v ohradě zahrady; později přibyla lvice (dar majitele cirkusu K. Rebernigg prezidentu Masarykovi k jeho 80. narozeninám). Darů postupně přibývalo. V roce 1932, čtyři měsíce po otevření ZOO pro návštěvníky, zde žilo kolem 100 zvířat, zejména evropských ptáků. Budování zahrady rychle postupovalo, např. v roce 1950 byl dostavěn pavilon opic s venkovními výběhy (první lidoopi zde žili od roku 1951), později voliéra papoušků a velká voliéra dravců (která ve své době patřila k největším stavbám tohoto druhu na světě) a další.

ZOO leží v Trojské kotlině, ve velmi členitém terénu. V areálu se střídají louky, skály a velké vodní plochy. Spodní, vlhčí část odděluje od horní, suché části mohutná skalnatá stěna. Terén vytváří přirozené biotopy, které poskytují chovaným zvířatům optimální podmínky k životu.

Přechod od pojetí ZOO pouze jako zoologického a chovatelského zařízení k vybudování ZOO kulturní instituce s výchovným posláním. Obnova expozic (např. vybudování moderního pavilonu pro želvy obrovské a želvy sloní);

chov kopytníků, zástupců všech kontinentů a klimatických pásem (zakládání druhého chovného stáda žiraf Rothschildových) a udržení chovu druhů ohrožených vyhubením. Obnovení chovu koně Převalského, vzácných druhů antilop, dále chov šelem, vodních ptáků a ještěrů. Vydávání odborného časopisu Gazella (od roku 1975).

Oslavy prvního jarního dne a Mezinárodního dne dětí spojené s bohatým programem, výtvarné soutěže, prázdninová zooškola pro děti trávící léto v Praze (program zahrnuje seznámení s provozem ZOO, s přípravou krmení, s prací veterinárních lékařů ap.). Klub mladých přírodovědců (vzdělává a informuje zájemce o základní péči o zvířata, pořádá terénní kurzy v Podyjí), podíl na zajištění biologické olympiády v celostátním i mezinárodním měřítku, cyklus přednášek a exkurzí; týdenní prázdninový fotografický kurz pro středoškoláky; pořádání řady výstav a prezentací, křtin mláďat; večerní a noční prohlídky ZOO; vydávání tiskovin (např. časopisu Trojský koník, Tamtamy z pražské ZOO); kontaktní ZOO pro děti, možnost „adopce“ vybraných druhů zvířat.

rozloha 58 ha

expoziční část 42 ha

reaklimatizační stanice

koní Převalského v Dobřejově 17 ha

otevřeno je celoročně, denně listopad až únor 9–16 h

březen 9–17 h

duben až květen 9–18 h

červen až srpen 9–19 h

září až říjen 9–18 h

Mají tam taky pandu, která je podobná mývalovi, ale na rozdíl od mývala má červenooranžovou barvu.

Stručná histroie pražské zoo

Z HISTORIE ZOO PRAHA

1881 – V novinách vyšla výzva hraběte Sweerts-Sporka k zřízení zoologické zahrady v Praze, a to u příležitosti sňatku prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky.

1891 – Byl zřízen výbor k ustavení zoologické zahrady v Královské oboře (neuskutečnila se).

1899 – Byl vydán pamětní spis Družstva pro zřízení zoologické a aklimatizační zahrady. Z deseti navrhovaných míst byla vybrána zahrada Kinských na Smíchově - a tím také vše skončilo.

1904 – Na scénu vstoupil středoškolský profesor Jiří Janda, který začal připravovat zoo na Štvanici.

1919 – Na schůzi poradního sboru matematicko-přírodovědeckého při ministerstvu školství a národní osvěty byla zvolena komise, která se ujala přípravných prací k založení pražské zoologické zahrady.

1922 – Velkostatkář Alois Svoboda věnoval pozemky v Troji s tím, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.

1923 – Profesor Jiří Janda byl zmíněným ministerstvem pověřen, aby zahájil přípravné práce k zřízení zoo.

1926 – Vzniklo Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada.

1927 – Koncem roku bylo oploceno 8 hektarů budoucí zoo.

1930 – Majitel cirkusu Rebernigg daroval zoo lvici Šárku. Protože zatím neměla vhodnou ubikaci, žila stejně jako někteří další obyvatelé zoo, v trojské vile prof. Jandy.

1931

– 28. září bylo zpřístupněno „staveniště zoologické zahrady" a za slunného počasí prošli bránou pražské zoo první návštěvníci.

– Byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu.

– Vybudování Jandovy voliéry dravců.

– Příchod vlčice Lotty, prvního zvířete, které se objevilo na území zoo.

– Příchod prvních koní Převalského (Minka a Ali).

1932 – Příchod prvních tygrů (Mitau a Bengali)

1933 – Příchod slona Babyho, hrocha Petra a nosorožce Maxe.

– Narození prvních tygřat.

1934 – Příchod prvních lvů do areálu zoo (Šárka a Ctirad).

– Herec Vlasta Burian daroval zoo lachtany Hýtu a Batula.

1935 – Byl postaven pavilon šelem pod skálou.

1938 – Zaměstnanci zoo začali pořádat cirkusová představení.

– Podařilo se odchovat mládě kondora andského (poprvé na světě).

1940 – Byl vybudován tzv. statek, soustava hospodářských budov.

1941 – Březnová povodeň zasáhla až do pavilonu šelem.

1942 – Bylo odchováno uměle první mládě medvěda ledního na světě (samička Ilun).

1944 – Příchod hrošice Zuzany z rozbombardovaného Berlína.

1950 – Byl dostavěn pavilon opic.

– Přišel první šimpanz, samička Moke.

– Zoo se stává zařízením státní správy pod ÚNV Prahy a dohledem MIO.

1954 – Příchod první žirafy, samice Lenky.

1956 – Byl postaven pavilon malých živočichů.

1959 – Ředitelem Zoo Praha se stal dr. Zdeněk Veselovský. Za jeho vedení se pražská zoo začlenila mezi přední zoo na světě a docílila významných chovatelských a vědeckých úspěchů.

1960 – Pražská zoo je pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského.

1961 – Příchod prvního orangutana, samice Soni.

1963 – Příchod první gorily, samce Titana.

1969 – Pod sněhem se zřítila Jandova voliéra dravců.

1971 – V Praze se konala konference WZO (Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad) za účasti prof. Bernharda Grzimka

– Byl otevřen nový pavilon velkých savců (slonů, hrochů a nosorožců).

– Narodil se orangutan Kama.

1972 – Narodila se první mláďata gepardů (jednalo se o druhý odchov na světě)

1978 – Příchod prvních hrabáčů v historii zoo (Bojsa a Nebojsa)

1991 – Byl otevřen pavilon velkých kočkovitých šelem.

1995 – Byla otevřena nová expozice „Amerika“ a rekonstruované expozice medvědů ledních a baribalů

– V Praze se konala konference EZE (European Association of Zooeducators)

1998 – Otevřen pavilon velkých želv.

1999 – Zbourání pavilonu opic.

2001 – První umělý odchov koně Převalského na světě.

– Byly otevřeny dva nové pavilony – Africký dům a pavilon goril.

– V zoo zasedá EAZA.

2002 – Srpnová povodeň zasáhla téměř polovinu území zoo.

2003 – Příchod dvou nových slonů (samec Nagathan, samice Praya) a samce gorily nížinné Richarda¨

Zoologická zahrada v Praze

U trojského zámku 3/120

171 00 Praha 7 – Trója

Počet chovaných druhů (jedinců)

savci 109 (634)

ptáci 1 179 (782)

plazi 42 (181)

bezobratlí 42 (181)

celkem 378 (přes 1 597)

stav k 1. 1. 2000

Počet ohrožených a chráněných druhů

počet chovaných ohrožených druhů z Červené knihy IUCN 91

do EEP je zapojeno 49 druhů

vedení mezinárodních plemenných knih tří ohrožených druhů

ohrožené druhy fauny ČR 19

Specializace

Chovatelské úspěchy

Odchovy leguánů kubánských, z ptáků tučňáků Humboldtových, zoborožců kaferských, marabuů, kondorů velkých, orlosupů bradatých, supů hnědých, pelikánů bílých, čápů černých, ibisů skalních, tukanů bělolících, jeřábů rajských, několika druhů bažantů, sovic sněžných, plameňáků růžových, hus kuřích a majn Rothschildových;

ze savců odchovy šelem – medvědů ledních, psů pralesních, vlků hřivnatých, gepardů, levhartů obláčkových, tygrů ussurijských, hyen čabrakových, fenků; dále hrabáčů; z kopytníků odchovy antilop sitatung, bongo, adaxů a nyal nížinných, přímorožců šavlorohých, koní Převalského, oslů Kiangů, jelenů milu; z primátů odchov orangutanů, poloopic lemurů vari, lori štíhých, maki trpasličích.

Významné odborné aktivity

– členství v EAZA a v dalších odborných institucích;

– zásluhy o zachování genofondu koní Převalského

(chovná stanice v Dobřejově) a na jeho reintrodukci do přírody

(prováděné přes aklimatizační stanici Tachin Tal v mongolské Gobi).

Chov v pražské ZOO má nejdelší tradici na světě, trvá

nepřetržitě od roku 1932;

– spolupráce na programu repatriace orlosupa bradatého, hraboše severního

panonského a kvakoše nočního;

– vydávání odborného časopisu Gazella (od roku 1975)