Organická chemie

Organická chemie:chemie sloučenin uhlíku s výjimkou několika jednoduchých anorganických látek, mezi které patří kyselina uhličitá a její soli, oxid uhličitý, oxid uhelnatý,…
Stechiometrické (empirické) vzorce udávají vzájemný poměr atomů v molekule (CH3).

Funkční (racionální) vzorce znázorňují určitá charakteristická uskupení atomů (funkční skupiny) H3C-CH3

Strukturní (konstituční) vzorce zobrazují vazebné poměry v molekule, ale obvykle nepostihují rozmístění jednotlivých atomů v prostoru H-C-C-H

Izomery: sloučeniny, které se shodují v počtu a druhu atomů obsažených v molekule, ale neshodují se v jejich prostorovém rozmístění, případně i v typu vazeb mezi těmito atomy.1)Řetězové izomery: liší se způsobem uspořádání uhlíkatého řetězce.2)Polohové izomery: jsou charakteristické, že mají na uhlíkatých řetězcích odlišným způsobem umístěný atom (atomy), případně skupinu (skupiny) atomů jiných prvků než uhlíku a vodíku. Tento atom či skupina atomů se označuje jako substituent.3)Skupinové izomery: obsahují ve svých molekulách různé funkční skupiny. Tato odlišnost má za následek i jejich značně rozdílné chem. vlastnosti. 4)Tautomery:sloučeniny, které se vzájemně liší umístěním dvojné vazby a polohou jednoho atomu vodíku.

Substrát:je to výchozí látka, která v průběhu chem. reakce podléhá změnám. Z reagujících látek to bývá ta, která je složitější.

Činidlo:je to výchozí látka, která reaguje s různými substráty stejným způsobem

Homolytické reakce(radikálové): Při těchto reakcích dochází k symetrickému štěpení vazby mezi atomy prvků, které mají stejnou, případně velmi podobnou hodnotu elektronegativity.tj.homolýza. Výsledkem homolýzy jsou reaktivní částice s nepárovými elektrony, které se nazývají radikály. Homolytické štěpení vazby llze vyjádřit rovnicí:H3C-CH3->H3C*+*CH3

Heterolytické reakce:při asymetrickém štěpení vazby dochází k přesunu celého elektronového páru, k jednomu z vazebných partnerů. Vznikající částice obvykle nesou el.náboj. A-B->A++IB-
Karboniový kationt:pokud je vazebným partnerem uhlíku prvek s vyšší elektronegativitou, může dojít k odštěpení aniontu a vzniku karboniového kationtu.

Karboniový anion: vzniká při reakcích Grignardových sloučenin, které obsahují ve svých molekulách následující uskupení atomů C-Mg-Br.

Elektrofilní reakce: vzniká, jestliže se v reakci jako činidlo vyskytne karboniový kation a donorem elektronového páru je substrát. Elektrofil je činidlo téhle elektrofilní reakce.
Nukleofilní reakce: vzniká, jestliže se v reakci jako činidlo vyskytne karboniový anoin a substrát je akceptorem elektronového páru.

Nukleofil:činidlo.
Dělení chem. reakcí podle charakteru přeměn na substrát:1)Substituční rce.:dochází k náhradě některého atomu skupiny substrátu jiným atomem nebo atomovou skupinou. Rozeznáváme substituční, radikálovou, elektrofilní a nukleofilní. 2)

Eliminační rce.: děj, při kterém vzniká v molekule substrátu násobná vazba nebo se zvyšuje její násobnost. Současně se uvolňuje (eliminace) molekula jednoduché, většinou anorganické látky. 3)adiční rce.: Setkáváme se s nimi u sloučenin, které ve svém skeletu obsahují alespoň jednu násobnou vazbu. V průběhu vazeb se násobnost snižuje. Rozeznáváme radikálové, elektrofilní a nukleofilní rce. 5)Molekulový přesmyk:reakce, v jejímž průběhu dochází k přesunu určitých atomů z jednoho místa molekuly na místo jiné. Méně stabilní sloučeniny se mění na sloučeniny stabilnější.

Indukční efekt¨:Pokud uhlíkový atom vytvoří vazbu s prvkem, který má v porovnání nižší elektronegativitu, získá parciální záporný náboj.. Posuvy elektronů, vyvolané přítomností polárně kovalentní vazby se označuje jako indukční efekt, značíme ho symbolem I. Tenhle efekt má za následek posun elektronové hustoty po vazbách sigma.

Mezomerní efekt:za určitých okolností se šíří prostřednictvím elektronů násobných vazeb a na kterém se často podílejí i volné elektronové páry.

Dělení uhlovodíků: a)podle druhu kovalentních vazeb: dělí se na nasycené a nenasycené. Nasycené uhlovodíky mají ve svých molekulách pouze jednoduché vazby(sigma-vazby). Nenasycené uhlovodíky mají přítomnu alespoň jednu vazbu násobnou (pí-vazba). b)podle stavby uhlíkatého skeletu. Dělí se na acyklické a cyklické. Acyklické mají řetězec buď přímí nebo rozvětvený). Cyklické mají řetězec uzavřený a dále se dělí na uhlovodíky alicyklické a aromatické (areny). Acyklické a alicyklické mohou být nasycené a nenasycené.

Uhlovodíky s jednoduchými vazbami: alkany, cykloalkany.