Drogy

Úvod.
Drogy se dají definovat jako omané látky, které mění stav člověka různými způsoby. Získávají se buď z rostlin nebo chemickou syntézou. Člověk si může vypěstovat návyk buď psychický nebo fyzický a stává se z něho toxikoman. Světová zdravotní organizace definuje pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti (nebo obou těchto závislostí zároveň).
Problém drog je starý jako lidstvo samo. Odkazy na drogy nacházíme ve starém zákoně i starších náboženských textech. Drogy, ať už legální či nelegální, už od počátku věků způsobují lidstvu problémy.
Nyní uvedu několik příkladů z historie drog:
ROK 5000 Př.Kr.- Sumeřané užívají opium.
Rok 3500 Př.Kr.- Nalézáme na Egypském papyru zprávy o výrobě alkoholu ( popis pivovaru ).
Rok 300 Př.Kr.- Řecký filosof Theophrastus zmiňuje požívání makové šťávy.
Ve starém Římě se hojně požívalo víno.
Rok 1000 n.l. - V Číně je široce užíváno opium, toto přetrvávalo staletí. V 18 století byl trest uškrcení za držení opia.
Rok 1493 n.l. - Kolumbus přiváží z Ameriky do Evrpy tabák.
V 17 st. v Rusku a Osmanské říši byl trest smrti za kouření tabáku. V téže době se používá v lékařství opium jako lék proti bolesti ( v Evropě i v Americe ).
V r. 1800 přiváží Napoleon z Egypta do Francie Canabis ( hašiš a marihuana ).
V roce 1844 byl izolován čistý kokain.
V roce 1898 byl v Německu syntetizován diacetylmorfin neboli heroin.
V roce 1903 bylo změněno složení COCA-COLY, kofein který nahradil kokain je její součástí dodnes.
V roce 1914 byl v USA přijat Harrisonův zákon o narkotikách upravující prodej opia, opiových derivátů a kokainu (jen na lékařský předpis).
V roce 1920-33 v USA alkoholová prohibice.
V roce 1924 zakázána výroba heroinu.
V roce 1938 švýcarský chemik Dr. Albert Hofman syntetizuje LSD.
V roce 1941 v Číně Čankajšek nařizuje trest smrti za pěstování máku, výrobu opia nebo jeho prodej a přesto v roce 1946 se v Číně odhaduje 40.mil. kuřáků opia.
V roce 1988 je přijata úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami k níž se v následujícím roce připojila ČSSR.

ROZDĚLENÍ DROG

VSTUPNÍ DROGY

Výzkumy ukázaly, že tabák, alkohol (legální drogy) a marihuana jsou 3 nejdostupnější drogy pro mládež. Jsou označovány jako vstupní drogy, neboť to jsou drogy nejčastěji užívané, když s nimi mládež začíná experimentovat. Otevírají dveře dalším drogám.

Tabák
Kouření tabákových výrobků je hlavní příčinou úmrtí v mnoha společnostech, příčinou, které se lze vyhnout. Kuřáci mají osmkrát vyšší pravděpodobnost, že si přivodí srdeční chorobu než nekuřáci. Rakovina plic, hrtanu, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní a ledvin rovněž ve zvýšené míře postihuje kuřáky. Asi třicet procent případů úmrtí na rakovinu má vazbu na kouření. Chronická plicní choroba jako je rozedma plic a chronický zánět průdušek se u kuřáků vyskytnou desetkrát častěji než u nekuřáků.
Kouření během těhotenství s sebou přináší také vážná nebezpečí. Spontánní potrat, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, úmrtí plodu - to vše se daleko pravděpodobněji vyskytne, jestliže těhotná matka kouří. Při narození se musí novorozenec vyrovnat s abstinenčními příznaky tohoto návyku.
Cigaretový kouř obsahuje zhruba 4000 chemikálií, z nichž některé jsou známé karcinogeny. Další toxiny mohou způsobit podráždění očí, nosu a krku. Oxid uhelnatý, další složka cigaretového kouře se slučuje s hemoglobinem v krvi a vytváří carboxylhemoglobin, látku, která se střetává se schopností organismu získávat a používat kyslík.
Snad nejnebezpečnější látkou v tabákovém kouři je nikotin. Jedná se o tzv. mitotický jed, postihující buněčné jádro. Zvyšuje dráždivost centrálních nervů. pak je ochrnuje. Dávka 60 mg nikotinu je spolehlivě smrtelná do 10 minut a jejím účinkům nelze zabránit. Smrt byla zaznamenána po 18 dýmkách, u jiné osoby po 40 cigaretách a 14 doutnících během 12 hodin. Ačkoliv je přítomen při začátcích srdečních infarktů a rakoviny, jeho nejnebezpečnější role spočívá v posilování touhy kouřit. Protože nikotin je vysoce návykový, ti, kteří propadli kouření, zjišťují, že je nesmírně obtížné přestat kouřit. Z jednoho tisíce typických kuřáků méně než dvacet procent uspěje se skoncováním na první pokus.
Ačkoliv o škodlivých účincích kouření nelze pochybovat, lidé, kteří přestanou kouřit, mohou učinit značné pokroky při nápravě škod, způsobených kouřením. U kuřáků, kteří kouří balíček cigaret denně, se zvýšené riziko srdečního infarktu začne vytrácet, jakmile přestanou kouřit.

Alkohol
Konzumace alkoholu má za následek množství závažných změn v chování. Dokonce i malé dávky snižují úsudek i koordinaci. Nízké až střední dávky alkoholu rovněž zvyšují výskyt nejrůznějšího agresivního jednání. Střední až vyšší dávky alkoholu působí výrazné zhoršení vyšších duševních funkcí a značně snižují schopnost člověka učit se novým poznatkům a pamatovat si je. Velmi vysoké dávky mohou způsobit smrt. Je-li alkohol kombinován s dalšími sedativy, potom jeho podstatně menší dávky mohou způsobit hluboké bezvědomí, předávkování drogami dokonce smrt.
Opakované požívání alkoholu může vést k závislosti. Abstinenční příznaky při zastavení přísunu alkoholu se projeví bolestnými úzkostmi, třesem, halucinacemi a křečí. Někdy mohou i způsobit smrt. Dlouhodobá konzumace alkoholu zejména se spojením se špatnou výživou může vést k poškození orgánů jako mozek či játra.
Ženám, které pijí v průběhu těhotenství alkohol se mohou narodit děti s tzv. fetálním alkoholovým syndromem. Tito novorozenci trpí nevyléčitelnými fyzickými vadami a mentální retardací. Děti alkoholiků jsou též vystaveny většímu riziku, že se z nich stanou alkoholici.

Marihuana
Nejsnáze dostupná nelegální droga u nás je konopě setá, která se užívá jako marihuana a hašiš. Marihuana jsou vlastně sušené listy, které se kouří a nebo se požívají v podobě čajů. Hašiš jsou upravená semínka konopí v podobě tmavohnědé pryskyřice nebo olejnaté tekutiny. Všechny formy marihuany mají negativní fyzické a duševní účinky. Je to např. zvýšení srdečního tepu, krví podlité oči, sucho v ústech a v krku a zvýšená chuť k jídlu. Užívání marihuany většinou zhoršuje nebo krátkokobě omezí paměť a chápavost, může změnit pojem o čase, a to v obou rovinách. Patnáct minut se může uživateli této drogy jevit jako hodina nebo pět minut. Účinky marihuany jsou závislé na okolí, náladě nebo společnosti. Zvláště stresové situace mohou vyvolat až depresivní stavy. Dále ovlivňuje úlohy, které vyžadují soustředěnost a koordinaci pohybů. Motivace a schopnost poznávání mohou být též pozměněny, což ztěžuje získávání nových vědomostí. Při delším užívání se může rovněž objevit paranoia či psychóza.
Protože kuřáci marihuany často vdechují nefiltrovaný kouř hluboce a potom jej drží v plicích co nejdéle, marihuana poškozuje plíce a plicní systém. Marihuanový kouř obsahuje více rakovinotvorných látek než tabákový kouř.
Psychická závislost se projevuje v pozdější fázi vyžadováním více a více drogy k dosažení stejného účinku.
Vedlejší produkty marihuany se ukládají v játrech, plicích, mozku, slezině, mízních tkáních a pohlavních orgánech.

Stimulační drogy

Čelné místo mezi drogami zaujímají stimulační látky, zejmena česká specialita pervitin. Dříve se předepisoval závislým na heroinu, používala jej německá vojiska ve 2. světové válce. Objevuje se pocit obrovské fyzické a mentální síly, pak emoční labilita. Někdy je narušeno i vnímání. Do této skupiny patří dále i amfetamin, efedrin, kokain, crack ( směs kokainu, jedlé sody a vody, jejíž krystaly se kouří ), fenmetrazin a různé léky, např. trifenidyl. Jsou to různobarevné tablety a prášky, které se užívají kouřením, šňupáním, případně injekcemi. Tato stimulancia působí povzbuzení tělesné i duševní, zvyšují bdělost, mírní únavu a chuť k jídlu. Vyšší dávky vyvolávají potřebu překotné činnosti, úzkost, neklid, nespavost, náladovost, hádavost a agresivitu. Po odeznění účinku následuje skleslost, ospalost, deprese a vyčerpání. Velké dávky mohou způsobit srdeční selhání, dochází k otravám z předávkování. Projevem požití drog je pocení, sucho v ústech, zvýšení krevního tlaku, neklid, roztřesenost, rozšíření zornic, při delším užívání chronická rýma, krvácení z nosu, u kokainu až proděravění nosní přepážky, bledost, hubnutí. Následkem užívání je vznik psychické závislosti vyžadující ne zvýšení dávek, ale častější frekvenci užívání. Závislý má pocit pronásledování, mívá halucinace, poruchy paměti, je agresivní. Mezi stimulační drogy patří relativně nová droga MDMA (extáze), je to t. zv. diskotéková droga. Zřetelně zvyšuje smyslové vnímání. Po mnoha dávkách ztrácí tato droga své kouzlo a nepomůže ani dlouhodobější přestávka. Zvyšuje krevní tlak a pulz, způsobuje sucho v ústech skřípání zubů, závratě, zrychlenou srdeční akci. Euforie způsobená požitím drogy často přehluší tyto varovné signály, čož může způsobil vážné komplikace v podobě přehřání, dehydratace a následné smrti.

HALUCINOGENY
Řadu uživatelů vykazuje také skupina halucinogenů: Užívají se v podobě papírových čtverečků napuštěných drogou ( tzv. tripy ) , v podobě odvarů, či jako tablety či kapsle. Halucinogeny vyvolávají poruchy vnímání různých smyslů, halucinace ( tj. vnímání neexistujících podnětů a věcí ), podle okolí často i děsivé. Mění se prožívání skutečnosti, typické jsou změny nálady. Po použití jsou rozšířené zornice, zrychlený tep, zrudnutí v obličeji, někdy větší tělesná aktivita a paranoia. Vzniká psychická závislost, poruchy sebeovládání, vztahovačnost, někdy i bez požití drogy dochází k prožívání jejího účinku. Po odeznění účinku přetrvává deprese a sebevražedné chování.
Nejznámějším je LSD. Je to syntetický halucinogen vynalezený roku 1938. V padesátých letech se LSD používalo jako léčebný prostředek v psychiatrii. Většina ostatních halucinogenů pochází z rostlin a hub (meskalin (z kaktusu Peyotl), na přelomu století byl syntetizován. Opakované užití výrazně poškozuje játra).
Evropě roste přibližně 20 druhů halucinogenních rostlin, ve střední a jižní Americe asi 130.

OPIÁTY
K nebezpečným drogám patří také opiáty. Braun, heroin, kodein, morfin či jiné opiáty. Vyvolají celkový tělesný a duševní útlum, zklidnění, uvolnění, tlumí bolest. Projevem požití je stav omámení, porušená koordinace, zpomalené reakce. Při chronickém užívání bývá výtok z nosu, ,,vodnaté´´ oči, jsou patrné stopy po vpiších injekcí, často hnisající, dále hubenost a bledost. U uživatelů nacházíme jehly, stříkačky, opálené lžičky, kousky staniolu. Rizikem těchto drog je předávkování a smrt při zvyšujících se dávkách či neznalosti kvality drogy, fyzická a psychická závislost s těžkými abstinenčními příznaky, které nastupují krátce po odeznění účinku dávky. Heroin někdy působí tak rychle, že při předávkování se mrtvola najde ještě s jehlou v žíle. Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Jako náhražka pro závislé se používá metadon. Typická je ztráta zájmů, uživatelé se soustředí na další hledání drogy, uchylují se ke kriminalitě, jsou agresivní. Muži mají poruchy potence, ženy výpadky menstruace. Častou komplikací je žloutenka a ve světě HIV/AIDS přenášené užíváním kontaminovaných jehel a stříkaček.

DALŠÍ PSYCHOTROPNÍ LÁTKY
Analgetika (léky proti bolestem), barbituráty, hypnotika, sedativa, aj. (barbituráty, benzodiazepiny - Diazepam) Vyvolávají relaxaci a celkový tělesný a duševní útlum. Projevem je zpomalené myšlení a řeč, apatie, ospalost, náladovost, opilé vzezření. Na užívání upozorní nález jehel, stříkaček, lékovek a obalů od léků. Tlumivé látky vyvolávají psychickou a fyzickou závislost, je riziko předávkování drogy, otravy s následným bezvědomím až smrtí. Při chronickém užívání jsou časté bolesti hlavy, deprese, úzkost a agresivita uživatele, dále pak poškození ledvin a jater.
K nebezpečným drogám patří i těkavé látky, tj. chemické látky v podobě ředidel, rozpouštědel, barev, čistících prostředků aj. Užívají se čicháním výparů. Těkavé látky vyvolávají psychický útlum, poruchy vnímání, uživatelům páchne látka z úst, dech, bývají zasnění. Mají ospajé vzezření, rozšířené zornice, zarudlé oči, jsou patrné stopy chemakálií v obličeji, na rukou a na oděvu. Rizikem je předávkování a následná otrava a smrt. Při chronickém užívání jsou časté poruchy orgánů (játra, plíce, mozek, krvetvorba), zvýšená únavnost a psychická závislost.

SITUACE V OBLASTI NELEGÁLNÍHO OBCHODU A ZNEUŽÍVÁNÍ DROG

Situace v oblasti nelegálního obchodu a zneužívání pervitinu:
Pervitin zůstává po léta nejzneužívanější drogou v ČR. Nelegální výroba a distribuse pervitinu nabývá organizovaný charakter s rozdělením úkolů při zajišťování surovin a poskytováním chemických vědomostí jako placené služby. Látka, ze které se pervitin vyrábí je efedrin, který je kraden z průmyslových podniků.

Situace v oblasti nelegálního obchodu a zneužívání heroinu:
Heroin je v současné době druhou nejužívanější drogou hned po pervitinu. Česká republika je součástí tzv. balkánské cesty a je důležitou vstupní branou na největší heroinový trh - země evropského společenství. Tento obchod je organizován převážně tureckými obchodníky. Mapování jejich aktivit je v počátcích, nicméně jejich nadřazenost nad dalšími subjekty tohoto obchodu je zřejmá. Porovnání situace v r. 1996 oproti r. 1995 jednoznačně ukazuje na značný nárůst odběratelů heroinu a vytvoření domácí drogové scény. Transport heroinu do tradičních cílových oblastí je rizikovější než jeho distribuce v ČR. Další negativní skutečností je nárůst nabídky heroinu i v městech a oblastech, kde se dříve nevyskytoval nebo pouze sporadicky. Pouliční distribuce heroinu je doménou českých dealerů, někdy i osob arabského původu. U domácich dealerů jednoznačně převažují osoby závislé na heroinu, které dostávají odměnu ve formě ,,naturálií´´. Osoba závislá na heroinu potřebuje denně minimálně 2.000 Kč na pokrytí své potřeby. Z toho je zřejmá vysoká míra páchání drobné majetkové trestné činnosti jako prostých krádeží, vykrádání sklepů a vozidel, krádeže v obchodech, prostituce a podobně.
Tzv. ,,Bílý´´ heroin produkovaný v oblasti Zlatého trojúhelníku (Thaisko, Barma, Laos) se na českém trhu neuchytil. Je ovšem prokázaný transport této drogy prostřednictvím českých kurýrů najatých Nigerijci do zemí ES i USA.

Situace v oblasti nelegálního obchodu a zneužínání kokainu:
Celkový stav v oblasti obchodu a distribuse kokainu v ČR zaznamenal mírný ústup. Důvodem je poměrně vysoká cena a postupné snižování poptávky, kdy je kokain postupně vytlačován pervitinem, který je levnější a má dlouhodobější účinky. Osoby zneužívající v minulosti kokain postupně přecházejí na pervitin nebo hašiš. V žádném případě však nelze říci, že by se kokain z trhu vytratil.

Situace v oblasti nelegálního obchodu a zneužívání konopných produktů:
Lze říci, že Konopí seté je v Čechách pěstováno již od dávných dob. Jsou zde pro pěstování těchto plodin vhodné klimatické podmínky a v minulosti bylo pěstování a následné zpracování jedním ze zdrojů obživy obyvatelstva.
Postupem technického vývoje bylo pěstování konopí vytlačeno nástupem výroby syntetických látek. Pěstování konopí se omezilo pouze pro pokusné účely výzkumných ústavů. Pěstuje se pro semeno jako krmná směs pro okrasné ptactvo. Při pěstování Konopí setého pro výzkumné a terapeutické účely musí pěstitel požádat Ministerstvo zdravotnictví ČR, oddělení inspektorátu Omamných a psychotropních látek o povolení pěstování za konkrétním účelem.
Celkově lze říci, že větší plochy Konopí setého jsou za účelem zemědělského využití. Tyto plodiny a jejich osevní plány jednotlivých pěstitelů nejsou nikde centrálně evidovány, čímž je znemožněno předběžné mapování terénu, kde k pěstování konopí dochází. Z důvodů, že není stanovena pro pěstitele konopí, kteří pěstují tuto plodinu pro technické účely, žádná povinnost tuto činnost hlásit, není ani stanovena povinnost pěstěné plodiny a jimi oseté plochy střežit nebo tuto činnost provozovat v oplocených nebo snadno přehledných lokalitách. Nelze tudíž zabránit drancování těchto lokalit nájezdy skupin toxikomanů, ale i jednotlivců, kteří na těchto polních lokalitách odcizují buď celé rostliny, nebo dle vegetačního období odstřihují jen vrchní část rostlinu, které obsahují větší procento účinné látky. V našich podmínkách je však i velké procento toxikomanů samozásobiteli.
Na domácí scéně je droga marihuana značně zdomácnělá, tvoří značný podíl z celkové spotřeby drog. Je zneužívána experimentátory, kdy ji mládež často zkouší jako svou první drogu, v léčebných centrech jsou evidovány osoby, které marihuanu uvádějí jako drogu, na které jsou závislé. Marihuana je pro osoby těžce závislé tzv. ,,doplňkovou drogou´´, kterou si zpříjemňují chvíle nezi aplikacemi jiné drogy.
Výroba hašiše nebyla v podmínkách ČR doložena. Ten je do ČR pašován především z Maroka. Další trasou vedoucí do ČR je cesta z JV Asie. Na pašování ve velkém se v současné době soustřeďuje pozornost západoafrických struktur, zejména Nigerijců, kteří obchodují s produkty pocházejícími přímo z Nigerie.

Situace v oblasti nelegálního obchodu a zneužívání ostatních OPL:
Syntetické drogy a tzv. ,,diskotékové´´ drogy jsou v ČR poměrně často zneužívány, ovšem jejich záchyt ve větším množství je sporadický, výroba v ČR nebyla doložena.

Negativní následky užívání drog

Důsledky zdravotní, kriminální a ekonomické.

1) Zdravotní důsledky.
a) Individuální.
O tom, že drogy jako skupina chemických látek mají v drtivé většině negativní důsledky pro zdraví jednotlivce není třeba nikoho přesvědčovat. Jednak to jsou změny způsobené přímým působením na organizmus (jak bylo zmíněno výše), dále negativní důsledky způsobené injekční aplikací drog.
Všechny injekčně vpravované látky (u nás jsou typickými zástupci heroin a pervitin) v sobě obsahují obrovské riziko šíření infekcí a to až do stupně epidemií (jak tomu bylo po objevení HIV-AIDS v západní Evropě a USA. U nás je to hlavně šíření různých typů virových zánětů jater mezi tuzemskými narkomany. Dalším rizikem, které podobně jako předchozí souvisí s nehygienickými jehlami a stříkačkami, je vznik abscesů, trombů (přisedlé krevní sraženiny v zanícené žíle) a embolií (ucpání cév včetně plicních, srdečních a mozkovách těmito tromby, které se odtrhnou od podkladu), často se smrtelnými důsledky. U injekčních drog je zvýšené riziko z předávkování nebo ze znečištění drogy cizorodou látkou.
b) Populační.
Kromě obecných populačních důsledků-zhoršeného průměrného zdravotního stavu obyvatelstva (toxikomani většinou mladí lidé) jde i o důsledky jimiž narkomané ovlivňují zdravé drogami nezasažené jedince. Jde zejména o již zmíněné šíření krví přenosných nákaz (hepatitida B, C a HIV) a o přenos při nechráněném pohlavním styku. Dále sem patří šíření infekcí krví nepřenosných ( hepatitida A-špatné hygienické podmínky mezi narkomany).
Dalším zdravou populaci zatěžujícím faktorem jsou problémy, plynoucích z psychických a sociálních potížích narkomanů, zatěžující jejich rodinné příslušníky a celé okolí.
Dalším faktorem spadajícím do této skupiny je poškození plodů matek užívajících drogy.

2) Důsledky kriminální povahy.
a) Páchání trestných činů pod vlivem zákonných drog.
Žádná nezákonná droga není tolik spojena s násilným zločinem jako alkohol. Na př. v USA v r. 1983 54% všech usvědčených z násilného zločinu požilo před tím alkohol.
b) Páchání trestných činů za účelem obstarání prostředků na nezákonné drogy.
Na rozdíl od závislých na alkoholu, který je poměrně levný, člověk závislý na nelegální droze, vydá na vrcholu svého návyku 1.000 až 10.000 Kč denně (podle druhu a množství drogy), což je částka legálně nezískatelná. To narkomany logicky žene do trestné činnosti - ať už do klasické majetkové (krádeže, loupeže) nebo do dealerství. (Podle všech dostupných amerických i západoevroských pramenů je v drtivé většině případů tím, kdo prvouživatele seznámí s drogou spolužák, kamarád tedy vrstevník z téže sociální skupiny, který z toho má ekonomický efekt.
c) Doprovodná finanční kriminalita.
Je zřejmé, že peníze získané z nelegálního obchodu s drogami, nelze normálním způsobem zdanit či jinak legalizovat. Aby je narkomafie mohla dále použít musí je před tím "vyprat". Vzhledem k obrovským sumám takových peněz se pak do legální ekonomiky přelévají obrovská kvanta nezdaněných špinavých peněz a ty vstupují do soutěže s penězi vydělanými poctivě. Je to nerovná soutěž a demoralizující faktor ničící společnost.

3) Důsledky ekonomické.
Jsou ty, které přímo i nepřímo zatěžují státní rozpočet.
a) Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog přímo. (Krádeže, majetková trestná činnost, dealerství). Podle MUDr. Pavla Bohma odhadují drogoví specialisté, že průměrný narkoman závislý na "tvrdých drogách" ukradne nebo jiným nezákonným způsobem získá zboží za 10.000 Kč denně.
b) Důsledky plynoucí z kriminální činnosti uživatelů drog nepřímo. Jedná se o obrovské náklady vydávané na s drogami související činnost policie, soudů, státních zastupitelství, náklady na vězeňský apará a nucenou léčbu.
c) Důsledky ekonomické plynoucí ze zdravotního poškození narkomanů. Patří sem náklady na léčení těch nemocí narkomanů, které si svým návykem přivodili. Dále tady patří léčba akutní intoxikace drogou (ARO), úmrtí v souvislosti s užívání drog, léčba virových chorob přenosných krví (hepatitidy B,C,AIDS) a hepatitidy A, která v současné době v Praze se rozrůstá v plíživou epidemii mezi narkomany i jejich přáteli, sexuálními kontakty a rodinnými příslušníky.
Náklady na léčení se u hepatitidy A,B pohybuje v řádech desetitisíců u hepatitidy C a AIDS v řádech statisíců korun na jednotlivce.
K doposud uvedeným nákladům je třeba připočíst náklady na léčení těch, kteří od narkomanů získají některou z infekcí. Narkomané také častěji onemocní běžnými nákazami (chřipka TBC a t.d.) a tak odčerpávají další peníze určené na zdravotnictví.

LÉČBA ZÁVISLOSTI

Zneužívání opiátů, zvláště heroinu, je stále častějším problémem naší současnosti. Dostupnost a široký sortiment nabízených látek v Praze i jiných částech ČR a jejich relativně nízké ceny představují již velmi závažný problém, který je nutné zásadně řešit. Na prvním místě zůstává bezpochyby prevence. Tam, kde však selhává nebo se vůbec neuplatňuje, je nutné přistoupit v zájmu postižených i celé společnosti k terapii látkové závislosti.
Léčba látkové závislosti je nesmírně obtížná. V současné době jsou k dispozici vlastně jen dvě možnosti. První z nich je léčba usilující o zbavení látkové závislosti, která se často nazývá ,,detoxifikace´´. Druhou možností je tzv. substituční léčba, kdy je pacient závislý na opiátech převáděn na látku méně účinnou. Při detoxifikaci se provádí v nemocničním zařízení vysazení opiátu pod přísným lékařským dohledem. Po této obtížné terapii následuje dlouhodobá léčba, na které se musí aktivně podílet jak pacient, tak i jeho okolí. Při substituční léčbě se za souhlasu pacienta podává látka s opioidními účinky, která nahrazuje drogu. Tato koncepce vychází ze znalostí o farmakodynamice (účincích a mechanismech účinků) a farmakokinetice (osud jednotlivých látek v organismu) uvedených látek. Pochopitelně látka použitá k substituci heroinu musí působit na stejné typy receptorů (místa vlastního účinku látek), aby měla kvalitativně stejné účinky. Používá se však látka, která nemá ,,plné´´ účinky, takže navozený pocit euforie nedosahuje stejného stupně jako např. po heroinu.
Použitá substituční látka má jiné farmakokinrtické účinky než zneužívaná látka. Lze ji podávat ústy, a v těle setrvává značně delší dobu. Rozvoj účinků látek ovlivňujících opioidní receptory je opožděn a má menší intenzitu než při podání injekčních přípravků. Proto se nevytváří tak silná euforie, která je hlavním důvodem touhy závisslého jedince po podání další dávky návykové látky. Ještě důležitější složkou účinku je skutečnost, že v organismu dlouho přetrvávající látka obsazuje receptory až po několik dnů, a tím nedochází k rychlému rozvoji abstinenčních příznaků.

Použitá literatura: 1) Drogová scéna v hlavním městě Praze ve vývoji v ČR v r. 1996
Vydal: Středisko sociální prevence hl.m. Prahy Praha 1997
2) Drogy, alkohol, tabák a životní styl
Vydal: Středisko sociální prevence hl.m. Prahy Praha 1996
3) K. Nešpor: Návykové látky-romantické období končí
Praha, červen 1995
4) Jean Bergeret: Toxikomanie a osobnost
Victoria publishing, 1996
5) Tomáš Zábranský a kol.: Racionální protidrogová politika
Votobia 1997
6) Richard Rudgley: Kulturní alchymie, Omamné látky v dějinách a kultuře.
NLN 1996