Literární prostředky (souhrn pojmů)

Verš - jeden řádek díla, výrazné rytmické uspořádání
Stopa - stavební jednotka verše (trochej, jamb, spondej, daktyl)
Rým - zvuková shoda dvou konců slov na konci veršů/podveršů (sdružený- aabb, střídavý- abab, obkročný- abba, postupný- abc/abc, přerývaný- abcb, tirádový- aaaa)
Strofa - sloka, vzniká spojením jednotlivých veršů, obvykle myšlenkový celek
Motiv - nejmenší stavební a významová složka literárního díla (dynamický, statický)
Téma - výsek skutečnosti zobrazovaný dílem, skládá se z motivů, záleží na výběru a řazení motivů
Leitmotiv - vůdčí motiv prostupující celé dílo
Slohový postup - způsob podání či zpracování určitého tématu (informační, vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový, výkladový)
Volný verš - zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj. ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek, ani se v něm nevyskytuje konstantní počet slabik ve verši
Sylabický verš - je dán pouze počet slabik
Chronologická kompozice - příběh je psán v časové posloupnosti
Retrospektivní kompozice - nejdříve výsledek děje, poté co následovala před tím
Rámcová kompozice - jednotlivé příběhy v příběhu hlavním
Gradace - stupňuje se myšlenková a emocionální intenzita díla (opak retardace)
Nevlastní přímá řeč - vyjádření vnitřního monologu, bez uvozovek
Nepřímá řeč - Pavel řekl, že tady nemůže zůstat.
Polopřímá řeč - Pavel sáhl na její ruku, ne, tady nemůžu zůstat.
„Er-forma“ - objektivní vypravěč, 3. os.
„Ich-forma“ - subjektivní vypravěč, 1. os.
Dialog - rozhovor
Monolog - samomluva
Scénická poznámka - u dramatu, popis, co která postava dělá
Lyrický subjekt- zástupce vypravěče v poezii
Vševědoucí vypravěč - stojí mimo děj, ví o všech postavách vše
Autostylizace - autor do postavy vnáší vlastní charakterové/ vzhledové vlastnosti
Titulní hrdina - hlavní postava
Slohově zabarvený výraz - hovorová, odborná, básnická slova/výrazy
Lyrika - literární druh, který nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky
Epika - literární druh, který má děj, je na něm založený (velká, střední, malá)
Píseň - kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem (lid. slovesnost)
Óda - oslavná, radostná báseň (hymnus- oslava boha, národa)
Elegie - báseň vyjadřující smutek (žalozpěv)
Epigram - krátká, satirická báseň, ostře se vyjadřující k nějaké události
Balada - báseň tematicky zaměřená na zachycení marného lidského zápasu se životem
Villonská balada - 3 desetiveršové sloky, každá zakončena refrénem
Romance - opozici k baladě
Poema - rozsáhlá báseň, děj je potlačen na úkor popisu citů, nálad
Sonet - básnická forma ze 14 veršů ve 4 strofách (renesance)
Epos - rozsáhlé chronologické vyprávění, zásahy bohů, mytologických postav
Román - prozaický text, složitá výstavba, mnoho zápletek, mnoho postav
Kronika - chronologický záznam historických událostí
Novela - žánr střední epiky, méně postav a zápletek
Povídka - kratší prozaický útvar, jednoduchý děj
Legenda - na pomezí velké a střední epiky, pojednává o životě světců
Pověst - postavy čí místo děje jsou zcela konkrétní
Bajka - veršovaný či prozaický alegorický příběh, osoby nahrazují zvířata a věci, na konci ponaučení
Báje - mýtus, příběhy o vzniku světa/lidstva, objevují se bohové
Anekdota - nejdrobnější epický útvar, nečekaný konec
Esej - nepříliš dlouhý text, zabývá se povětšinou kulturní, politickou či filosofickou otázkou
Fejeton - drobný publicistický žánr, jasné subjektivní rysy
Drama - divadelní hra, má děj, určeno pro jevištní provedení, člení se na akty, scény a výstupy
Fraška - dramatický žánr, náboženská/morální tématika
Spor - básnické výstupy, dvě znepřátelené strany dostávají do hádky o svou pravdu
Kaligram - ideogram, báseň, jejíž písmena a slova jsou uspořádána typograficky do určitého obrazce
Metafora - přenesení významu na základě vnější podobnosti
Metonymie - přenesení významu na základě vnitřní, věcné spojitosti
Personifikace - lidské vlastnosti a činnosti přenášíme na neživé věci/zvířata
Přirovnání - porovnání dvou jevů na základě společné vlastnosti
Oxymóron - spojení slov protichůdného významu
Hyperbola - zveličení
Eufemismus - zjemnění
Ironie - skutečný význam je opačný vyjádřenému
Epiteton - básnický přívlastek (subjektivní hodnocení)
Anafora - opakování slov na začátku blízkých celků
Epifora - opakování slov na konci blízkých celků
Apostrofa - řečnické oslovení
Apoziopeze - nedokončená výpověď
Elipsa - výpustka
Inverze - přehození slovosledu
Poetismus - slovo přetvořené či vymyšlené tak, aby vyhovovalo formě básně
Zvukomalba - snaha vyjádřit zvuk pomocí slov
Parafráze - výstižné a jasné vyjádření nějakého stavu nebo převyprávění textu vlastními slovy
Plagiát - umělecké nebo vědecké dílo, jež někdo jiný než skutečný autor neprávem vydává za své
Citát - doslovné znění z díla spisovatele, anebo doslovně opakovaný výrok
Metatext - označuje jakýkoliv druh textu, který je odvozen od textu jiného
Aluze - v rámci strukturalistické teorie odkaz na jiný text nebo společenskou realitu
Archaismus - zastaralý výraz
Termín - odborný výraz
Historismus - je umělecký směr 19. Století
Pejorativum - hanlivý výraz
Eufonie - libozvuk či libozvučnost je umělecky působivé uspořádání hlásek nebo jejich skupin ve verši a jejich následné opakování
Fabule - příčinné souvislosti, tak jak šly za sebou
Syžet - autor přeskakuje, retrospektivně se vrací, část může vyprávět někdo jiný
Líčení - slohově zabarvený popis
Popis - bez citového zabarvení
Charakteristika - delší než popis (vnější i vnitřní)