Psychoaktivní drogy, často nepřesně nazývané drogy, nebo omamné látky jsou chemické látky, které působí na centrální nervovou soustavu. Zde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování.
Tyto látky bývají využívány k rekreačním účelům, jako léčiva, ale i v náboženství pro různé rituály, či duchovní účely. Dokonce jsou používány pro studium, nebo rozšíření mysli.
Kvůli změnám nálad a vědomí, které tyto látky způsobují, je většina z nich návykových. Časté užívání psychoaktivních látek může vést jak k psychické, tak i fyzické závislosti. Léčení pak probíhá pomocí psychoterapií, nebo různých skupinových terapií. Další alternativou k léčení může být používání jiných psychoaktivních látek, které má vést k zlomení závislosti.
Pojem droga označuje usušené části rostlin, či živočichů, které se běžně používají v lékařství. Pro psychoaktivní látky se tento výraz začal používat až později.
Podle mnoha mýtů se uvádí, že nás drogy naučila používat zvířata. Například lemuři získávají tyto látky z mnohonožek. Ale užívání člověkem započalo již v pravěku. Jisté archeologické nálezy dokazují, že lidé už před 10 000 lety užívali různé psychoaktivní látky a nasvědčují tomu i určité jeskynní malby. Drogy měli již před 5 000 lety měly důležité místo v lékařství a v náboženství.
Během 20. století začalo být užívání drog nezákonné. Přesto se stále objevovaly nové, a nové drogy, které zatím zakázané nebyly (příkladem může být LSD). V dnešní době se výrobou drog zabývá převážně organizovaný zločin. Dokonce jsou drogy povolené v některých náboženstvích, kvůli náboženské svobodě (např. Native American Church).
Tyto psychoaktivní látky se používají především k blokování bolesti u pacientů v lékařství. Mnoho z nich způsobuje bezvědomí, takže se využívají k složitějším lékařským zákrokům. Patří mezi ně např. éter, ketamin a některé barbituráty (1a)
Jako Analgetikum se označují látky ze skupiny léčiv, které se používají k tlumení bolesti, nebo k dosažení bezbolestného stavu. Jsou to např. opioidy (2a) jako jsou morfin a kodein
Slouží k tlumení mentálních a citových poruch. Dělíme je na šest hlavních skupin:
Mnoho psychoaktivních látek je užíváno pro své euforické účinky. Klasické rozdělení těchto drog je:
Jedná se o deriváty kyseliny barbiturové. Díky svým tlumícím účinkům na centrální nervovou soustavu byly někdy od poloviny 20. století využívány jako léky na spaní. Později byly však kvůli svým nežádoucím účinkům vyměněny. Na těchto lécích je celkem snadné si vybudovat závislost jak psychickou, tak fyzickou. To často vede k předávkování a k smrti. Barbituráty bývají také často používány k sebevraždám.
Kombinace barbiturátů s alkoholem může být smrtelná. Proto se nesmí v nemocnicích na uklidnění opilých osob používat.
Barbituráty mohou způsobit poruchy paměti, deprese, nechutenství, různé kožní vyrážky, potlačit vykašlávací reflex, nebo způsobit náchylnost k infekcím hrudníku. Při náhlém vysazení se mohou objevit halucinace, třes rukou, pocity úzkosti, nebo dokonce i epileptické záchvaty. Při delším užívání je nutné pro stejný účinek zvyšovat dávky, čímž se uživatel přibližuje k toxickým dávkám. Při předávkování hrozí poškození dechového centra a selhání krevního oběhu. Tyto léky zneužíval např. Elvis Presley, nebo se díky nim předávkovala Marilyn Monroe.
Opiáty jsou látky, které jsou schopné vázat se na opioidní receptory. Tyto receptory se nachází především v centrální nervové soustavě, ale i v menším množství v trávicí soustavě. Patří mezi např. morfin, kodein a heroin.
Mezi hlavní účinky patří pocit euforie, zklidnění, tělesný útlum, nevolnost, zúžené zornice, znecitlivění a pocit lhostejnosti. Předávkování vede k ospalosti, někdy dokonce až ke kómatu. Nebezpečí opiátů asi nejvíce spočívá v rychlém vniku fyzické závislosti, nebo velkému riziku přenosu infekce (kvůli injekční aplikaci).
V České republice na 1 000 obyvatel připadají 2 uživatelé opiátů.
Pravím názvem Metamfetamin, měl být původně používán k léčbě chorobné spavosti a astmatu. Během 2. světové války byl však masivně používán jako povzbuzující prostředek. Dodnes se používá k léčení ADHD a k léčbě narkolepsie. V dnešní době je však nejvíce rozšířen a zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga. Mezi základní účinky patří potlačení únavy a potřeby spánku, dále taky extrémní euforie a zvýšená sebedůvěra.
Dlouhodobé užívání může vést k poškození a zániku nervových buněk, nebo k vybudování psychické závislosti. Návyk často bývá doprovázen depresemi a citovou labilitou. Po odeznění všech účinků nastává tzv. dojezd, který je doprovázen celkovým vyčerpáním, obtížemi s usínáním a nekvalitním spánkem, depresivním laděním, úzkostmi a často i nutkáním opakovat dávku. Pervitin poškozuje srdce, játra, ledviny a zubní sklovinu a oslabuje imunitní systém. Hlavním psychickým rizikem je rostoucí paranoia, deprese, úzkost a halucinace.
Je to světle bílá mikrokrystalická látka, která je rozšířená především jako droga. Pochází z rostliny s názvem koka pravá. Tuto látku, která se nachází v listech koky, používali již Inkové a to tak, že listy koky žvýkali.
Nejčastěji se kokain užívá šňupáním, ale také se může podávat nitrožilně. Účinky poté nastupují o dost rychleji. Další možností užívání je kouření. K tomu se však používá poupravený kokain zvaný crack.
S prvním užitím kokainu se mohou dostavit spíše nepříjemné účinky jako pocit srdeční slabosti, závrať, bledost, nervozita, pocení. S dalšími dávkami již navozuje euforii, pocit radosti, vzrušení a veselosti, zvýšené sebevědomí, sebejistotu, rozhodnost až přeceňování vlastních sil, odpadá únava i pocit hladu, roste krevní tlak, zrychluje se tep, dech a jsou znatelné rozšířené zornice.
Při předávkování je typický vysoký krevní tlak s hrozbou krvácení do mozku, nebo do plic. Dále otravu doprovází zmatenost, pocit silného strachu nebo slepá zuřivost, sluchové, zrakové, či hmatové halucinace, delirium nebo bezvědomí. Někdy stoupá dokonce i tělesná teplota, nebo můžou propuknout epileptické křeče. Příčinou smrti většinou bývá selhání dýchacích cest, nebo srdce, někdy i krvácení do mozku.
Kofein je asi nejrozšířenější stimulant na světě, který se při používání ve větším množství stává drogou. V různém množství se nachází ve fazolích, listech a plodech různých rostlin, kde slouží jako přirozený pesticid. Nejčastěji se s ním však setkáváme v kávových bobech a listech čajovníku.
V lidském tělu funguje kofein jako stimulátor nervové soustavy. Dočasně potlačuje únavu a způsobuje bdělost. Nápoje obsahující kofein jako káva, čaj, limonády a energetické nápoje jsou velmi populární. Díky tomu jde o nepopulárnější psychoaktivní látku na světě, ale na rozdíl od ostatních je zcela legální.
Při dlouhodobém užívání kofeinu se projevují nežádoucí účinky. Projevují se např. v nervové soustavě, v trávicím ústrojí, oběhové soustavě a v kostech. U žen je velmi nebezpečné užívání kofeinu během těhotenství a kojení. Může dojít k snížení růstu plodu, nebo může být
podrážděné, dokonce i trpět nespavostí.
Je to základní návyková látka obsažená v tabáku. Má stimulační a uvolňující účinky. V nervové soustavě, vyvolává stav relaxace, stimuluje myšlení a pozornost. Nejčastěji se užívá kouřením, žvýkáním, nebo šňupáním tabáku. V dnešní době už je obsažen i v náplních elektronických cigaret. Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes znalosti zdravotních následků a úsilí přestat. Nejde o nedostatek vůle, nebo poruchu osobnosti, ale čistě o onemocnění. Při odvykání od nikotinu trpí jedinec úzkostí, depresemi, nespavostí, podrážděním, zhoršenou soustředěností, pocením a bolestmi hlavy, třesem a dalšími příznaky.
Předávkování nikotinem je velmi nepravděpodobné. Ani rizika při kouření s ním nejsou spojena. Ty jsou spjaty s dalšími látkami, které cigaretový kouř, či tabák obsahují. Ty mohou způsobit záněty horních dýchacích cest, různé nádory a především rakovinu plic.
Hypnotika- jsou léky, které vyvolávají spánek, či usnadňují usínání
Sedativa- jsou léky, které způsobují klidnost, uvolnění, zmenšení strachu, spavost, zpomalené dýchání, zadrhující řeč, třaslavou chůzi, zhoršené vnímání a zpomalení reflexů. Jsou používána v lékařství a to nejčastěji při přípravě pacientů na operaci, u jejich uspávání. Sedativa také pomáhají při uklidňování dětí nebo rozrušených pacientů.
Celým názvem Diethylamid kyseliny lysergové je bezbarvá krystalická látka. Již v malém množství vyvolává silné účinky. Účinky jsou velmi individuální a záleží na řadě různých faktorů, ať už jde o momentální rozpoložení uživatele, nebo samozřejmě o množství drogy. Užívají se orálně pomocí papírku, které jsou LSD napuštěné.
Mezi účinky LSD patří pseudohalucinace, iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné a zinenzivněnější prociťování emocí a času. Užití může mít dlouhotrvající psychické následky a to především u osob, které měli psychické problémy už v minulosti. Trauma pro uživatele může být i samotný zážitek ze stavů způsobených LSD. To může vyvolat dokonce i psychózu a schizofrenii.
Celým názvem Dimethyltryptamin je doposud nejsilnější známý halucinogen na světě. Nachází se v kůře a kořenech různých tropických stromů, ale i v ČR nejdeme volně rostoucí rostlinu, která ho obsahuje. Nejčastěji se užívá kouřením, ale je také podáváno v nápoji Ayahuasca. Vyvolává silné psychedelické stavy. Uživatelé tvrdí, že to byl jejich nejsilnější zážitek, a že se setkali např. s Bohem nebo se svými zesnulými blízkými. Většinou dojde k trvalé změně osobnosti člověka, ať už v dobrém nebo ve zlém. V tom horším případě se u člověka můžou objevit různá psychická onemocnění, nebo to může člověka negativně poznamenat na zbytek života. Tato látka se však používá i k léčení nejčastěji drogových závislostí, nebo silných depresí. K takovýmto účelům se používá hlavně Ayahuasca (stačí jedno napití a člověku se změní pohled na život). V rukách odborníků je tahle léčba překvapivě hodně úspěšná.
Jejich požití způsobuje opilost. V menších dávkách způsobují uvolnění a euforické stavy, ve větších dávkách útlum, nevolnost až otravu. V přírodě vznikají kvašením, při kterém kvasinky mění cukr na oxid uhličitý a alkohol.
Alkohol je velmi návykový, a proto se řadí mezi drogy. Závislost na něm se nazývá alkoholismus, a jde o časté nadměrné užívání alkoholu.
Je to těkavá kapalina, jejíž páry tvoří se vzduchem třaskavou směs. Je zdraví škodlivý, ale i přesto je poměrně často zneužíván narkomany. Pro větší sílu účinků vdechují toluen v nevětraných místnostech, pod dekou, nebo dokonce i v plastovém sáčku přetaženém přes hlavu. S tímto jsou spojeny mnohé případy úmrtí, jelikož bezpečné dávkování toluenu je neznámé. Pro počátek intoxikace jsou příznačné tupé bolesti hlavy, podráždění sliznic, nevolnost až zvracení. Nakonec se dostavuje stav podobný opilosti provázený pocity euforie. Dále je to provázeno zvýšenou tělesnou teplotou, záchvěvy horka a mravenčením. Při vyšších dávkách se objevují jak zrakové, tak sluchové halucinace, nebo v případě slabších osob i psychóza.
Kvůli levné ceně a snadné dostupnosti byl toluen velmi zneužíván, proto je v ČR dostupný již jen na živnostenský list.
Je léčivá, ale i psychotropní látka, která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí. Obvykle se kouří, ale může se také jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků,…).
Účinky marihuany jsou individuální. Přesto však k základním účinkům patří vzrůstající pocit dobré pohody, doprovázen jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocit žízně a hladu, zejména chuti na sladké, změny ve způsobu myšlení a vyjadřování. Při vyšších dávkách může nastoupit tzv. „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč.
Stejně jako ostatní drogy si s sebou užívání marihuany nese svá rizika. Ať už jsou to zdravotní problémy, nebo dokonce i problémy se zákonem. Pěstování marihuany je ve většině státech ilegální. V ČR je legální pouze na předpis.
Extáze patří mezi uměle vytvořené drogy. Obvykle se podává ve formě tablet, či tobolek. Droga způsobuje dobrou náladu a veselost, citové pouto k přátelům i k cizím osobám, zvyšuje pocit sebejistoty a impulzivní chování, které někdy vede k náhodnému sexu. Osoby pod vlivem extáze necítí únavu. Sice je tato droga řazena vědci v tabulce nebezpečnosti poměrně nízko, přesto má celou řadu nepěkných vedlejších účinků. Často se dostavuje strnulost čelistí, svalová strnulost, někdy nevolnost, nadměrné pocení, třes, chlad, halucinace a rozostřené vidění. Tyto účinky mohou přetrvávat poměrně dlouho a jsou často přirovnávány k silné kocovině. Při dlouhodobém užívání se mohou objevovat deprese, ztráta paměti, impulzivní chování a návaly paniky. Toto nakonec může vyústit v toxickou psychózu.
18. květen 2018
3 873×
2182 slov
