Potraviny

(potraviny, jakost potravin, pochutiny, skladování potravin, výživa, racionální výživa, vegetariánství)

potraviny obsahují látky zvané živiny, které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu. Potraviny můžeme rozdělit podle významu na:

Pochutiny - působí povzbudivě na nervovou soustavu (např. káva, čaj) anebo vylepšují chuť pokrmů (koření.)

Potraviny - jsou svým složením a obsahem živných látek nezbytně nutné k výživě člověka. Do této skupiny můžeme zařadit např.: maso, mléko, vejce aj.

Dále je rozdělujeme na:

Potraviny rostliného původu - zde nalezneme ovoce, zeleninu, koření ...

Potraviny živočišného původu - jako např.: vejce, mléko, maso jatečných zvířat...

Některé druhy potravin můžeme přímo konzumovat bez jakýkoliv technologických úprav. Je to ovoce, zelenina aj. Na druhé straně nám musí pomoctechnologická úprava (maso). Syrové maso není moc dobré a teprve zdravé. Nezapomínejme ani naprůmyslové opracovaní, které je důležité třeba u obilovin.

Potraviny rozdělujeme do různých skupin (ovoce, maso, zelenina). Podle místa produkce na domácí a dovážené. Jednotlivé potraviny se ještě dělí na skupiny a podskupiny. Hlediska třídení jsou různá.

Jakost potravin

jakostí rozumíme stupeň užitečnosti, vyplývajících z užitkových vlastností a z množství podstatných a učinných látek obsažených v surovině. Jakostním znakem může být: vůně, chuť, velikost, barva, nepoškozenost aj.

Jakost - kvalitu potravin určují tyto údaje:

kalorická a biologická hodnota potravinzeměpisný původzpůsob uchovánítechnologický postuphygiena výroby

Jakost bývá nejčastěji označena římskými číslicemi (I, II, III), velkými slovy abecedy, slovy, procenty %, stupni apod. Mimo jiné musí být na každé potravině uvedeno: datum výroby, způsob výroby, složení a záruční lhůta.

Způsoby zjištování jakosti potravin

smyslověmechanickyfyzikálněchemickymikroskopickým a histologickým rozboremmikrobiologickým rozborem

Pochutiny

působí povzbudivě na nervovou soustavu (káva) anebo vylepšují chuť pokrmů (koření). Přitom však nemají žádnou výživovou hodnotu. Pochutiny dělíme na dvě velké skupiny.

První skupinu tvoří koření, které se nevyužívá nejen při přípravě pokrmů ale i při výrobě likérů aj. Do druhé skupiny patří látky, které díky obsahu alkaloidů působí na nervovou soustavu, zahánějí spánek, únavu a působí příznivě na srdce a svaly člověka. Čaj, káva, kakao, kola. Nadměrná spotřeba těchto látek je však zdraví škodlivá.

Koření

jsou látky, které se přidávají do pokrmů za účelem vylepšení chuti. Sůl, pepř, kmín, majoránka, paprika, šafrán. Vyznačují se výraznou chutí a vůní.

Pepř - je u nás velmi oblíben. Na trh se dostáva v barvě bílé nebo černé. Pepř se získává z bobulí tropické rostliny.

Nové koření - pro svojí štiplavou chuť se používá do polévek a omáček.

Paprika - se získává sušením a rozemletím paprikových lusků. Má velkou barvící schopnost. Česká kuchyně jí hojně využívá. Používá se hodně do základů.

Muškátový k. - používá se do polévek, omáček a moučníků.

Kmín - nalezneme v polévkách a v různých těstech.

Káva

je název pro keř tropické rostliny kávovníku, patřícího do rodu Rubiaceí. Pro produkci se využívají pouze tři druhy kávovníku a to: kávovník Arabský, Liberejský a Robusta.

Obsahuje kofein. Je to látka hořce chutnající, která má tyto účinky

potlačuje pocit únavyzesiluje srdeční činnostpodporuje močení, pocení, peristaltiku střevzlepšuje činnost kosterního svalstva

Čaj

je stále zelená rostlina. Získává se z listů. Čajové listy se sklízejí čtyřikrát až pětkrát ročně. Má lahodnou chuť a pěstuje se zejména v Indii, Africe a Jižní Americe.

Tak jako kafe i čaj obsahuje kofein, třísloviny, vonné silice. U nás se používá nejčastěji čaj černý. Dnes můžeme narazit i na zelený čaj, který je mnohem zdravější než černý.

Kakao

se připravuje ze semene kakaovníku, kterému se nejlépe daří v Africe a Americe. Z kakaových bobů se vyrábí kakaový prášek, který se nazývá kakao. V české kuchyni se používá na přípravu různých moučníků ale i pokrmů.

Sůl

se vyskytuje jako sůl kamená nebo sůl rozpuštěná ve vodě. Denní spotřeba je 5 až 10g. V organismu je důležitá pro správnou činnost buněk a váže vodu. Nedostatek způsobuje nechutenství a špatné trávení.

Skladování potravin

Cílem skladování je prodloužit trvanlivost potravin. Nesprávným skladováním se mohou některé potraviny znehodnotit, což má za následek často zdravotní a ekonomické ztráty. Skladujeme pouze neporušené potraviny. Mezi hlavní činitele, které v průběhu skladování jakost potravin ovlivňují patří:

vlhkost, teplota vzduchu a způsob uložení.

Potravinový sklad má být čistý, se stálou teplotou bez výkyvů. Při přejímce potravin posuzujeme jejich stav a to:

převáženímkontrolou s dodacím listem (datum výroby, záruční lhůta)smyslová kontrola (vzhled, vůně)

Výživa, racionální výživa

Výživa

je proces uspokojování fyziologických potřeb organismu přívodem potravy

Látková přeměna (metabolismu)

představuje soubor fyzikálně chemických pochodů v organismu. Má dvě etapy

trávenízažívání

Stravitelnost

je práce potřebná na strávení pokrmm

(Dutina ústní, hltan, jícen, žalůdek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník)

Racionální výživa

zdravá a rozumná výživa, která představuje prostředek udržení zdraví člověka, jeho pracovní výkonnosti, k prodloužení věku, zvýšení životní úrovně a k dosažení plného člověka.

Vegetariánství

propaguje pouze rostlinnou stravu a zavrhuje živočišné bílkoviny (nejí maso)

Vegáňi

odmítají jakékoliv živočišné zdroje potravin

Laktovegetariáni

jedí také mléko a mléčné výrobky

Laktoovovegetariáni

přidávají do výživy také vejce a vaječné pokrmy

Čistá vegánská strava nedovede zajistit krytí všech funkcí organismu a proto je pro vetšinu lidí nevhodná.

Makrobiotika

považuje se v současné době za normální a léčebnou. Často se doporučuje nemocním k uzdravení a zdravím napomáhá chránit se před nemocemi.

Vychází z čínských, japonských a indických kořenů a klade důraz na pojídání celých rostlin včetně kořenů a natí. Doporučuje konzumovat celá zrna i s vrchní slupkou a to protože je tam hodně minerálních látek a vitamínů. Patří jsem např.: ryby, obiloviny, zelenina, sušené ovoce, slunečnice, luštěniny apod.