Akumulátory

PRACOVNÍ POSTUP VÝROBY OLOVĚNÉHO AKUMULÁTORU

Akumulátory jsou vlastně nabité články z kladných a záporných elektrod, které jsou odděleny kapkovými separátory (což jsou plastické hmoty na bázi PVC) a v baterii je článků obvykle šest.

K výrobě je potřeba nejvíce kyseliny sírové a olova, které je převážně dodáváno od firmy .

CHEMICKÁ ROVNICE:
- + obě elektrody
H2SO4 + Pb + PbO2 2 PbSO4 + H2O
nabitá baterie vybitá baterie

OLOVO

1 Olovo se dostane do slévárny po čtyřiceti kilogramových cihlách, kde se roztaví a odlijí se z něho mřížky, které jsou základem elektrody. Akuma má také jeden moderní stroj, kde se místo vylévání mřížky vylisují. Pracovníci si sami kontrolují svou práci - váhu i tloušťku mřížky.

2 Druhé zpracování olova potřebné k sestavení baterie se jmenuje legování. Olovo se opět roztaví, mlýny ho rozstřikují, na jejich lopatky se dostávají kapky a vznikne z nich prach, který jde do míchárny. Z olověného prachu, který musí být ale 99,9% čistý, vznikne činná hmota elektrody.

3 Hmota se musí navlhčit kyselinami a destilovanou vodou a v mazárně se s ní napáskují mřížky. Elektrody mají podle napáskování barvu: kladná je hnědočervená a záporná šedivá.

4 Neformované (nenabité, bez napětí) desky musí vyschnout v sušárně (říká se, že zrají) na paletách a z těch jsou potom jednotlivé články.

FORMOVÁNÍ = první nabíjení

SUCHÉ baterie se formují na jednotlivých deskách - zákazník si je musí sám naplnit a nabít. Formují se v kyselině sírové a potom vyplachují ve vodě. Pracovníci mají speciální roušky k odsávání vzduchu, aby nedýchali výpary kyseliny. Suché se potom dají do plastového obalu, uzavřou, dá se na ně štítek a jdou k prodeji.

MOKRÉ se naformují v celé baterce (viz. Sestavení baterie). Pro obě strany – zákazníka i Akumu, je lepší vyrábět baterky mokré, protože u suchých se nemůže udělat poslední kontrola, jestli je správně nabitá a firma nemůže zaručit kvalitu.

SESTAVENÍ BATERIE

Je provozováno v montážní hale – formované jsou šedohnědé a neformované zeleno okrové.

Deskové články se prolijí olovem a vloží se do plastového obalu. V plničce se baterky naplní kyselinou a baterie se propojí do kruhového obvodu, aby se mohlo změřit, jestli jsou správně nabity. Potom probíhají různé kontrolní a dodělávací operace:

1 kontrola, jestli není zkrat
2 výrobní operace – články se svaří k sobě, zkontroluje se a sestaví se baterie
3 uzavření – víko se nataví, přimáčkne k plastovému obalu a tím se spojí dohromady. Potom se přívody uzavřou opět svařením.
4 zkouší se sváry, aby kyselina sírová netekla – zkoušky přetlaku a podtlaku.

Baterie nakonec znova projede dokončovací linkou – druhou plničkou, kde se urovná hladina elektrolytu a potom se umývají v mycím boxu a usuší.

Hotové baterie ještě musí projít štítkováním – štítky se lepí podle toho, kdo bude
prodávat:( Beren,, , Beren,… ) . Prodejce nebo výrobce se potom musí postarat o likvidaci starých opotřebovaných baterií(do speciálního odpadního kontejneru). V současné době už jsou recyklovatelné. Recyklují se ve firmě
, čímž se uzavře oběh olova.Na štítku je většinou napsáno, aby si lidé chránili oči, proud: 330 A, napětí: 12 V a ampér hodiny: 36Ah.

V poslední kontrole, které se říká výstupní, se vše okartáčuje (vyčistí) a měří se také pokles napětí. Ty, co mají menší hodnoty se vyřadí a hledá se, co s nimi je. Pak se třeba znovu nabije nebo vyhodí. Do otvorů po plnění kyselinou se dají modré (-) a červené (+) kloboučky, zabalí se do palet a můžou se prodávat.

JANA ŠIMÍKOVÁ, 9.A.

HISTORIE

Společnost vznikla v roce 1904 v Mladé Boleslavi z mydlárny. Hlavní sídlo akcionářů, mezi kterými byl i profesor Křižík, bylo v Praze, a proto se akumulátorce říkalo Pražská. V roce 1989 proběhla privatizace fabriky a o rok později se z ní stala Akuma Mladá Boleslav. V roce 1994 získala Akumu česko-švýcarská firma v čele s panem doktorem Sládkem a v 1999 pak byla součástí mezinárodního koncernu - italské firmy , které mimo akumulátorů vyrábí houkačky, elektriku do auta a auto-antény. Investuje do staveb v ČR-například nových hal pro výrobu auto-antén a pomohla při záplavách.

Výroba baterek u nás
do 1989 - půl milionu 2000 - 1,5 milionu
do 1999 - půl až milion 2002- cca 5 miliónů (odhad)

Akuma vyrábí olověné startovací motory, jednu linku má na staré akumulátory z ebonitu a jednu pro baterie napájecí (používají se při zkratu u telefonních ústředen, nouzových osvětleních v kině nebo v nemocnici) na 12 nebo 24 V, které zabírají 5% výroby.

Akumulátory jsou vratné (energie se může vrátit zpět do baterie. Životnost moderní baterie je asi 4 roky bez nabití. Měla by vydržet zhruba tisíc cyklů (vybití).