Zoologická zahrada, zkráceně zoo, je zařízení pro chov a vystavování zvířat. Má bohatou tradici, protože lidé byli vždy zvědaví a zvídaví. Cizokrajné prvky přírody – zvířata a rostliny – je fascinovaly a přitahovaly jejich pozornost. Nejstarší zařízení, ve kterých panovníci pro svou zábavu chovali exotickou zvěř, existovaly pravděpodobně již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. Jejich pozůstatky byly nalezeny na území Afriky a Asie. Nejstarší byla zřejmě zahrada u Amónova chrámu Dér el-Bahrí v Thébách, kterou založila kolem roku 1500 př. n. l. královna Hatšepsut. Římané chovali zvířata, zejména šelmy a některé kopytníky v obrovských zvěřincích. Nikoli však pro své poučení, nebo že by si cenili rozmanitostí přírody. Důvody byly jiné, cílem lovu živých zvířat a jejich chovu byly kruté hry – gladiátorské zápasy. Římané obdivovali sílu zvířat a bavilo je srovnávat ji se silou a obratností člověka. Například za vlády Marka Ulpia Traiana (žil v letech 98–117) chovali až 11 000 zvířat. Během středověku na tom zvířata nebyla o moc lépe. V Evropě, ale i jinde na světě, bylo módou panovnických dvorů chovat pro potěšení šlechty exotické druhy zvěře. Panovníci a šlechtici si navzájem posílali nákladné dary, mimo jiné i v podobě cizokrajných zvířat. Protože však většinou nikdo nevěděl, jak o ně pečovat a čím je živit, jejich život v zajetí nebýval dlouhý. Lidé odhadovali jejich potřeby podle svých představ, podle pocitů, které v nich zvířata vzbuzovala. Dlouho například považovali gorily za krvelačné šelmy a krmili je syrovým masem. Jak dlouho mohli tito býložraví lidoopi přežít takovou péči, lze si představit.
Častými chovanci královských zvěřinců byli medvědi a lvi, kteří měli vyjadřovat moc a sílu panovníka. Žili zpravidla v hlubokých příkopech, které chránily šlechtická sídla. Nepochybně také vzbuzovali respekt u nevítaných návštěvníků. Zobrazení těchto zvířat bylo součástí mnohých šlechtických znaků a znaků mnoha měst. Mimo to chovali panovníci a šlechta v rozsáhlých oborách lovnou zvěř, zejména kopytníky. Zvěřincem se mohl pochlubit například král Jindřich I. (1100–1135) v Londýně. Ve Francii založil král Ludvík XVI. pro své potěšení roku 1662 zvěřinec ve Versailles. Po Velké francouzské revoluci byla královská atrakce zrušena a 1793 byla zvířata přestěhována do Jardin des Plantes. Zde byla poprvé jejich prohlídka umožněna také veřejnosti.
Roku 1907 založil v německém Stellingenu (dnes je to součást Hamburku) obchodník se zvířaty Carl Hagenbeck (1844–1913) první zoologickou zahradu, ve které byla zvířata umístěna ve volných výbězích, a nikoli v klecích s mřížemi. Tato zahrada byla na svou dobu velmi moderním zařízením, které se snažilo respektovat potřeby zvířat. Její majitel organizoval a podnikal expedice do mnoha zemí, při kterých zvířata nakupoval a lovil. Přírodní bohatství se tenkrát zdálo být neomezené a vystavování cizokrajné zvěře bylo v první řadě stále senzací. Hagenbeck mimo jiné také jezdil po Evropě a ve svém cirkusu předváděl nebývalé množství zvířat, zejména šelem. Pohled na nebezpečná zvířata, samozřejmě umístěná za pevnými mřížemi, stále budila v divácích zvěřince příjemné mrazení v zádech a dávala jim pocit jistoty „pána tvorstva“.
Teprve ve dvacátém století se začal měnit postoj člověka k přírodě a jejím ostatním obyvatelům. A tak se i zoologické zahrady se postupně začínaly měnit v zařízení, které mělo osvětovou funkci, kde se návštěvník nejen pobavil, ale také poučil a dozvěděl něco nového.
U nás byla první zoologická zahrada založena v Liberci v roce 1919. Dnes je na území České republiky 15 zoologických zahrad (na území Slovenské republiky čtyři). V českých zoo se chová téměř 17 000 zvířat. Důležitou náplní každé zoologické zahrady je vědecká a výzkumná práce, jejímž cílem je poznání života zvířat v jejich přirozeném prostředí a snaha připravit jim v zajetí co nejpodobnější podmínky, takové, na které budou reagovat tím nejpřirozenějším způsobem – rozmnožováním. V současné době je nutná co nejtěsnější spolupráce zoologických zahrad celého světa, protože příroda je ohrožená na celé Zemi. Jednotlivé státy se proto nemohou a nechtějí izolovat a ve svém úsilí o záchranu ohrožených druhů spolupracují. Ohrožených druhů stále přibývá a jsou považovány za „nadnárodní majetek“. Jednotlivá zoo si je většinou neprodávají, ale vyměňují, mají význam jako genetické banky a jsou zároveň světovými centry ekologické výchovy. Často jsou bohužel také posledním útočištěm, kde divoká zvířata přebývají. Proto se zoo nezaměřují pouze na vlastní provoz, ale mnohé se zapojují se do ochranářských akcí, které se uskutečňují přímo v přírodě. Již minula doba, kdy zahrady doplňovaly stavy zvěře odchytem z volné přírody. Dnes naopak zvířata přírodě vracejí. Součástí mnohých zoo jsou proto chovné stanice vybudované mimo zoologickou zahradu. Zde se zvířata rozmnožují v klidu, v podmínkách kontrolovaných odborníky a nerušena návštěvníky. Má-li chov úspěch a skupina se zdárně rozrůstá, lze uvažovat o vypuštění některých druhů zpět do přírody. Tomuto procesu se říká reintrodukce a uskutečňuje se na základě dohod s mezinárodními odbornými institucemi, které se zabývají ochranou přírody. Tyto cíle jsou součástí programů zaměřených na ochranu ohrožených druhů zvířat a přírody vůbec. Do mezinárodních programů chovu ohrožených druhů zvířat je zapojena většina zoologických zahrad v ČR. Například od roku 1959 je zoologická zahrada v Praze pověřena řízením chovu koně Převalského v celosvětovém měřítku a vede jeho mezinárodní plemennou knihu.
V roce 1990 vznikla v Bratislavě Unie českých a slovenských zoologických zahrad, která je řádným členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Čeští a slovenští odborníci se tak zapojili do práce v mezinárodních týmech. Pracují jako členové komisí v rámci Evropy, jsou členy významných ochranářských organizací celého světa a podílejí se na řízení chovů ohrožených druhů zvířat. V nizozemském městě Amsterodamu sídlí skupina odborníků, kteří sledují a řídí chovné programy dalších vybraných druhů. Tyto chovy se uskutečňují v zoologických zahradách. Akce se nazývá Evropské chovné programy a její zkratka je EEP (z anglického názvu Evropan Endangered Species Programme.) K prosinci roku 1996 existovalo těchto programů 123.
Člověk bezhlavým drancováním přírodních zdrojů, ke kterým patří také bohatství žijících druhů živočichů, nenávratně vyhubil nebo přispěl k vyhubení mnoha z nich. Již nikdy je neuvidíme živé. Ale postupně se přece jen učíme, už nejsme tak bezohlední a zaslepení. Víme, že nejen člověk má právo na život. Svá práva mají všichni žijící tvorové. Aby byl člověk skutečně primus, první na vývojovém žebříčku přírody, musí pochopit a uznat, že „být pánem tvorstva“ zní sice hezky, ale znamená to nejen brát, ale i dávat. Je v tom zakódována v první řadě zodpovědnost k druhým! Nemůžeme už připustit další vybíjení. Co by po nás zůstalo? Jenom pole a farmy, kde se chovají jatečná zvířata? Kde se „vyrábí maso“?! K životu patří nejen jídlo, ale také poznání, vzdělání. Proto je třeba zachovat bohatství přírody, abychom se z něj poučili nejen my, ale i naše děti, generace, které přijdou po nás. A potom, nezapomínejme, že na přírodě a jejích zdrojích stále ještě závisí naše přežití. Zoologické zahrady jsou instituce, kde máme šanci se mnohé naučit.
Je zřejmé, že cílem současné moderní zoologické zahrady už dávno není vzbuzovat senzaci předváděním exotických druhů zvířat ani vyvolávat u návštěvníků lehké mrazení v zádech při pohledu na ostré drápy a hrozivě vyhlížející zuby šelem. Moderní zoo je instituce, která přispívá ke vzdělání a výchově lidí, zejména mládeže. Jenom poznání, osvěta a vzdělání může vzbudit a prohloubit zájem člověka o přírodu, ze které vyšel. Proto se moderní zoologické zahrady zaměřují na návštěvníky. Snaží se vyvolat jejich zájem o přírodu nejen tím, že uspokojí jejich zvědavost. Předvádějí kolekce vystavených zvířat, ale zároveň připravují mnoho akcí, kterými zapojí návštěvníky, zejména děti, do života zoo. Nenásilně tak obracejí zájem člověka k přírodě. O zoologických zahradách, jejich cílech, chovaných zvířatech, odborných činnostech a akcích, které jednotlivé české zoologické zahrady připravují pro své návštěvníky, informuje připojený přehled.
9. květen 2008
6 651×
1236 slov
