Dimitrij Ivanovič Mendělejev byl velký ruský chemik, který roku 1869 objevil periodický zákon a jako první použil periodickou soustavu prvků. Téměř současně a nezávisle na Mendělějovi přišel na sestavení periodické soustavy Lotharn Meyer.
D. I. Mendělejev se narodil roku 1834 v Tobolsku (bývalé hlavní město Sibiře) – pro den a měsíc narození existují dvě varianty (stejně jako pro přesné datum jeho smrti) – někde je uváděno, že se narodil 27.ledna a jinde zas 8.února. Zemřel roku 1907 v Petrohradě, buď 20.ledna nebo 2.února. Narodil se jako čtrnácté a poslední dítě Ivanu Dimitrijevičovi, ředitele tobolského gymnazia a Marii Dimitrijevičovně. Jeho otec záhy ztratil zrak, odešel do penze a zanedlouho zemřel. Matka, která se rázem musela starat o všechny děti a dům sama, se rozhodla, že by její nejmladší (a údajně nejmilejší) dítě mělo mít určité povolání. A nejlepší možnosti se, podle jejího mínění, nacházely v Moskvě, kde žil i Mendělejův bohatý strýc
V. D. Korniljev. Prodala proto všechen svůj majetek a odjela s 15ti letým Mendělejevem a jeho sestrou Lízou do daleké Moskvy (ostatní sestry byly vdané a žily na Sibiři, bratři byli zaměstnaní). Tam se však dozvěděla, že studium venkovského dítěte na moskevské univerzitě není možné. Pro vyhlédnutou dráhu lékaře by se mladý Mendělejev zřejmě stejně nehodil, protože jednou při pitvě omdlel. A tak se měl stát učitelem. Po nezdaru v Moskvě se jeho matka rozhodla jet do Petrohradu. Tam však bylo pro stálé studentské nepokoje zastaveno přijímání nových studentů.Teprve po překonání četných potíží byl Mendělejev zapsán na podzim 1850 jako stipendista na fyzikálně matematické fakultě Pedagogického ústavu. Brzy na to jeho matka zemřela. Mendělejev úspěšně vystudoval a roku 1855 složil s nejlepším prospěchem závěrečnou zkoušku. V zimě téhož roku byl jako učitel přeložen na gymnázium v Oděse. Po návratu do Petrohradu složil zkoušky jako magistr chemie a rok poté byl jmenován soukromým docentem chemie. Jeho činnost na univerzitě v Petrohradu byla přerušena v lednu 1859, kdy nastoupil dvouletou studijní cestu, která jej přivedla do Karlsruhenu v Německu, kde se mohl r. 1860 zúčastnit vůbec prvního kongresu chemiků. Rok poté se vrátil do Petrohradu, kde se stal profesorem chemie a poté vedoucím katedry čisté (anorganické) chemie na Petrohradské univerzitě.
I když Mendělejev mnoho vykonal také v ostatních oblastech chemie, zůstává jeho jméno spojeno především se sestavením a dalekosáhlým výkladem periodické soustavy prvků.
Své poznání, že vlastnosti prvků periodicky závisejí na jejich atomové hmotnosti, poprvé zveřejnil v práci, kterou předložil roku 1869 Ruské chemické společnosti.
Rozdělení do „skupin“ a „period“ odráží periodicitu, kterou zvolil Mendělejev za základ uspořádání prvků podle stoupající atomové hmotnosti. Přitom nevycházel z čistě formálního použití schématu, ale posuzoval celek vztahů mezi nejdůležitějšími znaky prvků.
Mendělejev se věnoval také technologii a fyzice. Usiloval o využití minerálního bohatství a o rozvoj průmyslu v Rusku, navrhl průmyslový způsob rafinace ropy. Zasloužil se o rozvoj chemického a hutnického průmyslu a zpracování rud a ropy v Rusku. Měl rozhodující podíl na rozvoji novodobé anorganické chemie.
Zdroje: Malá ilustrovaná encyklopedie, vydalo nakladatelství Encyklopedický dům r. 1999
Chemické prvky – S. Engels, nakladatelství Mír r. 1971
21. listopad 2007
10 512×
504 slov
