JAK SE OBJEVUJÍ NOVÁ ROPNÁ LOŽISKA
Do roku 2020 se stávající ropná ložiška vyčerpají. Mezitím bude třeba nalézt nová ropná pole a přitom pravděpodobně půjde o méně dostupné oblasti.
V místech, kde příroda vytvořila ropná pole, se musely dodržet tři základní podmínky, musela tam existovat vhodná sedimentační hornina(ze které ropa vznikla), vhodná porézní hornina(ve které se ropa uskladnila) a nepropustná hornina, která jako poklop ropné ložisko přikryla.Sedimentační hornina(ropná továrna) vznikla z ryb, korýšů, planktonu a rostlin, které se pomalým tepelným rozkladem v průběhu miliónů let přeměnily na ropu a zemní plyn.Porézní hornina do sebe jako houba ropu nasákla a nepropustná hornina vzniklé ropné ložisko jako kopule přikryla.
Geologové hledající nová ropná naleziště se tedy zaměřují na tyto tři druhy hornin.Používají přitom takové vědecké metody,jakými jsou měření magnetismu a gravitace.Metoda měření magnetismu je založena na tom,že každá hornina má specifické magnetické parametry, pomocí kterých je možné horninu identifikovat.Dalším pomocným faktorem je hustota horniny.
Měření magnetismu se často provádějí z letadel.Z naměřených hodnot se pak sestaví mapa podloží.
Gravitační měření jsou založena na porovnání hustoty různých vrstev hornin. K tomu se používá přístroj zvaný gravimetr, který měří změny gravitace s citlivostí jedné stomiliontiny zemské přitažlivosti. K dispozici je i jeho verze přizpůsobená k měření na moři.
Sebrané informace zpracovává počítač, jeho výsledky vyhodnocují geologové, a je-li oblast slibná, přistupuje se k detailnějším trestrům.
POMŮŽE UHLÍ VYŘEŠIT ROPNOU SITUACI????
V Jihoafrické republice, disponující bohatými nalezišti levného uhlí, vyzkoušela poprvé společnost Sasol přeměnit uhlí na ropu.
Uhlí se naplní do obřích vysokotlakých reaktorů, zapálí a několik minut se nechá hořet se směsí páry a kyslíku. Z hořícího uhlí se tak uvolní velké množství plynů bohatých na uhlovodíky – základní složky ropy.
Vzhledem k tomu, že ropa oproti uhlí obsahuje asi dvakrát více vodíku, musí se vodík do plynů dodat v podobě vodní páry. Hořící uhlí vytváří dostatek energie na to, aby rozštěpilo molekuly vody v páře na vodík a kyslík. Unikající vodík pak doplňuje množství vodíku a uhlíku v plynech na správný poměr.
Z unikajících plynů se nejdříve propráním s methanolem odstraní síra a kyanidy a plyny postupují ke konečné a chemické přeměně do reaktorů. V nich se proměňují na benzin, naftu, parafiny, kapalný ropný plyn a různé chemické produkty, jako například alkoholy, aldehydy a ketony.
Proces je velmi nákladný, avšak ospravedlňuje jej velmi nízká cena jihoafrického uhlí a strach z ropného embarga.
19. říjen 2007
3 517×
400 slov
