Nikl

Nikl (Niccolum), objeven roku 1751 jistým chemikem A.F.Cronstedtem. Je prvek VIII.A skupiny.
Atomové číslo 28, relativní atomová hmotnost 58,69, tvrdost: 4.
Teplota tání je 1455 oC a teplota varu 2732 oC.

Ve sloučeninách dosahuje ox. stupňů II-IV.

Nikl je stříbrnobílý tažný feromagnetický kov, na vzduchu stálý, proto se používá proti korozi (niklování – vytváření souvislého povlaku niklu na předmětu), do slitin a jako katalyzátor.

Nikl se uměle nevyrábí.
V přírodě se vyskytuje v rudách:
• annabergit Ni3As2O8.8H2O
• breithauptit NiSb – červená až purpurověčervená barva, tvrdost 5,5
• gersdorfit NiAsS – stříbrný až ocelově šedá, tvrd. 5,5
• millerit NiS – žlutá nebo šedá, tvrd. 3-3,5
• niccolit NiAs – měďeně červená, tvrd. 5-5,5
• pentlandit (Ni,Fe)9S8 – bronzově žlutá, tvrd. 4,5-5
• polydymit Ni3S4 – zelená, tvrd. 4,5
• siegenit (Co,Ni)3S4
• limonit (hnědel) (Fe,Ni)O(OH).xH2O tvrd. 5-5,5
• aj.

Nikl v lékařství: tvoří součást enzymů a účastní se tak krvetvorby, stavby buněk a zpracování železa, mědi a zinku v játrech. Jeho nedostatek u člověka není jasně popisován. Za normálních okolností není jeho dodávání v léčivých přípravcích nezbytné.

Nikl ve strojírenství: Slitiny nikl-železo-chrom: vynikající korozní odolnost i při vyšších teplotách
Slitiny nikl-chrom a nikl-chrom-molybden: žáruvzdornost
Slitiny nikl-titan se používají v chemickém průmyslu a jako váměníky tepla v tepelných a jaderných elektrárnách, high-tech strojírenství, letecký a vesmírný průmysl, chirurgické a dentální implantáty

disproporcionace = oxidačně redukční reakce sloučenin, jejíž složky jsou ve středním oxidačním čísle, za vzniku sloučenin o vyšším a nižším oxidačním čísle

jodometrie = soubor metod odměrné analýzy, založených na redukci jodu na jodid v neutrálním prostředí nebo na zvratně probíhající reakci , tj. na oxidaci jodidu na jod v kyselém prostředí.

Chalkopyrit = neprůhledný zlatožlutý kovově lesklý nerost, disulfid mědi a železa – Sl. rudohoří